Střibrník
Potentilla, vulgo Anserina
V tisku: Střibrnjk · Potentilla, vulgo Anſerina
Určení
- Mochna husí Potentilla anserina L. · střední jistota, neověřeno · Potentilla, vulgo Anserina = mochna husí.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCCIIv]s. [CCCIIIr]s. [CCCIIIv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Potentilla, vulgo Anserinapředlinnéovské
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XXIX, s. [CCCIIIr]
Text hesla
p Střihrníhu, jinak Vujm Vapdlu vapitdla XXIX. Cribrnisk jinat usy ajdlo roste v mokrinách, podlé Potutoc kův, mezy krechty, i jinde podlé cesty, a po zemi se rozklada. List má jako Rzepücek ne chlupatejšý, svrchu zelený, zespod Bilý jako Strübro, od kterézto Belosti, Stribrník slove, méký a trpký. Proutícko má mladistvé, na zem ležícý jako Chlupácek. Kvet zlutý jako Pealistek, na obzvláštní špičce vi ýcý. Koren kosmatý, svrchu pobrunátnelý, vnitr ulý, chuti trpké. Lato Bylina nikdá neni samotná, ale velmi se rozplozuje, tak ze jedna Bylinka a jeden jeji kme) dvadceti jüých z sebc vydává, a kde počne růsti, veliký plac sama obsahne, Přirozenů a Mocy. TVsecka Bylia jest Prirození süchého, jako Rzebríček. Mocy svirajícý a ztenčuctüícý, Protoz jakkoli prijatá, toky zenské a všělijakou Bricha mekosk, zaskavuje, a mnozý praví ze est mocy, kdyžby toliko v Obuvi na ní chodil. Dává se také proti plvaní krví, a zidkostizaludka. Seríbrnik v Vüné variti a piti, Dna srevní uklada. Prach z Stri Prach jeho prijatý s vodou palenou, Bolení Brbetní oblehčuje. íiem, tyž prach s červenými Koraly a s Slonovou kostí prijatý, Sílý Flus zenský zaska vuje, nozý také uivací Stribrniku proti Průtrži, a to v napoji i jinak: Pebo Rany znameni tealue, a Vredy sušý Jezevošý tezkosti, zvlašte které Bývaji okolo Lůna. sten Střibrník, jinak usý Majdlo Potentilla, uulgo Anferina. Jenserisch. o 4 p Jtem, zvredovámí ust, oslabenü dásni, a Bolest Zubův, častým proplakovánim, ukláda, a Čipek v Brdle spadlý zas vyzdvihuje (pridada k tomu malo Kamence a Licyum ) a toku k ne mupadati Brán. Mizka Krevz Kosi zastavuje, aby omačeje v ní šátky, na čelo je prikladal. To též ta ké slzavé Oi vysušuje, Téz mocy jest voda Stribrníková, a v Oči i v los puštena. Coc i Tato (i S: Ganyjandy tran Eupatorium uulgare. Kunijundt krout. s
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
p Střihrnijhu/ginak Wuym Wapdlu wapitdla XXIX. Cribrniſk ginat uſy aydlo roſte w mokrinách/ podlé Potutoc kuow/mezy krechty /y ginde podlé ceſty/ a po zemi ſe rozklada. Liſt má yako Rzepücek ne chlupategſſý/ ſwrchu zelený/zeſpod Bilý yako Strübro/ od kterézto Beloſti/ Stribrnijk ſlowe/méký a trpký. Prautijcko má mladiſtwé / na zem ležijcý yako Chlupácek. Kwet zlutý yako Pealiſtek/na obzwláſſtnij ſſpičce wi ýcý. Koren koſmatý/ ſwrchu pobrunátnelý / wnitr ulý/ chuti trpké. Lato Bylina nikdá neni ſamotná/ ale welmi ſe rozplozuge/ tak ze gedna Bylinka a geden gegi kme) dwadceti güých z ſebc wydáwá/a kde počne ruoſti/ weliký plac ſama obſahne, Přirozenů a Mocy. TWſecka Bylia geſt Prirozenij ſüchého/yako Rzebrijček. Mocy ſwiragijcý a ztenčuctüjcý, Protoz yakkoli priyatá/ toky zenſké a wſſěliyakau Bricha mekoſk/zaſkawuge/ a mnozý prawij ze eſt mocy/kdyžby toliko w Obuwi na nj chodil. Dáwá ſe také proti plwanij krwij/ a zidkoſtizaludka. Serijbrnik w Wüné wariti a piti/ Dna ſrewnij vklada. Prach z Stri Prach geho priyatý s wodau palenau/Bolenij Brbetnij oblehčuge. jiem/tyž prach s čerwenými Koraly a s Slonowau koſtj priyatý/Sjlý Flus zenſký zaſka wuge, nozý také viwacij Stribrniku proti Pruotrži/ a to w napogi y ginak: Pebo Rany znameni tealue/ a Wredy ſuſſý Gezewoſſý tezkoſti/ zwlaſſte které Býwagi okolo Luona. ſten Střibrnjk/ginak uſý Maydlo Potentilla, vulgo Anferina. Genſeriſch. o 4 p Jtem/ zwredowámj vſt/oſlabenü dáſni/ a Boleſt Zubuow/čaſtým proplakowánim/ vkláda/a Czipek w Brdle ſpadlý zas wyzdwihuge (pridada k tomu malo Kamence a Licyum ) a toku k ne mupadati Brán. Mizka Krewz Koſi zaſtawuge/aby omačege w nij ſſátky/na čelo ge prikladal. To též ta ké ſlzawé Oi wyſuſſuge, Téz mocy geſt woda Stribrnijkowá/ a w Oči y w los puſſtena. Coc i Tato (y S: Ganygandy tran Eupatorium vulgare. Kunigundt kraut. s