Špalda
Zea, siue Spelta
V tisku: Sſpalda · Zea, ſiue Spelta
Určení
- Pšenice špalda Triticum spelta L. · střední jistota, neověřeno · Zea Mattioliho = špalda, ne kukuřice.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [LXXXVIIIr]s. [LXXXVIIIv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Zea, siue Speltapředlinnéovské
- Spele
- Speltapředlinnéovské
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. III, s. [LXXXVIIIr]
Text hesla
O Sipalit apitola III. S palta. Zea, siue Spelta. Spelen sěve a sn e p s Spate Spalta (již jest hojnost v Vlaské Zemi, a unás v Čechách take jí mivaji, ac netak zhusta jako jiného Obilí ) jest podobná Pšemicy, nes stýbla tenšýho a mocnejšýho. Oo jednoho Rorene nékdy nekolik stébel vy cházý. Klasem toliko od Pšence se dělí, ebo jest pleskatý, odedvou stran to Špalta d v liko proti sobe zma maje. Vosy dlouhé a tenké. Jest pat Špalta dvojíl Jedna mocnejšýho a vetšýho stébla, a Klasu vétšýho, kteráz ve dvouch Šošlinkách be spojených, dve zrna vynášý, anebo jest dvojírada. Druhá menšyho Stéblaj Klasi, a ta rozdilne po jednom zrmu v svých príhradkach drzí, anes jest jednoradá, Přirození a Užitky. Prvrození její v zahrvvaní a v vochlazení, drzi prostredek mezy Pšenicý a Ječmenem! a prostiedni také vysušüje. Delá sez ní Mouka a Chlé pee, který vecšýho jest poziveni ne Jememý, ale menšýho ne Pšnčný, a jest dosti chutný. V Stupách se opichá Špalta, a tak opichaná slove Alica, a jest pokrm velmi uitečný, kdyz jí varí v Polévce ; Maša, azby se témer rozvarila. Vetšyho jest pozivení nezli Rajze, nez více zastavuje Behavku, a Zialudku uzitecnejšý jest. V Dote varena škarcdou Prašývost mytím uzdravuje, drsnatost neh mov sflechtí. Fistule kteréz mezy Okem a Nosem se zakládati pocinají, uzdravuje. Jichaz Špalty v Klsteru jest uzitečná proti Cervené Nemocy, když v Strevách žeení cýtí. Dáváse také v pokrmu, varená s Telecymi anes s Skopovými nohami, prou plymtí Biichaa Červené.
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O Sipalit apitola III. S palta. Zea, ſiue Spelta. Spelen sěve a sn e p s Spate Spalta (giž geſt hognoſt w Wlaſké Zemi/ a vnás w Cžechách take gij miwagi/ac netak zhuſta yako giného Obilij ) geſt podobná Pſſemicy/nes ſtýbla tenſſýho a mocnegſſýho. Oo gednoho Rorene nékdy nekolik ſtébel wy cházý. Klaſem toliko od Pſſence ſe dělj/ ebo geſt pleſkatý/ odedwau ſtran to Sſpalta d w liko proti ſobe zma mage. Woſy dlauhé a tenké. Geſt pat Sſpalta dwogijl Gedna mocnegſſýho a wetſſýho ſtébla/ a Klaſu wétſſýho / kteráz we dwauch Sſoſſlinkách be ſpogených/dwe zrna wynáſſý/anebo geſt dwogijrada. Druhá menſſyho Stéblay Klaſi/a ta rozdilne po gednom zrmu w ſwých prjhradkach drzij/ anes geſt gednoradá, Přirozenij a Vžitky. Prwrozenij gegij w zahrwwanij a w wochlazenij/ drzi proſtredek mezy Pſſenicý a Gečmenem! a proſtiedni také wyſuſſüge. Delá ſez nij Mauka a Chlé pee/ který wecſſýho geſt poziweni ne Gememý / ale menſſýho ne Pſſnčný/a geſt doſti chutný. W Stupách ſe opichá Sſpalta/a tak opichaná ſlowe Alica, a geſt pokrm welmi vitečný / kdyz gij warij w Poléwce ; Masſa/ azby ſe témer rozwarila. Wetſſyho geſt poziwenij nezli Rayze/nez wijce zaſtawuge Behawku/ a Zialudku vzitecnegſſý geſt. W Dote warena ſſkarcdau Praſſýwoſt mytijm vzdrawuge/ drſnatoſt neh mow ſflechtij. Fiſtule kteréz mezy Okem a Noſem ſe zakládati pocinagij/ vzdrawuge. Gichaz Sſpalty w Klſteru geſt vzitečná proti Cerwené Nemocy/ když w Strewách žeenij cýtij. Dáwáſe také w pokrmu/ warená s Telecymi anes s Skopowými nohami/prou plymtij Biichaa Czerwené.