Plesnivec
Stoech uim
V tisku: Pleſniwec
Určení
- Smil písečný Helichrysum arenarium Moench · střední jistota, neověřeno · Plesnivec, Stoechas = smil písečný.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCCXVIIv]s. [CCCXVIIIr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Stoech uimpředlinnéovské
- Rhein Sluman
- Plesnivvec
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XLVII, s. [CCCXVIIIr]
Text hesla
Olesnivty Rapitola XLV Zesnvec rostev zemi pustea sypké. Xist má obdlouzný, uzký, chlu patý a pobelavý. Prut dlani zvýšý ane vétšý, chlupatý a prišedivý, Pri vrchu Kvét zlaté Barvy, vonný, jako nijaké kulicky okolkem stojicy, kte ýz kdy se otevre, nese podobenství Slunce, Kvetne prostied Léta, a By jzejs vysüšyl, dosti dlouho svou Barvu drzüstak zebyj Vince z süchého delati mohl a trochu pocernaly, rovne jako z Kvétu Milosti, tak recené Byliny, a od toho mnozý nazývají tuto Bylinu Amarantum Citrmnum, to jest Kvet Milosti žlutý, Koren ma krátký Přirozenýí a ocy. Va pri sobe také jakousy trpkost. Plesmvec jest prtrození orkého a süchého, jakž Borkost jeho ukazujse, tenicy, a proti ledosti. Kvet v Vine močiti a to Vino piti, zacpáni Mater otvürá: Protož užitečné jest proti zlou staralému Bolení Hlavy, Paducý nemocy, porazeným oudům, skrceným a ztrnutým, Bud v na poji, us v Prachu sRůzovým Medem ane s rymellem přijatý, Variti Plesnivec zelený, všem studeným nemocem Mozku spomáhá, jako slusu studenémn, za mahá, ale i Blavu od lupův vycištije a Vsy morí. Vinozý varí jej v Louhu a tim hlavu myci; lebo netoliko jiz dotčeným neduhům spo Davá s Bylina v nápoj proti zastaveni Voe, nebo Ledvi vycišuuje, a Kamen vyhaní Pridavají se Kviti k parení, kteréž se delá proti skudeným nemocem Matemüíka Ftem, klade s také mezy šaty, aby jich Miolé nejedli, Plesniv Plesnivec. Stoech uim. Rhein Sluman. e
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
Oleſniwty Rapitola XLV Zeſnwec roſtew zemi puſtea ſypké. Xiſt má obdlauzný/vzký/ chlu patý a pobelawý. Prut dlani zwýſſý ane wétſſý/chlupatý a priſſediwý, Pri wrchu Kwét zlaté Barwy/wonný/yako niyaké kulicky okolkem ſtogicy / kte ýz kdy ſe otewre/ neſe podobenſtwij Slunce, Kwetne proſtied Léta/a By gzeys wyſüſſyl/doſti dlauho ſwau Barwu drzüſtak zebyy Wince z ſüchého delati mohl a trochu pocernaly, rowne yako z Kwétu Miloſti/tak recené Byliny/a od toho mnozý nazýwagij tuto Bylinu Amarantum Citrmnum, to geſt Kwet Miloſti žlutý, Koren ma krátký Přirozenýj a ocy. Wa pri ſobe také yakauſy trpkoſt. Pleſmwec geſt prtrozenij orkého a ſüchého/yakž Borkoſt geho vkazugse, tenicy/ a proti ledoſti. Kwet w Wine močiti a to Wino piti/zacpáni Mater otwürá: Protož vžitečné geſt proti zlau ſtaralému Bolenij Hlawy/ Paducý nemocy/ porazeným auduom/ ſkrceným a ztrnutým/ Bud w na pogi/us w Prachu sRuozowým Medem ane s rymellem přiyatý, Wariti Pleſniwec zelený /wſſem ſtudeným nemocem Mozku ſpomáhá/yako sluſu ſtudenémn/ za mahá/ ale y Blawu od lupuow wyciſſtige a Wſy morij. Winozý warij gey w Lauhu a tim hlawu myci; lebo netoliko giz dotčeným neduhuom ſpo Dawá ſ Bylina w nápog proti zaſtaweni Woe/ nebo Ledwi wyciſſuuge/ a Kamen wyhanj Pridawagij ſe Kwiti k parenij/ kteréž ſe delá proti ſkudeným nemocem Matemüjka Ftem/ klade ſ také mezy ſſaty/ aby gich Miolé negedli, Pleſniw Pleſniwec. Stoech uim. Rhein Sluman. e