Styrax
Styrax
Určení
- Sturač lékařský Styrax officinalis L. · střední jistota, neověřeno · Styrax a oddíl o kadidle.
- Kadidlovník pravý Boswellia sacra Flück. · střední jistota, neověřeno · Styrax a oddíl o kadidle.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [XVIIv]s. [XVIIIr]s. [XVIIIv]s. [XIXr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Styraxpředlinnéovské
- Mirrha gummi
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XVI, s. [XVIIIr]
Text hesla
D Styrazu zapitola XVI. Lyrar jes Strom velikosti a všeho spůsobu jako Rdoule. Aee listu menšýho, po zpodku pobelavého, vvrdého a dlouhého, jako Terebinthus. Pahodky vynašý na dlouhé špičce, jakousy tenkou Bavlnkou obalené, okrouhlé) a na koncy špicaté, Kde roste. Pryskyēice Maji jej v nekterých zahradach v Vlaské zemi, ac porudku, nes tam neroske. O bycecnry Styrar Cala- est v Sýrské zemi, v Panfilí a Cylicý. Kůru toho Stromu když rozeme, tece z neho velmi von ná Pryskyrice jako Mürha, ktera se mezy Radidlo vomé, a mezy jiné vecy k vůn potrebnéskl a sterá najlep de a pridavá. Prinášý se k nam z Syrí, a z Alerandrí. Mivají ji ve všech Apatékach, a slove Styrax Calamita. Ta poklada se Býti za najlepšý, ktera jest mučna, zlutá, smolná, a kdyi zmekne, Medovou vodnatost z sebe vydává. Czii se o ní zminka v Eelezyastyku, v XXIIII Kapitole: Nako Mvrha výborná, dala jsem chumnost vůne, A jako Styrar uč. ida. Styrar i mamesyako iMirrhy, leč poridku. Flež čemu Styrar Liquida rikame, jest Medova vodnatosk, z Styraru Calamite vytlačená, však i taoa ta v pravde mc jiného není, nezli tucnost anebo zidkost Mirrhy, kteréto tučnosti pravé my ne= T Jest pak ješie jina Styrar, ktera v Apatékach Liquida a Rubea slove. Styrar Liquida, ešte zsfalšovana. Styra Styrar. Styrax. Styrar T Styrar kteráz slove Rubea, ta v Apatekach Thymiama,v Starem zakoné RadiolosZapal III. Styra nyní vůbecy u Kupcův černé Kadidlo, jmemuije se. Ruben. Mocy a Džitky Styrary. T Styrar Calamita, má moc horčiti, mekcici, a zažívati. Protož prospěšný jest kašlavým Reume, Soptvvým a chrapavým. Vozhrivku odjüímá, udelaje z ní čipek, a v os vstrce. Reuma kdy štupuje dolův na Plíce a do Prsiov a pvodi Kašel: Vezmi Styrar Calamity Ova ko dva Loty, Murhy a Bilého Radidla kazdého půl lotu, Mizky Lékoricové jedmu čvrtcy, O pu um dve čtvrtce, adělaj z toho Pilulí velikých, s lepkostí Drajajantovou, a vezmouc z mch dvi anebo tri na noc, drz v ustech a pozri. A to či po dobrém pocištení, jinak nic. ítem proti Reumé a zaludku mokrému: Vezmi kulku Muškátovou, Zazvor, Mastyr, Styra Jilé Kadiolo, smés to spolu, a prijmi na noc jako malý Vlaský Vorech, a zapí. Proti Reumé té einí se výborné zakourení z Styraru az Loudanu. Prou Čípku v Hrdle spadení: Vezmt Vína v ném Styrar a zázvor, pres den a pres noc se mocil. Pakliby poveba Byla, zvar dvé čtvrtce Styraru, a jedm zázvoru v Vine, a tým sobě kloktáni delaj. Styrar Calamita pitý v Vüné, anes zevnti prikladaný, Materníku spomahá, když se v ni svalí nejaká tvrdost nebo Boule, a Čmajru vyvodí. Zivot velmi obmikčuje s Tercbinthýnou, v malém kusu prijatý. Dává se uzitečne i do slastrův, kceríz moc mají rozháneti. Delá se zného G lej takto; Moči se dva dni v Růzové vode, a dá se do Sklenné Kolby, všidy kdez potrcba obmažíc Lu to sapientix,a v pisku nebo v popele, povlovným ohném pálí se, lajprv jde voda, tu obzvlá š odejmi. A když všcka výjde, pocne jíti O lec, a tehdy dáš sylnejšý oheň, az všiček výj de. Vitečný jest ten G lej, netoliko pro samu vům libou: Ale také ke všem tem vecem, k kterým sam Styrar, o nichz ji povidino, krom ze O lej ve všem mocnijšý jest. A protož mnohem vic obmekčuje a otvürá, nezli sam Styrar. Onevadž pak tento Styrar při vedl mi ku pameti irrhu, kterež znamenite uívaji všýckni, k rozličným vicema k Lékarství. Nemohl jsem toho pominautis abyc turo o ní netco nenapsal, usto v kkerém roste. Protoz Mirrha jest Pryskyrice nebo Summ jednoho Stromu, v Zemi Arabské, v tich Le sých, kdo také i Silé Radidlo roste. Strom Murhový zvajšý peti lokmov roste, a jest trno vatý. Peň má tvrdý a zatočilý, Růru vostrou, List menšý než Oliva, kaderavejšý a špiča Bokud se pri tejšy. Prinašy se k nám Mvrha z Alerandríjipeské, kde Arabští kazdého Roku na Vel Rterá najle, bloudích, sva draha koreni prunásji. Vá Brana Býti nová, krehká, lehka, všudy jednosta né Barvy, Borka s jakousy pernostä, vomá a zahrisvajüícý. Ale taková u nás skůro nikdá, ane velmi zridka snacházý. Pýbrz keeríz my müváme, pro starost vyprahla Byvá. Dřlrozený a cocy. Prirozeni jest Horkého a süchého, na druhém stupni. Mocy a skutkové její asou sküra ti, škavovati, zacpalosti otvisrati, vētrnosti rozháneti, svalovati, a trpkostí svraskovati. Matku od svalené v ní tvrdoski obmékčovati, zavrenou otvüsrati, necistotu její, i raké Ploh rychle vyvoditi, zvlášte s Pelynkem, a mizkou Bohatého Hrachu, aneb Routovou, prijata. ledopouškí Zymčnému tresení, kdyžby v Vode s Peprem dvi Bodine pred rim, vypita Gyla. ske Kdozby pakMirrhy jako Bobový Hrách prtyal, uzdravuje starý Kašel, tezké dychání, Bolen prsý i Bokův, tok Bricha, a Červenou nemoc. Prospeša cest nadutému zaludku. tem Vo dnotedlnosti, s Rzepíčkem pitá. Držeti ji pod Mazykem dokud se nerozpustí, Trubice Brdela ní zdrsatelé léči a vysišüje. Chrapavost zahání, pitá v vodé Kurí nohy, ztýzi jednoho škrupule. Cervy v riše morí. Uzüvá s také proti srdutému dycháni. Smrad podpazni Ramencem pomazaním odjímá. Variti Mirhu vVine, a tím Usta proplakovati, dá se a Zuby stvrzuje, Vysišüije vlhkost dási, a nedopouštise jim vyjidati. Rany Hlavní uz dravuje. Píhy a lišecte s ctem stüra, a s Medem Uhry na Tvari shámí. Vezm Vína s v kcerém Liskí Myrtové zvareno, pricin Mvry a Laudamum, a tím pomazun Blavy, tot Vla sy zachova, a jim dolův lézti nedopustí. Mvrhou pomazatichripi, chlipiníz Nosü, a Mo zhrivicy zaskavuje. a O čích nešiovice uzdravuce, a elmo shanif. Rozhaní mrakotu, a vše lryakou drsatost sechtí a vyhlazuje. Davá se do lékův, které jsou proti Jedu, a jedovate, mu uštknutí. Pridává se také u do tech L ékův, kterýchi uiiváme časi Morího. Deláee O lej zMirry bez ohne, timto spůsobem: Zvar kolié chceš Vajec na tvrdo, a zre s nich vrch pekne dolův, a vyůma z nch samý zloutek, vsyp do Jilku Mirhy na prach ztlucené, prikraj zae prvnim vrškem skrojeným, a oblepé voskem, aby ten vršek dolův nespadl, vstav do podzen ního Selepu, kde velmi vlhko jest, a trebas zakopaj do püsku, i nechaj tak stati čtyri edele, Po tom vymi ven, a naadesz Murhu v O les rozousnou. Shutkové takoveho Hlece cisou ti to: Štamy vybeluje, a Tvár svraskalou, eastým pomazanüím vyhlazuje. Můž se také ke všem již dotčeným nedostatkům, mnohem prospee n pozivati, nezli sama Mirrha. T Siz tuto pisovati budu, Ulebo i ono téz rako Mirrha v Arabské zemi roske, ac nevšudy, než v jedné z tuto take prihodne bülé Radidlo, (kteréž Nemecky Vejrouch slo ve) vy Bnle Kadin to- VoeVc r elcenest, prástupunemá, idé kterz Kadidlo zbüír ko Krajie, kteraz se tahne na oji r Sadcyti, a na sr k desyti milem našým. Len kraj paa E Mýchodu. Aod té strany pro veliké a velmi přikré Hory: od pravé pak strany, pro velik n temi Lesy Kadiolnými vládnou, Mmneí slovou. A tizadným prespolním tech Stromavv sna i Kadidlo roste, videti nedopoušteji. Zté příciny jakehobyti Stromové Kadidlni sdůso a podobenství Byli, nemůž se mic jisteho videti, A nkterí praví, zeby listem podobní Bylt bkovému Stromu, Rdya kterak se bule Radidlo zbnrá. Dvakrát do Roka Kadidlo zbirají. Jednou v Psý dn pri najvetšým Horku, proto ze teh Srrom najplnejšý Býva. Po druhé na Podleti, takco: Vaštipí kůru toho Stromu vsd okol, a pod stromem rozeskrou Roho Palmovou, aby Radidlo skrze tu kůru naštipenousna v ho vytekati a padati mohlo. Kde pak taková Rohož prostriti se nemů, tehdy vůkol toho Eromu lesenicko a půdu delaji. Ale takové Radidlo Byva tezšysv mocy molejšý, ami ta itlé, jako které na Roho pada. Výborné jest to, kteréz samo z Stromu se vypršiujesa ame ehin je se Samcem, zvlášie jestli že jest z mladého Stromu. Které najlep lsbyc ajvýbornecšý jest kteréž se v Psy dni zbirá. Podlemni ani v mocy, ani v Barvé onomu se vro - tati nemůž, a jest naryšavé a v mocy mdlejšý. Vybíranise má Bülé, celé a okrouhlé, kteréz Samcem jmenujeme, vučné, a které jakz na uhlé vlozí pojednou se zejzme, Přirozený a užitky bilého Radidla. Prvrození jest horkeho na druhem, a sücheho na prvnim stupni. Růra jeho patrné vrp jtesk. A protoz dobre vysušüce a k druhému stupn. Vrakotu O čí rozhaní, vlozené do vo cek, kteréz sek Ocim strojivají. Prach z sülého Kadidla s silkem vajecným smýsyti, a tim židoviny prikladati, slzy ocis zaskavuje. tem týž Prach smušený s O lejem Muškatovým ana čelo přiložený, Reumu skudenou süsfý. luboké Vředy Mašem vyplnuje a Boji, krvav nty zasajpáním svaluje, a štavuje tok krve, i iz mázdricek Mozkových tekl. Čüpek v Brd komuzby rozmékl a dolův spadl, drz v ustech Kadidlo a povraj. Viedy nebezpečné pri zad ly jinde, smišc s Mlékem a pomaic, léči. Bradavice a lišije s O ctem a Smolou smnüše a, samým pomazáním shaní. Spaleninu a ozdnobeniu s Veprovým anes usým Sjdlem dravuce. Prhmét a všeliké rozpadliny, s Medem as Smolou, Hojí. Zardeni prsý po po Zardení prsý du, s O lejem Růzovým a hlmou Arménskou, odjima. Vitecné jest krví chrkajicým pité. »ává se proti plymutí zaludku, a proti nemožení pokrmu zachovati. Ale kůra k tomu uzitečnec jest. Posyliuje zajiské zaludku svou přilišou trpkostí. K témuz výborné jest i toto Lékai vi: Vezmi prachu z kůry Stromu Kadidlného, smes jej s prachem Skoricovým a Roryan, rovým, a tim posyp topenicy, Borkým Vínem prvé policou, a prilož na zaludek. Prospéšé jeet zdé ehavce a červené, us v napoji, ud prikladanim zevmtrním, ane v Rlisteru prijaté, stem, dává se v prílišé nemocy ženské, av toku krve černé z Zlatých žil krvoprajštných. Dron Rame aby do prsiov a na Plíce nepadala: Vezmi Kadidlo, Mirhu, Styraru, Masty Proti Kevm u, Summi Arabicum, nadelaj Piluli s lepkoskí Drajajantovou, a drz je v oustech pres noe, Droti Reume skudené s kaslem, rezanice dobra: Vezmi uleho Radidla půl lotu, Muškatových ulek ti, Zázvoru, Mrhy, Likorice, Cukrkandu, kadého jeden lot, zre drobne a ztlucsa smischaa ze spolu, uivaj na noc co do tií prstův vzytimůžeš. V horké Reume učin jim Rzezanicy, z Lékorice, z Summi arabicum, z Drajajantu, z Mandlův azCukrkandu, a uüvaj jako prv zejšý. Spomáhá i zymncým každého dne, v nápoji prijaté. Vobhoreni od Slunce stüíra smíené s Mlékem, dává se spolu s Rorou jeho, ztií jedné čtvrtce, v vode Leknové proti toku pri ození svého. Prisorune pameti přijaté v napoji, ztizí desýti zrn ječných. Zahaní smuteh obveseluje Srdce, a cmni pomoc všem nedostatkům jeho, zvlašté když se pridává k tem lékům) kteréí k Srdcy zrení maji.