Rýví Vinné
Vitis Vinifera
V tisku: Rýwij Winné
Určení
- Réva vinná Vitis vinifera L. · střední jistota, neověřeno
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCCLXXXIIIv]s. [CCCLXXXIVr]s. [CCCLXXXIVv]s. [CCCLXXXVr]s. [CCCLXXXVv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Vitis Viniferapředlinnéovské
- Weinree
- Rýví Viné
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. CXXI, s. [CCCLXXXIVr]
Text hesla
O Ryvi innem apitola C XXI, vi Vinného rozlicnost (kteréž nám rozny Vinné libéa sladke k ju dlu, a Vino k piti, pro zachovani a oberstvení zvvota našeho vydavá ) v teto kapitole vypisovati, a je zejména vycítati, vidí se nam Gýti za vec zbytečnou. ebo obzvlaštní chutnost Vína, lidi témie všecky ktomu privedla, ze je sobe zna mé, obecné a jako domácý uinila, a nenachazý se ani ohatý ani chudý, ani Sedlat an Meštian, am zeman am zadný, kterýzby o rozlicnosti Rýví a kmeních Vinných, rozpráviti nevmel. Nez ponevadz Ryví Vinnému i Vinu, jacýsy Červiko vé znamenitou škodu čin vaji, kterakby pred tím opatrovati se mělo, toho nevidelo mi se mlcenýím pominouti. Proto coby o tom startí Učitelé o vecech sedlských vypisovali, tuto krátce pro obecné dobré napušy. Po rezbe maš Kosiie Kozlovou krví namazati, ane prvé nezby jej Grousyi, kozí Bobrovou na tríti, tehdy, chtejítomu ze an Okani listí, Červikové an Housenky zráti a jim škoditi nebudou. tem, šetriti mas aby Kapusty mezy Víno nesiizel:nebo prirozeni mezy sebou ty dvé zro stliné m jí nenávist, tak ze kdyby Rapusta mezy Vinem säta Gyla, velikouby škodu a zhoubu Vínu ucu nla. Coz poznavše stari Učitelé Lékarští, zvláštní lék opilství, Rapustu Sýti polozili. Vo Egipte pri Meste rečeném Miemsfis, Rýví Vinné ustavicné se zelená, ač jedinou toliko Víno nese. Vevlašých mají také jeden les Vinnýíkterý Plinyus Gláznvý jmenuje, a ten trikrat do der abyrostl ste, aby vezma Rývu sazenicy anebo sfazar, zpodní konec, který se do zemé vsaditi mas prvé nežby Roka kcve a Ovotce nese, ale první toliko dozravají. Pišý nekterí, že Víno Bez jader poro jej vsadil, na dýl právé na poly rozrezal, a dreň z obojí polovice vyňal, a potom sloze zas spolu obe polovice, a Silmovou krou obale a obvaze, teprv ten konec do zemi a do krechtův vsadil. Mocy a Džitky Listi Vinneho. Listí Vié, ručičky irýví dokudzje mladistv, olení Hlavy od horkosti piikládaním, ukládaj. Jcen) Rýví Vinné. Vitis Vinifera. Veinree. tem roznicení zaludka, s Ječnou Mukou siišený, ochlazujý. A mohouse i samy L istí pr ladati: Pebo jsou prirození studeného s trpkostí- Vizkaz Listí a z tech Ruciček pitá, Červenou nemoc a plvání krve Hojí. Tá Mizka pitá, Zialudku, a neprirozené chuti ledačehos zenské, spomáhá. val, nez musýš prve Tváre Sanýtrem potříti. Voda která po rezbez Rývi Vinného tee s Vinem pitá, Kamen vyhání. tem, dobra jest proti Lišejům, svrabům, uhrovatosti, a slekům na Tvart aby se ni umý, vi voinn eho Vodaz Rý, Jtem, ta; Voda s Olejem siišená, Vlasy a chlupy vykoreňuje, častým potirzním: Asle naj lepíí lepsy jest k tomu ta voda, kteráz z syrových Rývi na Ohni se ven prajšti, a taj Bradavice velmi Brzo sháníí. PopelzRýv, Popel z Rýví s Octem smíšený a prilozený, Fük a jiné okolo zadku zpuchliny, hoji- Ftem, dobrý jest proti vyvintí, a ukušení Ješterčýímu. ítem, Popel s Růovým Olejem, s Routou as Octem smüšený, Slezynu zpuchlou ztenčuje. ítem, tý Popel s Sadlem ane s Olejem smišený, dobrý jest proti ztrhání zilen, a jich uzlo vatosti. ítem, Popel s Sanýtrem a s Oatem smíšený a prilozený, vyrostliny zbytečné na udu Ularoko, vém zapuzuje, a ukušení od Psův uzdravuje. Lou z tého Popelu s Octem, s Soli a sMedem prijatý, dobrý jest proti upadení z vysokaí a proti strávení od Hus. Mádra Vinna po vytlaceni Vüna, dobra jsou proti zardení Prsý zenských a jich vvrdostii zvlášte sLneným Semenem a sSoli smišená, a priložená. ítem, Madra varena a picn, OUplavicy, a prilišné Plemocy ženské spomáhaji. Prach ; Xa stem, Mádra zpraziti, prachu z nich nadelati, a thm na zaludek a na Gricho posypati, zidkost za der Vinných ludka, davenif i Béhavku stvrzuje, ocy a Užitky rozmov. rozny Viné zralé, mezy jiným Ovotcem Podzymným, predek drzí, a mezy Marnům, naja víc pozivení dávajü, a najméne zlých vlhkostí v sobe maji, zvlášt které jsou na misto zralé, Fevšcky pak rozny jednostajného jsou poživená: Nebo sadké jsou horčejšý. Protoz zizent uvodi, zaludek nadýmaji, a mckost Bricha piivodi. Ale kyselé malého jsou pozivení, Sricho tvrdi, a neshadno s zazivajif. Trpkých ma se kazdý vystrühati, nebo zaludku škodí. Vajvetš chválu mají, mašyté a dobre zralé. Povešené a trochu pozaschlé Hrozny, Bylil sou prvé na misto uzralé, netak zaludek nadýmají, a Bricho príhodne mekcí. Takové Víno ztloucy, dobré jest proti oparenine a spalemné, aby je Bned přilozil, Solest kro tí, a Mechýrům nabéhnouti ncdopouští. ítem, rozny takové povešené a povyschlé, zaludku uitečnejšý jsou, a chut k jidlu vzbu 3ují. Jsoupakrozdilné jedny oddruhé mocy, kteréz se koštem rozeznávajý: Pebo nacházejí se sladké, trpké, i také sladkotrpké, ačy sladké majipri sobe jakousy trpkost, a trpké sladkost. Kte ré jsou sladké, v tech Ohen panuje: které pak trpké, v tech studenost prevyšuje. ítem, trpké zaludek utvrzují, posylnuji, Bricho tvrdí, a najvíc ty kteréz jsou priliš trpké, ajako presedavé. Sladké prostredek mezy mmi drzi, nebo zaludka nezemdluji, a Bricha nezmekčují. Ktomu ta ké sladké ustaviné maji moc jakousy mýrne oblehčujícý, a strisdmé stirajýcý, kterýmizto dvia ma mocmi, skrovnou kousavost zaludka v Jicenu ukladají. stem, takové rozny upeklé, maji moc vlhkosti syrové zaívati, a zlým odpirati, a nejsou tak poddány k porušení jako jiné. Vadto výš rozny ty zpeklé, všý svou Bytností, Matrám jsou vlastní a príjemné: Ale které trpkosti pri sobe nemají, Jatrám a Slezyne zpuchlým nehodi se, ne Prsüom a Plicem výborné jsou. Proti oteklým árokům, var roznky zpeklé sladké v Víné, rozetri, a pridaj Mouky z Hra chu Bobového a z Krámského Kmímu, uin z toho slastr, a priloz na oteklé Miadobi- Proti Dobrým eštovicem, Pryskýrům a osité Hlavé: Vezmi rozny zpeklé, vynmi z nich jádra, a s Routou spolu stluka, priloz. Proti Dne lozní, vezmi ji dotčené rozny, ztluc s Slzou Panarovou, a priloz na Solest, To téz také Pehty dolův shani. locy j Dzetry Muna z sezralych roznuv vyrlacenehd. Vino z nezralých roznův vytlacené, Latiné slove Omphacium, jest prirození studeného, a sylné trpkosti. Doré jest aby nim usta vymývala kloktal, proti Otoku Čipku v hrdle, a prülišné jeho mea kosti: Proti osüti ust a Bnití v Brdle, tem, proti Bolení dasní. Proti Bnisavým Ušým, smes je s Mcdem, a do Usy pou To tez s Octem smísyti, Sistule a zlé Viedy Hoj Víno i vniti zla protrhla, pretrhuje a uzdravuje, Vino z nezralych Broznnov pité, Cervenou nemoc, zenský Tok pislišý, plváni krví, Bye vuje. Summou, můz se uívati pron všem Horkým nemocem, s velikým prospechem, pone vadž zajisté jest kyslé a trpké: Proto dokonále studí, a palčivostem odpírá, i zevniti kdež koli přilo zené. Ftm, vpouští se do Očí pro jasnost jich, a drsnatost, tem, pokazeni koutkův Oěí napra od Slunce, aby se ní umýval, a mnoé zeny toho uivají, místo jiného L icidla, Voda ktera se pálíz nezralch Broznov s Mlékem siišená, výborná jest proti obhorenin ocy a užitky Vina pijcýho. strídmosti napominaje, a od Voralstvis vystríhaje. zvavé, pliskavé, vsteklé, Bez rozumu, tak ze zádného poslouchati, an se zádným zpraviti nedadíi uvozuje v tizké Gríchy, v Smilstvo, Cyzolozstvo, Vordy, a v mnohé jiné, o čemž není potre ba tuto více vypisovati: Vebo o tom obojí zákon, Starý i klový, dostatečné vypisuje, násk nemoc, tresení udův, ztrmtif, zdrevenenif, tlačení a dušení v prsech v nocy, čemuz lid obecni ráká, že je Mura dusý, Bozec, Závrat, Dna Kloubní, spánlivost, zbytá rozumu, slusy, toky, Blu chota, slepota, ukiivení ust. Jtem, Vino nestríomē pité, kazý dobré mravy, činí svárlivé, škodí také Mozku Blavnímu i Hrbetnímu a zilnám, odkavadz Šlak jinak Mrtvice, Padicý ze všicko prirození v sobe ustuzují, rovné jako hromada diivi, udušije malý Oheň. Potom zuje, a velmi Brzo se v ní obracý, kzažití pomáhá, pridává mysli, Mozk čisti, rozum ostráí a zbuzuje, Srdce obvesluje, duchy obzivuje, Moč zene, vētrnosti rozháni, přirozenou Borkost roz vyhaní. Ale kteri se mm príliš prepijeji, jako činí Vozralcy, tem toto piicházý: Najprv mnouje, z nemocy povskalé opravuje, chut k jídlu dává, krev kalnou vysvětiuje, zacpaní ot= vüírá, pokrm do všech udův tela roznášý, Barvu pēknju davása všecky zbytečné vlhkosti ven požívaná, obracuje se v Jed: Tak také Víno nad míru pité, těžké a straslivé prinášý nedua hy. Ne stridmé požívané, znamenté telu poživení dává a je sli, Vebo krev dobrou zaro= cy prirozené tila našeho oberstvuje, a je znovu rodí, a Srdce obveseluje: Od kterázto nocy, sta rí, kmen Viný, Matiné Vitem, quasi Vitam, to jest, od života nazvale. Vozralcy a Močált Vinní neradují, ze já tal vysoce Víno vychvalujt: Ale toto ak vědí, že všelikz mirnost i najlepšých vecý, jest znamenité škodlivá. Med sladká vic jest, ale príliš chumnejšý, a životu lidskému najpřijemnejšý a najznamenitejšý, Duchy životni i všecky mo= Vino kteréz ji na misto dosedlé jest, a k pití přihodné, jest Nápot zevsech jiných naj= Nechi se z toho pat zahiívá a občerstvujte, Jest pak Vino zdravējšý starým lidem nezlt mladým: Niebo ono ji ustydlé jich prvrození, na, který v druhých Knhách svých, o zachovehní zdraví, vajslovne eoho dokládá, že detem a nedava. mládencům, Víno dávatinic jiného není, ne Gheň k Ghn pridávati. Detem a mladým lidem az do let dvadcýti, neméloby se Vína dávati, podlé noučení Gale Dětem Vina dí. Protož není dvv jestlie takoví v zkení Strevní, v kieč, v Mrtvicy vetšý i menš, v težkost dychaní, v zástavu Moče, v Kámen, v zacpání udův vntrních, v Vodnotedlností av jiné mnohé tezké nemocy upadaji: A dobie napsal Galénus, ze kteríz Retního času často se ničné nepll, proto ze Mozku, zilnám, Ledvinám, Vechýri, Materníku, i zubům znamemtē ško Tohoto pak jedenkaždý má se pilné vysträhati, aby Vina v Léte z Ledu ane z vody Stud VinozLedu pité mnohé ne mocy přivo- obou nehýbají, a na sobe čijis Borkosk, mají píti vodu studničnou, a Vina z Ledu se vystrisha= pomalu a znenáhla jde a se vleče, až potom pavrné klouby i prihbí a vntiní udy souží a poden= me, ze jim potom s tezkostí zcela se spomocy můí. ti. Lakové zajisté pití, ačkoli pri lidech mladých nezdá se pojednou zádné škody čimti, všat Bra Vina rostou, a jich strisdmé poživají, ku poživeni svému a ne k opilství. Vína zaji né, nebylo šmakovité a nechutné: Vebo takové netoliko všimu telu znamenité škodí, ale i krev kazý. Protoz ai lidé šiiastné své zdraví zachovávajif, kterisz v tich krajinach jsou, kdes do Jtem, pro zachování dobrého zdraví toho se má šetiiti, aby Víno Bylo čisté, vonné, chut k támu rozumu o tom napsal, ze Livia OUjusta ivš ziva LXXXII Léte, samému Vänu PDn cynskému, jehož samého uávala, to piipsala, A pojištijí toho podnes lidē té krajiny, kde Vina Pucynského a Vipacheru, dokonále jsem se zhojil. Není tehdy div co jest i Plinyue vadž i mdloba všeho cila pochazela, a prestehovav se; Cridentu do Goricí, samým uživaním hu, coz jsem säm na sobē zkusyl, ze před nekolika lety maje dosti dlouhý čas Golení zaludka, odka sté dobrák zachovaní zdraví dobrého, znamenité napomáhajif: A to v pravdé povēdeti mo Krr Pucyn Pucynfké Váno a Vipacher rečené, a jiné tem podobné roste, kteri uivajíce ho kazdý ben, a za obycemný a domácý Nzpoj majíce, ridko stoní, a jsou dlouhého véku, tak ze mnozý do XCy do C let zivi ývajá. Bývá pak to Víno když se v Sudích usadí a vykyše, čisté, s risda ké, Sarvy zlaté, vomné a chutné. Pité mocne zahrívá, lecby je s vodou smišl, a snadno po vošem zzle se rozesde, Bolest zaludka, Srdce, odkavadž i omdlévaní pricházý, jako v okamzeni ukláda a občerstvuje. Staré Víno a kteréz se mnoho let chová, urází zilny a jiné smysly: Protoz kterisz mají vnitr í udy mdlé a nedostatečné, tezy Mozk, mají se ho vystihhati, Zdraví mohou ho Bez škod ívati, piilejíce k nemu trochu vody. q lové Víno nadýmá, jest nezaživné, tezké sny činí, a Moč zene, Prostiednaho veka Vino, nemá té dvojí vady, toti nenadýmá, a není nezázivné: Pro ro zdravify nemocni mohou ho pii stole uzisvati. Bilé, cenké, jako jest Rajnské, zaludku uitečné jest, a velmi snadno po všem Tele se roz chazý. q Červené které jest Busté a temné ervenostijnesadno se zažiti můz, telu poživení dávái, a ppojuje, Cervené, Sledé červenosti, prostiedek v tom vevšem drzi. Bílé Vino, v zdravi i v nemocy, najvětšy má chválu. Sladké na vetšým díle má v sobe častky Brubé, a nesnadno z téla vycházý, zaludek nadýmí Matrám i Slezyné škodí, zvláste když na nich jest zacpání od hrubých a Bustých vlhkostí. Pie nebrzo lavu urázi, Prsim, Plicem, Lodvinám a Michýt jest uitecné: Ale Vina kteraz v sta rosti sladnou, ta Ledvinám a Mechýri príhodnejšý jsou. Trpké snadno Močem vycházý ale Bolení Hlavy uvodi a opojuje, zaludck a Bricho utvr zuje. q Malvazý a jiné Víno voné a koremé, Srdce posyliuje, duchy obzivujemysl obveseluje. Davá se také proti Jedům studeným, jako proti Bolehlavu, proti Opium, proti strávení od u, proti ukušení adůvía proti všem jedovatostem, kteréz svou studeností umorujzí, a za ludek pievracuj. tem, dobré jestproti vmtrnímu zeení a nadýmáni, od nastuzeni pocházejícýmu, Míra pak vo pití Vína, ta se obecne uloziti nemůž, než má se v tom šetiiti prirozcní a po vaha vlastní Vina : Jtem, čas Roku, zvyklost a vēk jednoho kazdého,