Ostružina
Rubus
V tisku: Oſtružina
Určení
- Ostružiník křovitý Rubus fruticosus · střední jistota, neověřeno · Rubus = ostružiník křovitý (agregát).
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCXCIXr]s. [CCXCIXv]s. [CCCr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Rubuspředlinnéovské
- Brombeer
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XXIV, s. [CCXCIXv]
Text hesla
OOtružin aitola XXIIII. Stružina jest známá všem. Proutí vypoušti čtverhraně, pocerv nalé, Bebké a Bodlavé. Špicky z ratolesti vychazejí té Bodlavé, ana nch visy tr Listkyírovné jako pii Mahodnýsku. Kvet má Bilý peti listky rozdēlenýl a Pahody v spůso hroznu, známé všem. Kvetne Mesýce Máje, Koren dlouhý, kterýz daleko po zemi se roztahuje, jako Pejr. Roste v Lesých mezy Kiovim a povostlinami, podlé cestysa v místech pustých. spitro- Ostružina. Rubus. Brombeer. Přirozenu a Mocy. T Ostruina ji prirození studeného a süchého. Mocy svirajícy. Jest pak patrnýrozdíl mezy strán Eamirozlicnými Ostruziny.lebo listi Ostruzinné zvlaši měké a čerstvé, mají v sobe mnoho čáe stek vodnatých, a tak méne sviraji, téz i vršky mladistvé jich. Protož když se v ustech rozkusüjil pojed, a zvredovaní ust i osutí, uzdravují, té i Rány zavalují. Jestzajisté jejich slozeníz castek zemnatých studenýchsa z vodnatých vlažných. Mahody pak kceré pro rozdsl jiných Nahod Ostruinné vůbec jmenují všyckni, když na misto zralé jsou, pro jich sladkost, k Horkosti a vlha kosti jsou nachslné, Proto pro tu jich sladkost a malou trpkost, jsou k jídlu velmi chutné, Ale ne zralé zealé Dahoby pro svou zemtatou Brubost, studí, jsou trpké, a velmi süšý. Oboje pak tyto Mahodv totiz zralé i nezralé, vysinšují se a chovaji k potrebé, a mají vétšy moc vysüšovati. Květ te mocy je jako Mahody zralé, a oboje uitečné jsou proti Ezervené nemocy, OUplavicysy proti plva mi krví. Roren mimo svou vrpkost, má prt sobe také nemalo častek pronikavých, jíchzto mocy Kámenv Ledví rozdrobuje. Variti ratolístky Ostruinné a pít, ehavku, a tok zenský zastavuje,
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
OOtružin aitola XXIIII. Stružina geſt známá wſſem. Prautj wypauſſti čtwerhraně/ pocerw nalé/Bebké a Bodlawé. Sſpicky z ratoleſti wychazegij té Bodlawé/ ana nch wiſy tr Liſtkyjrowné yako pii Mahodnýſku. Kwet má Bilý peti liſtky rozdēlenýl a Pahody w ſpůſo hroznu/ známé wſſem. Kwetne Meſýce Máge, Koren dlauhý/ kterýz daleko po zemi ſe roztahuge/yako Peyr. Roſte w Leſých mezy Kiowim a powoſtlinami/podlé ceſtyſa w mijſtech puſtých. spitro- Oſtružina. Rubus. Brombeer. Přirozenu a Mocy. T Oſtruina gi prirozenj ſtudeného a ſüchého. Mocy ſwiragjcy. Geſt pak patrnýrozdjl mezy ſtrán Eamirozlicnými Oſtruziny.lebo liſti Oſtruzinné zwlaſſi měké a čerſtwé/magij w ſobe mnoho čáe ſtek wodnatých/a tak méne ſwiragi/téz y wrſſky mladiſtwé gich. Protož když ſe w vſtech rozkuſügil poged/ a zwredowanij vſt y oſutij/ vzdrawugij/ té y Rány zawalugij. Geſtzagiſté gegich ſlozenjz caſtek zemnatých ſtudenýchſa z wodnatých wlažných. Mahody pak kceré pro rozdſl giných Nahod Oſtruinné wůbec gmenugij wſſyckni/ když na miſto zralé gſau/pro gich ſladkoſt/k Horkoſti a wlha koſti gſau nachslné, Proto pro tu gich ſladkoſt a malau trpkoſt/gſau k gijdlu welmi chutné, Ale ne zralé zealé Dahoby pro ſwau zemtatau Bruboſt/ ſtudj/gſau trpké/a welmi ſüſſý. Oboge pak tyto Mahodv totiz zralé y nezralé/ wyſinſſugij ſe a chowagi k potrebé/ a magj wétſſy moc wyſüſſowati. Kwět te mocy ge yako Mahody zralé/ a oboge vitečné gſau proti Ezerwené nemocy/Auplawicyſy proti plwa mi krwij. Roren mimo ſwau wrpkoſt/má prt ſobe také nemalo čaſtek pronikawých/gijchzto mocy Kámenw Ledwj rozdrobuge. Wariti ratoljſtky Oſtruinné a pjt/ ehawku/a tok zenſký zaſtawuge,