Pšeníce
Triticum
V tisku: Pſſeníce
Určení
- Pšenice setá Triticum aestivum L. · střední jistota, neověřeno · Pšenice (druhy pšenice nerozlišené).
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [LXXXVIr]s. [LXXXVIv]s. [LXXXVIIr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Triticumpředlinnéovské
- Weyzzen
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. I, s. [LXXXVIv]
Text hesla
4RapitolaI. Slenire vslem známá jest, arn líčná. Jiná kterážma tluste Zrno, jiná tenké a Rozdíl pšen prosteední. Jtem, jiná jest opet kteraz selíckou Mouku dávása jiná kteraž renou a chutnou. Také i Klasem Selí se, nebo nektera Klas nese prostý Bez vosův tech dlavhých, a takována vétšým dile v Gzechách roste, Urekiera spičaté a dlouhé má vosý, a ta lepšy o Bůjnejšý jest ne první. Jest ješte jedna Psemce, kteráz tímesýčná a Ctyrmesýčná se jmemije, proto, že ve trech, a naj víc ve čtyrech Mesycých v studeném Kraji dozráváa színá se. Každá Psfenice má mnozství drobného korea nícka. List jediný. Kmenův mnozství, kteríz nemo hou se v Vetve rozkládati. Celou zymu Trávu zelenou brzí. Potom na Podletí z prostredku vycházý proutek stébelný, kterýzto na tretím ane na čtvrtém součku Klae vynášnajprv nepatrný, dokudz se v svých Mošýnkách nezavre, Ale jak se zavie, Bned čvvr tý anes pátý den Kvet vyskakuje, a témér za tolik Sní trvá. Po Kvétu Zrno zpuchne, a na mísko ve čtyridcýti dnech, a nekdy v Borkých krajinách drivejü, dozrává. C Trefilo se nekdy ve Vlašých na Pol Senenském, že jedno stéblo melo XXIIII Klasiov, 2 Stéblo orriů vreffinje se také, ze časem jeden Strych, jiných Sto prinášý. Všeliká Pšemce Listnese jako Trest, Klasých. ušy ne Jemen, Stéblo také lehčejšý, ebčejšý, a netak krehké. Pšenice najchvalitebnejšy, znz Chlé najlepšy se peče, jest ta, kteráž jest tvrdá, celistvá, tizká, Sarvy zlaté, světlá, Bladka pšenice naj lepšý která, zralá, nesmíšená s jinými Semeny, z mastné zeme poslá: Pebo častokrát tresfüje se, ze zeviite Bude zlutá, a zdati se ude plná, vnitr pak meká a prázdnä, a tiková mnoho Votrubův vsobe mivá. A proto Chlé z takové Pšemce pečený, netoliko mdlý pokrm Télu dává, ale také i zaludet zlými vlhkostmi naplňuje. Pšemčný pak Chlé ; Mouky ane ; Beli dobre ukvašený, osolený a upeklý, snadne se zažívá, dobrou krev plodí, slí a čerstvost dává. Rlevypeklý pak a z Zrna nečistého, není dobrý, nezazíva se, a povétrnosti činí. Dhném prostredním všeckno se zažisvá, mdlým rozparuje, a slným spaluje. Nlevypeklý Chlé průduchy zacpává, Kámen i Dušnot činí. Vouka najlepšý jest ta, která není prijlis zemlená, ani nová, ani príliš stará, a nema Brubých Votrubův lepšý ktera. Přirozenýí a Mocy. CPšenice jest prvrození Borkého na prvním stupni, v süchu paka v mokru, prostredek drzi. Pšemce i Mouka Bolest krotí, Otoky splaskuje, lízy mékčí, i Bmsyvosti privodí: Vez mi Mouku a siés s Slepičám Sádlem, a flastruj. Mouka e Blénovou mízkou smüíšená, pro ti Toku Nervův a zpuchnutí, uzitečné se priklada. Jtem, taz Mouka sMedovým Gctem poma zaná, Pühy sküírá. ztenčujícý, zreöujícý, a zvlášte pak Bez Bolesti, z Bluboka vlhkosti ven vytahovati, zazívati je Pšeničný Kvas jest prtrození Horkého. Mocy dozrávavé) Kvas. Pšentěný a vyparovati. Protož na lizy Morn i na PryskýresVredy, eštovicesa na jiné Morní a je dovaté zmety, flastrovati s Solí, divné pomáhá, a jedovatosti od daleka Bez kousavosti, ven v ccní uhašüje a obmékčuje, i také ponékud ochlazuje, a mocnejí to čiti Bude, jestli ze netco štia tahuje, Mozoly ztenčuje Pšemčný Chlé srový i pečený s Medovinou, všelijaká rozní Chléb pšent nývy Locykové přiciníš. Chlé starý a vyschlý, s Jdulemi, ruškami süchými, lyšpulemí Vo škerušemi, a s jinými tem podobnými vicmi, Biicho tvrdí. Chlé v Láku novēm mo čený, zastaralé Lišeje uzdravuje, Votruby v slném Octé varcné, Otok Prsý zenských piiklá= Moteuby. P daním Pšeníce. Triticum. Vejzzen. lej pšeníee ný. danům shánijüstéz i ukušení jedovatému spomáhaci. Olej velmi uitecný, proti Vredům rozjüídavým, a prot zpukaní Rukou a o od zymy, a pro Dilá se také z Pšeničných znn dýmaní čmní, tezkost zaludku prinašý, a Hlavu parami naplnujfe. ti vostrosti kůže. Pšenice v vode ancs v Polévce z Maša zvarená, tizkého jesk zazití, a naa ičný. Škrob Psfe Dela se také z Pšenice i Škros k mnohým vecem uitečný, a to timto spůsobem: Flajpr vé Pšenics vyber a vyčist čiste, potom nalej na ní vody, a petkrát za den a vodu slvaj a jni né nalévaj, a tebasy v nocy, a rozmokne, Potom vu vodu znenahla slej, aby s ní nic Pšenice tence íi enčettšy neseslo, Když pak jiz dobre rozmočena Bude, ohami tlačiti se musý, a opēt naliti na ni z titi, a Votruby zplajvajícý zbirati. Co pak té Belt pozůstane, sedíc z ní vodu skrze šatek, vysišyti na čistých prkýnkach na Slucy, a Bude čistý Škros. Takový Škro chvalu ma, který jest lehký, ílý a nový, Přirozenůí a Mocy Škrobu. zahrivá mirne a mokrí. Moc ma ostrosti shlazovati, a süchosti mikčin a svlazo vati. Rasel sichýj s chrkáním krve, té i Souchotiny uzdravuje, kdozby jej v Mléce Mandlovým ane v Smetané požisval, pridáslik tomu Cukru, uiníš uitečný pokrm tim, kterisz zvredováa ni Lcdví a Mtchýre mají, Voče pálivosta Ledví horkost trpí. Pilule dobré dávajíce chrkaní, a süchostv Trubce dajchavičné i drsatost svlazucíce pilule. takto učiníš: Vezmi Lékorice, Škrobu, Dragagantum, Mandlův, Cukrkandu, Hrozynkův vycištených od stopek i od Pecek, a z toho nadelaj Pilulí, a dr pod Mazykem, a když se rozplynou zená, k témuz velmi uzitečná jest kdozby ji požisval, Tkterí s Mlékem ji delají a požtvajti, pozisraj. Vyčisítiují lízy Plicní i zebrní. Kašse; Škrobu v vode zvarená a Cukrem osla Raše; Štro bu- Tok Biicha zastavuje. Pomazanim, ostrost lice shaní, a Bladkou Tvar ciní. Škros roz puštený Růzo vou Vodou, častým smáčením, Tok Očí zastavuje.