Myrtus
Myrtus
Určení
- Myrta obecná Myrtus communis L. · střední jistota, neověřeno · Myrtus = myrta obecná.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [LXIr]s. [LXIv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Myrtuspředlinnéovské
- Welsch heidelbeer
- Myrtue
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. LIX, s. [LXIr]
Text hesla
O Vyrtu Rapitola LIx. Myrtus. Myrtus. Velsch heidelbeer, Yrtus jest Strom velikosti Granátového Stromu, Listu ob dlouzného, tlustého, menšýho nezli Granátové jsou, ustavicné zeleného, von ného a krásného, všem jest vétš, krásnjšy. Ratolesti poušti Busté, Bebké, tenké a vomé. achazý se dvoji, Jeden zahradní, Druhý Lesní- Zahradní ve Myvtus d vo j. j Kůru Kůru čarvenan. Kviti vynašý Bílé a voné, z nehozto potom vycházejí Mahodky, navprv zelené, potom červené, naposledy černé, nápodobné jako loh, chuti vrpké, nepriliš odporné, vnit maji množstvif pece. T Lesni anes planý Myrtus jest zelenejší, a daleko menšý, ne vrpčejšý. Misto v kterém roste. Rostena Vajhoru: Protož jest ho dosti ve Vlašch na Brezých More Adryatskéhosy ta ké pii Jezerích. Roste Bo také hojnost i s Bobkem v nekterých Lesých, které jsouna Mori Me dyterranským rečeném. Nenávidu mišta studená. Protoz není div ze neroste v Gzechách, amby rostl sy jej sadil a štepoval: Nez mvají Listi Myrtové v Apatikách ; Vlach prmnešené) a krozličnému Lékarství se pozisvajiocy a Džitky. Myrtus Strom má v sobe částky odporné: Ne premahá vnám zemnatost studená.Má pit be také cos subtýlného a promkavého od Borkosti, pro kterouzto přííčinu mocné sišý. Moc ma svürati, kterázto pit všech jeho stránkach patrné se poznavá. Pahody dokud jsou nové i siché, dávajá se v jidle, proti vymitaní krve a zjitrení Mechýre. Té mocy a mnohem vetšý at Mázka z cerstvých ahodek vytlaená. Poslnuje zialudku a Moč zene. Ušikmtí jedovaceíe Vinem pita, uzdravuje. Zvariti Nahody v vode, a tou vodou Vlasý smáceti, černé čmmí. Te ahody v Vine zvariti, a tim Vínem Nohy provalené vymývati, velmi je Hojí. Pie brzo se opici, kterí cich pred pitím poívají. Listi i Ovotce v Vodé varené, ženam aby vn sedely, proti prilišé jejich nemocyla proti vyjití Matkysvitečné jsou. Lupy a Prašyvost ky savou na Blavé, vyčištiuje, Pryskýre uzdravuje, a Vlasy zachovává. Dobré jsou prot voj viucí oudův, a zlamanu kostí. Sylnjšy k temuz jsou listí na prach zetrené, a s Vünem trpa kým prilozené. Mizka z Listi tez jest mocy, ač lnejšý nez jicha jeji. Liski rozetrené a v chri pe vlozené, Krve chlipemí ; Nosü zastavuje. Jtem, Prach z Liski dobrý jest proti smradu pod pažönimu, aby nim zasajpal. Item, tým Prachem kdožby všcko Telo pošpal, odjímá zbya tečny pot. Proti voteklosti Očhí, var Listi v vodé, a omoče v tom šat, poloz na Oči. Pra ví Avicenna, ze mezy všemi Tranky zádný není tak uitečný, jako Myrtový, zvlášté plačicým. Listí siiché pálí se v hrncy srovém az na popel, potom se vypisrá a uživá na miste Spodunm a Tucye,
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O Wyrtu Rapitola LIx. Myrtus. Myrtus. Welſch heidelbeer, Yrtus geſt Strom welikoſti Granátowého Stromu/ Liſtu ob dlauzného/tluſtého/ menſſýho nezli Granátowé gſau/ vſtawicné zeleného / won ného a kráſného, wſſem geſt wétſſ/kráſngſſy. Ratoleſti pauſſti Buſté/Bebké/ tenké a womé. achazý ſe dwogi/ Geden zahradnj/ Druhý Leſnij- Zahradnij we Myvtus d wo g. g Kuoru Kuoru čarwenan. Kwiti wynaſſý Bijlé a woné/ z nehozto potom wycházegij Mahodky/ navprw zelené/potom čerwené/ napoſledy černé/ nápodobné yako loh/chuti wrpké/nepriliſs odporné/ wnit magi množſtwif pece. T Leſni anes planý Myrtus geſt zelenegſſij/a daleko menſſý/ne wrpčegſſý. Miſto w kterém roſte. Roſtena Wayhoru: Protož geſt ho doſti we Wlaſſch na Brezých More Adryatſkéhoſy ta ké pii Gezerijch. Roſte Bo také hognoſt y s Bobkem w nekterých Leſých/které gſauna Mori Me dyterranſkým rečeném. Nenáwidu miſſta ſtudená. Protoz nenij diw ze neroſte w Gzechách/ amby roſtl sy gey ſadil a ſſtepowal: Nez mwagij Liſti Myrtowé w Apatikách ; Wlach prmneſſené) a krozličnému Lékarſtwij ſe poziſwagiocy a Džitky. Myrtus Strom má w ſobe čáſtky odporné: Ne premahá wnám zemnatoſt ſtudená.Má pit be také cos ſubtýlného a promkawého od Borkoſti/ pro kterauzto přjjčinu mocné ſiſſý. Moc ma ſwürati/ kterázto pit wſſech geho ſtránkach patrné ſe poznawá. Pahody dokud gſau nowé y ſiché /dáwagá ſe w gidle/ proti wymitanij krwe a zgitrenj Mechýre. Té mocy a mnohem wetſſý at Mázka z cerſtwých ahodek wytlaená. Poſlnuge zialudku a Moč zene. Vſſikmtij gedowaceje Winem pita/ vzdrawuge. Zwariti Nahody w wode/ a tau wodau Wlaſý ſmáceti/ černé čmmj. Te ahody w Wine zwariti/ a tim Wijnem Nohy prowalené wymýwati/ welmi ge Hogij. Pie brzo ſe opici/ kterj cich pred pitijm poijwagj. Liſti y Owotce w Wodé warené/ ženam aby wn ſedely/proti priliſſé gegich nemocyla proti wygitij Matkyſvitečné gſau. Lupy a Praſſywoſt ky ſawau na Blawé/ wyčiſſtiuge/ Pryſkýre vzdrawuge/a Wlaſy zachowáwá. Dobré gſau prot woy wiucij auduow/a zlamanu koſtij. Sylngſſy k temuz gſau liſtij na prach zetrené/ a s Wünem trpa kým prilozené. Mizka z Liſti tez geſt mocy/ ač lnegſſý nez gicha gegi. Liſki rozetrené a w chri pe wlozené/ Krwe chlipemj ; Noſü zaſtawuge. Jtem/ Prach z Liſki dobrý geſt proti ſmradu pod pažönimu/ aby nim zaſaypal. Item/ tým Prachem kdožby wſſcko Telo poſspal/ odgijmá zbya tečny pot. Proti wotekloſti Očhj/ war Liſti w wodé/ a omoče w tom ſſat/ poloz na Oči. Pra wij Awicenna/ze mezy wſſemi Tranky zádný nenij tak vitečný/yako Myrtowý/ zwláſſté plačicým. Liſtij ſiiché pálij ſe w hrncy ſrowém az na popel / potom ſe wypiſrá a vžiwá na miſte Spodunm a Tucye,