Vlasky Ořech
Nux niglans
V tisku: Wlaſky Ořech
Určení
- Ořešák královský Juglans regia L. · střední jistota, neověřeno · Nux iuglans = ořešák královský.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [LXXXv]s. [LXXXIr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Nux niglanspředlinnéovské
- Welschnuszbaum
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. LXXIX, s. [LXXXv]
Text hesla
dO lalkem Ořechu Vapitola LXXIX. Vlasky Ořech. Nux nijlans. Velschnuszboum. e Laský Vořech známejšy jest, nežby se vypisovati mohl, Latine slove Iujlans, jakoby rekl Iouis jlans, to jest, upiterův zalud a chtejí tomu, že tak Bned sloul za prvniho veku. Vebo lidé najprv toliko zaludy zivíce se, naleše tento Vorech, v chuti nad jiné najlepšý, pro vyvýšenost dali mu jméno upiterüv Zialud. Strom jtest veliký náramné, velikého Korení, Parezu vysokého a tlustého, Verví Bustých a mocných, Küny popelaté a zpukalé. Prt počatku Podletí, najprvé vy dává z sebe Rzásy dlouh Rterézto Bned jak zlutnou, a Listí pocne vycházeti, spadaji dolámv. té spiky potom vycházý Kvét zelený, a jakés kališky, z nichzto jednoho kadéhosrostou Vorechy, dvojí širiu na sobe majíce, První mēkou, druhou tvrdou. Pádro vmtr kaderavé, v Ftvarých prnhradkách sedi, jakýmisy pevnými mázdrickami rozdelené. Rozdil mezy Vorechy, Béte s od tvrdosti a kichkosti, té i mekosti. Plebo jiné slovou kamenité, jiné zas velmi mekou na sobe škorípku mají, zeby jí mezy prsty roztlaciti mohl. Siní opet jsou velicý, témei jako malé Pablko ane Breskev, a slovou našym Mazykem Chrapáčy, Klatí se na Podzym, a chovani e vyloupené od vrchní té zelené šupiny, pies celý Kok, Kde roste. Vlaský Vorech vlhka nenávidí, zymu oblibuje. Rád roste mezy Domy v rumovych a ka menitých mistech. Dievo Vorechové jest mocné a trvánlivé, 4 Přírozenů a mocy. Složení jezich jest Borké na prvním, a süché na druhém stupni, ač suché Borčejšy jsou. Ulajlepšý jsou kterí maji na sobē mekou škorepinku, a nejsou kamenité. Nové chutnicšý jsou a netak zaludku škodí jako staré. Pesnadné jsou k zazití, zaludku nevžitečné. Plodif KSleru, Boleni Blavy uvozuji, Kasfěl vzbuzují. Averroes praví, ze asto jedem, dnu v jazyku rodí, a tak keč vatí, kthaní, tracemí a spavost činí. Odpirají všý jedovatosti, s Routou, s Fiskya s Solis prijaté. Protož i proti Mornímu Povétrí, velmi uzitené jsou, a vime ze mnozý časin Vorního takovým poivaním, od nakazenif zachováni jsou. Škorípka sPálena, a zetrenas Vinem a s Olejem siišená, Vlasy zachovavá, i nové plodí, kdyžy tím Blava detinská po mazana Gyla, a jistý Lék jest proti oplchaní, a predné staré a prozluklé Vorechy, Sus zeby je jedl anes piikládal. tem, proti zpuchmutí, které Sýva Detem pod Mazykem, spal Vorechy)prici Vedu Růového, a netco Pepre a Soli, a tým často potiraj toho zpuchnutí, sejdet Brzo. tem, Vorechy spálené a zettené, Pryskýrc a mrtvim OUdův, prikladanim uzdravucí. Pri kladaji se Vorechy s Routou a s Miedem, na oteklé Prsy, i jiné zpuchlin a na vyvimucí. Prot všelijakému pak ukušení, přikládají se s Cybulí, s Solías Micdem. Proti zsýnalosti na Tele, rozetri Vorechy, a prikladaj na ta müísta. Vdilavajtí se Vorechy Vlaské do Cukru a do Medu, Mesýce Máje a Jervna, dokudz jsou j šie měké a nezatvrdnou, zaludku posylnují, a chumné jsou. C Delá s také Syrop z šuiavy té síi Iané. piny zelené, a uívá se k proplakování usk, kdyz v Brdle oli, a Čipek zpuchne: Plebo zastavu chový. táz Voda z Dryakem a Michrydatem přijatá, Morní nakažení zahanif. Mízka z šipin Vo- je tok, který v ta mista padá. C Pekteris páli Voduz tech šüpin, a k témuz uzvvají. uemí pi. rechových, Vlasy achlupy pomazáním, černé čmní. Mizkaz Listu do Usý vpuštena, Sfnis v nich vysušüje. Delá sez techto Vorechův Olej, tím spůsobem jako Mandlový, jehosto Glej Vore moc jest povetrnosti Brubé rozhaneti, a votekliny rozptylovatt. Protož výborný jest pron Stre chový. vní Dne. Zažívá a vysišije Bez kousavosti. Bodení Nervův, sedrení kůze anes omykan a Prašvost, uzdravuje, zvlašte pridásli k nému Vápna praného. sdorus píše, ze Vo řech jméno ma od toho slova, Škodím: Ulebo ten Strom všicken, všemu jinemu okolo jebe škodí, a nůsti nedá.