Vořech Lískový
Nux auellana
V tisku: Wořech Lijſkowý
Určení
- Líska obecná Corylus avellana L. · střední jistota, neověřeno · Nux avellana = líska obecná.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [LXXXIIr]s. [LXXXIIv]s. [LXXXIIIr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Nux auellanapředlinnéovské
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. LXXXII, s. [LXXXIIv]
Text hesla
4O ořethu iilkovém Rapitola LXXXII. Ořechy Liskově ačkoli všudy v hojnosti u nás samy od sebe rostai a pochazezi, však s tim které v Vlaské Zemi a v Sycyli rostou, i v velikostij v chuci, vrovnati se nemohou. Delí se netoliko spůsobem, ale i chutí, Barvou a mas sytostí. Vebo nekteré jsou dlouhé, nékteré okrouhlé, ékteré maji šoripku ryšavouh nkteré zlaté Barvy, Jiné miké, jiné tvrdé, tem jiné sladké, jié trpké a piesedavé. o ú Ktere e Vokech Lískovy. Nux ouellana. aselnusz. ko Pistacya chumé jsou. Které dlouhe jsou a ryšavě, ty se za najlepšy pokladajif, jako ve Vlašých Vicetynskéskteréz ja Strom jejich kterýz Luska slove, zridka vysoký se nachazý, ale Bned od Rorene mnostvü prouti poušti, které pri zemi jest mocné, a vždy výš tenšý, a pri vrchu vidličaté, rovné a Bladké. List ma Volšový, než šýršy a kaderavejšý, tenšy, a vůkol zskri haný. Kůru tenkou s jakýmisy sleky Bilými. Strzen vntr rídký a zlutý. Koreny ma nepri lš veliké, však Bluboko, eerstvé a mocné. Liskového Stromu Kvýsti nevidisme, ne místo Kvitu Bned po dozráni Vorechův, vypouští Rzásy, sormy a podobenství dlouheho Pep reí a ty pa ato sadani a usychají na Podletn, kdy se Listí pučí. Potom Bned Šošolinkyšako nejaké lšky, toli od špicky, kolik Rzás Bylo, vyskakuji, a v kazdých tich Kališkách ane Šošolina kach, jeden Vorech. Šošolinky ty jsou zelené a mēké, chuti kyselé a trpkéía na koncy jako Srada koncovaté, tak zej od toho podobenství, nikterí Bradatými Vorechy je nazývají. Tyto Vo, kechy kojs v své mladistvé Šošolince najprvé se zarozuji, mají v sobe Bilou jakousý mízkn. Potompomalu kdy Škorípka se zmocňuje, Mádro také vmti z té mízky se utvrzujte a dozravá, tenkou a náryšavou Šüpinku na sobē maje, Přirozený a Mocy. Prirození jejich jest v müírnosti Borké a süché, Lepšý sou Domác, tlustšý, sladšsa stra dne se jisti mohou. Mají v sobé více zemnatosti, nezli Vlaské Vorechy. Protos více talé svrafují a vitšý zivnost dávaji proto, ze tvrdšý jsou, a netak mastné, A však necsa tak pů Fitečné k ivnosti jako Mandly, nebo zplajvaji na pokrmích, A tak Bolení Hlavy uvozujtí, žaa ludku škodlivé jsou, a více süché nez nové, Koleru plodí, a Červenou nemoc, kdoby cich mo ho jedl, prvvozujif. Mají se pak jisti obloupené nebo ta kožka na mch jest nezažitá. ziádrý nemoar nemá jich jüsti, nebo nadýmaji zaludek, a zadného odpočinutí mu nedadi, dokavads jich nevyvráti. Zetrené a s Medovinou pitéKašel zastaralý Bojí. Popel z pálených Vo kechův s ledvédím Sádlem smišený, Vlasiom zrost davá, ale Bývajif obyčejne šedive. Ane, Vezmi Mader Léskových cok se zdá, a rozetra sines s Sádlem Veprovým a Uledvēdímn) uěin Mast, a pomazuj ní Lysyny, anes kde chceš aby Vlas rostli. Prach z škoripek v Víne trpkém piý, OUplavicy, a Bilý slus zenský zastavují. Prutem Léskovým kdozby ada unnra šiil Bned ztrne, a potom umre, to jsou mnozý prosti lidé zkusyli, a mc divného neni: Nebo i sam Vorechy s Fiky a s Routou požívané, jedovatosti odpiraji. Vytlacuje se také Olen z tech to Vorechův, který výborný jest proti Dnavé nemocy a Nervovní. Anekteií vypaluj chuíov. jej z driví késkového süchého stupováním dolův, a uivaji Ho k ji dotčeným Ulemocem. Vodnatost z Seseliek, srady a Bnsavosti porušené odjíma. Téz i sirad Podpažní, s Vütri lum siníšená.