Moruse
Morus
V tisku: Moruſe
Určení
- Morušovník černý Morus nigra L. · střední jistota, neověřeno · Morušovník černý a bílý.
- Morušovník bílý Morus alba L. · střední jistota, neověřeno · Morušovník černý a bílý.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [LXXXIIIr]s. [LXXXIIIv]s. [LXXXIVr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Moruspředlinnéovské
- Maulbeer
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. LXXXIII, s. [LXXXIIIv]
Text hesla
O Vornšy Vapitolá LXXXIII. Oruše jest dvojü, Bilá a Černá, proto, že Ovokce jejý neko liko Barváu a velikostí jedno od druhé, alej chutí se dēli. vo j- CČerná Moruše Parezu jesk zavilého a Brbovacého, velmi zeisdka rovna a ztepilá ez zavilosti senachazý. Vitve a Ratolesti má tlusté, více rozkladi sČ ern té na šýi, neli na výš vyzdvizené. Růru tlustou, drsnatou a lepkou. Drea vo samo v sobé jest mocné, vmtrzluté. Korení velike a mocné, kteréz nepriliš Hluboko v zemi sedi, než na vétšým dile po drm se táhne, a velmi daleko pouští a rozkladá) zvlašte Bilá Moruše. Listu jest srokého, na koncy špičatého, vůkol zstrihaného. Černa Moruše nachazý se také Vinného Listu, ale trochu tlustšýho a šršýho ne Bilá. Ovotce ne se Černá Moruše jako Vostružina, nez vétšý a delsy, najprv Bilé, potom červené, a naposledy když ji dozrá, černé, sformy a spůsobu Volšových Ššek, které také kdy se rdi, Bývají kysele a trpké. Potom uzralé všecky zsladnou, a velmimálo v sobe arpkosti zachovavají. jako Ved. Proto nejsou jednostajné s Černými mocy, a pro prílišou sladkost nevelmi libé, Bülá Moruše Mahody menšý nese, a ty pred dozráním jsou názelené a trpké. Zralé, sladke s Vékarstvoí zádného mišta nemají, ač Bricho mocnecií nez Černé, zmēkčují. Strom Morušový najmoudrejš od Predkův jest jmenovaný, proto, ze mezy všemi domá cými Stromy najposléze se pučí a otvírá, když ji o Budoucých Mrazých zádné nadēje není. proto dokad Moruše se ncvypučí a Listu nevydá, jest se vždy ješie studena a Mrazův škod livých nadáti. Miluje mista Horká, a ku Poledm pateícý. Drevo velm uzitečné jest eVoe bloukům, mocné a trvanlivé. Delaji z ného Vidlice a Vobruce, Mocy a skutkové Moruše, CMahody z Černé Moruše zralé, zmikčuji Bricho, Suché, zastavuji. Protoz uzitečné jsan proti plymti Jiicha, a Červené nemocy, a proti dávení. Po jidle pozivané, zaludku nevziteené jsou, a pokrm porušujif. Štiá ua jich s vodou Sivrocýlovou smíšena, toku do hrdla a n Čipek stupujícýmu, častým proplakovnim, padati Briní: Sylnejšý Lék míti Budeš, prida= Hi Rannor Moruse. Morus. Moulbeer. šli Kamence, Gallesi, Šasfram, Mirrhy a Bilého Radrdla. Sasý se Mahody Moršovēs do kudz ješie nezralé jsou, a Prachem tím posajpají se Pokrmové, proti nezachovanif. Koren v vode varený, mekci Streva, a Cervy zene. Spomahá i tem, kteriby Vomej a jiné jedova zúzka z Ko nu le malé pomazanim, rozhání, a Bricho mikci. té Syliny pili. Koren i Listí zvarené v vodé, Solenü zubův proplakovaním, zapuzujfe. Ko ken časü zne kdyžby se odkryl, vybáva z sebe jakousy mizhu, která na druhý den Hned se styda a svaa luje. Ta proti oleni zubům velmi prospešná jest, kdyžby jido šárbiveho zubu nakladl. Bou t LXXXIII
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O Wornſſy Wapitolá LXXXIII. Oruſſe geſt dwogü/Bilá a Cžerná /proto/ že Owokce gegý neko liko Barwáu a welikoſtij gedno od druhé/ aley chutij ſe dēli. wo g- CCzerná Moruſſe Parezu geſk zawilého a Brbowacého/ welmi zeiſdka rowna a ztepilá ez zawiloſti ſenachazý. Witwe a Ratoleſti má tluſté/ wijce rozkladi sCz ern té na ſſýi/neli na wýſs wyzdwizené. Ruoru tluſtau/drſnatau a lepkau. Drea wo ſamo w ſobé geſt mocné/ wmtrzluté. Korenij welike a mocné/ kteréz nepriliſs Hluboko w zemi ſedi/než na wétſſým dile po drm ſe táhne/ a welmi daleko pauſſtij a rozkladá) zwlaſſte Bilá Moruſſe. Liſtu geſt ſrokého/na koncy ſſpičatého/ wuokol zſtrihaného. Czerna Moruſſe nachazý ſe také Winného Liſtu/ ale trochu tluſtſſýho a ſſrſſýho ne Bilá. Owotce ne ſe Czerná Moruſſe yako Woſtružina/ nez wétſſý a delſy /nayprw Bilé/potom čerwené/ a napoſledy když gi dozrá/ černé/ſformy a ſpuoſobu Wolſſowých Sſſſek/ které také kdy ſe rdi/Býwagij kyſele a trpké. Potom vzralé wſſecky zſladnau/ a welmimálo w ſobe arpkoſti zachowawagij. yako Wed. Proto negſau gednoſtayné s Czernými mocy/a pro prijliſſau ſladkoſt newelmi libé, Bülá Moruſſe Mahody menſſý neſe/a ty pred dozránijm gſau názelené a trpké. Zralé/ſladke s Wékarſtwoij zádného miſſta nemagij/ač Bricho mocneciij nez Czerné/ zmēkčugij. Strom Moruſſowý naymaudregſſ od Predkuow geſt gmenowaný/ proto /ze mezy wſſemi domá cými Stromy naypoſléze ſe pučij a otwijrá/když gi o Budaucých Mrazých zádné nadēge nenij. proto dokad Moruſſe ſe ncwypučij a Liſtu newydá/geſt ſe wždy geſſie ſtudena a Mrazuow ſſkod liwých nadáti. Miluge miſta Horká/ a ku Poledm pateijcý. Drewo welm vzitečné geſt eWoe blaukuom/mocné a trwanliwé. Delagi z ného Widlice a Wobruce, Mocy a ſkutkowé Moruſſe, CMahody z Czerné Moruſſe zralé/ zmikčugi Bricho, Suché/zaſtawugi. Protoz vzitečné gſan proti plymti Giicha/ a Czerwené nemocy/a proti dáwenij. Po gidle poziwané/ zaludku nevziteené gſau/a pokrm poruſſugif. Sſtiá va gich s wodau Siwrocýlowau ſmijſſena/ toku do hrdla a n Czipek ſtupugijcýmu/ čaſtým proplakownim/padati Brinj: Sylnegſſý Lék mijti Budeſs/ prida= Hi Rannor Moruſe. Morus. Maulbeer. ſſli Kamence/ Galleſi/ Sſaſfram/Mirrhy a Bilého Radrdla. Saſý ſe Mahody Morſſowēſ do kudz geſſie nezralé gſau/a Prachem tijm poſaypagij ſe Pokrmowé/ proti nezachowanif. Koren w wode warený/ mekci Strewa/a Cerwy zene. Spomahá y tem/kteriby Womeg a giné gedowa zúzka z Ko nu le malé pomazanim/rozhánij/ a Bricho mikci. té Syliny pili. Koren y Liſtij zwarené w wodé/Solenü zubuow proplakowanijm/zapuzugfe. Ko ken čaſü zne kdyžby ſe odkryl/wybáwa z ſebe yakauſy mizhu/která na druhý den Hned ſe ſtyda a ſwaa luge. Ta proti oleni zubům welmi proſpeſſná geſt/ kdyžby gido ſſárbiweho zubu nakladl. Bau t LXXXIII