Lentysskus
Lentiscus
V tisku: Lentyſſkus · Lentiſcus
Určení
- Řečík lentišek Pistacia lentiscus L. · střední jistota, neověřeno · Lentiscus = řečík lentiškový.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [XXVr]s. [XXVv]s. [XXVIr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Lentiscuspředlinnéovské
- Zenti scue
- Mastyr
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XX, s. [XXVr]
Text hesla
O Lentylku Vapitola XX. Zentyšrue. Lentiscus. Zenti scue. Čkoli Lentyskus neroste v Čechách než ve Vlašých na Lukách nouti. Nlebo snadno mohlby se knám také prinesti. Zevšech najlepšý jest, který pii vršých, i také pri Mori zhusta, Však proto nevidelo mi s Bo mlcením pom roste na Vostrovē Chyos. A tam toliko roste na ném Pryskyrice nebo Summma, kte Který najle . ráž slove Mastyr, C Jest pak Lentysskus dvojí. Jeden obvýšní, Dru hý nízky, Tjentyštu dvoji, hý nizký. Obvýšní, jest jako prostrední Strom. Nízký (kteréhoz jest Bojnost ve Vlašých) žádného velikého pné nemá, ne Hned od Korene na Boru proutí a vlcí, rovné jako Líska, poua stí. Obojí Lentysskus list nese jako Pistacý: Ale ve všem menš, sylné vůné, tučný, kechto a zelený. Vůkol a pri špičce náčernalý, ustavičné se zelena. Růru má náryšavou, lepkou, kie uovatou a Bebkou. Ovotce nese pobobné k Brozmi, náryšavé. Přese takésrovné jako Terebins chus, jakésy Bublinky jako růzek zatočenémajícý v sobé jakousy velmi čistou vodnatost, z kterezto jacýsý Cervikové se rodí, rovne jako v Jimových a v Terebinthových ublinkách. Všicken Strom sylné voní, a Hlavu obtezuje. Z té príčiny se ho vystiihají. Mocy Lentyška. Moc toho Stromu jest trpká a vysüšijícý. Tez Mocy jsou, O votce, Listí, kůraj Ko ken. Protož prospešné jsou proti krve toku, Bhavce a Červené, v napoji prijaté. Htem proti prilišnému toku zenskému, proti pohmtí Matky z mista svého, proti vycházení stioa va, kdyžby zvarice v tom sedely. Zlamané Kosti svaluje, Hluboké Vredy vyplňuje. Bislý tok Zenský zastavujte. Moc zene, Zuby viklavé stvrzuje. ZOvotce toho Stromu dilá se Čleji kteréhoz užívame kdyz nyaký tok a slus zastaviti chceme, s MBast Mstyr pak kterážz Lentyška se prýštü, užitečná jest krvi chrkajácým, a zastaralému Rašli. Zialudku posyluje, zvlášte kdyzby od Flejmy zanečišten Gyl. Dava 2astyr kte nojlepfý. vá, zuby upeviuje, a Flejmu z Blavy táhne. se ušitečné proti rozmcemí zaludku, Strev, a Mater. Činí dobrý duch v ustech, dásne zachová= svetlá, není zemnatá a kamentá, dospelá, uprahlá, krehká a chrustavá. Zelená nemá takové mo Ta Mastyr za najlepšý se drzi, která jest Olej vne rový. cy. Delá sez Maskyru Olej, a všidy v Apatékách obecný jest. Dodrý pro posylnenáí zalud ka, Mater, lervův a Člankův, Tvrdé lízy a zpuchliny změkčuje, a Bolesti krotí. caf. Rživedla mi ku pameti tato Mastyr Rafr. Protož tuto také o nem netco na píšy, zvlaste ponevad Lékari znamemté, i také lid obecní, velmi mnoho a často ho potre bují. Pišy Mourytánové, ze Kaši jest Pryskyrice ane Gumma Stromu ndyckeho, tou veliké velikosti, ze pod jeho stinem, nékolie Sec lidi mohloby se poloziti. Teče z Svromu nečistáí a jako Vosk, Potom teprv ldskym kitaltováním a prepalováním, elost a jasost piijímá. Dřirozeni a složenů jeho. C Pitrození a slození jeho jest studené a sichéna tietím stupn, Mocy a Džitky Kašru. uívan. Piijimá sej v nápoji zvicý desýti zrn Sečných, proti jedovatému ušikmutí. C Prospešný jest Rasfi proti Mornímu povetií s témi Léky, kterých toho časi obyčej jest Dává se také k omorení Červův v Griše, zazí čtyr zrn Ječných, s Štiovikovým a Rurintohy Semenem. Roznscení uhašje s Vaječným Sílkem, ane s Jivrocýlovou, Ftetieskovou, ane Psýho vína šiiavou. Chlipnost odaima pomazáním ledví a Lůna s Routovou mízkou, Jtem uéz činí samým prvvonenim. tem smísený s Ruzovou vodou, ane s Sandalem, a na Pupek zene, a najvíc Muzi, ane na Bedra privázaný, té činí. Chcesli pozuati verůst Man du, a schovaj do Sklemice, to Tvái cistí, fleky u zlitiny stírá dolův. Oojíma všecka zapá- ne, tehdy nic. Piidava se také do Licidl. Vezm Vodu Růzovou s Rasfrem, prdaj k n Me zelky tvé, vvaz ji na Bedlo a vmalé lence, ztratilik se jüeehdy se proncvrila, pakli ostalemí Rany Vredův, smíšená s Růzovým Olecem. Spomahá toku prirození, a Bílému slukteréz se k Göi poticbuji, kdyzby od veliké Horkosti Solení Oen Sylo, Telo od porušení chraní Posir zastavuje s Jitrocýlovou anes Fletreskovou ane Truskavcovou štiavou, samým Čela pomazaním. Vlůzeš také v tom Bavlnku omočiti, a do Ulosu vstreiti. Dava se i do vodí vi duchy i mocy prirozené a plodistvé, zastuzuje Ledví a nemoznost působi. Krve tečení; ti ji dotčeným nemocem. Toto pak znáti slušý, že prilišé uzisvaní Kašru jest škodlivé, mrt vého Korení červeného, Natrzniku, kazdého lot, ztluc to obé, a vai s Vínem dobrým, pridaj Skorice, Saljam, a Hrebíckův, kazdého půl cvvrtce, povai ješte trochu. Potom proces skr= ze Sukno me netiskna. aposledy pridaj Rasfu jedm vvrtcy, a Budeš míti Trank výbornýs pro kovou prijatý. K tému dobré ji, Rasfr siisyti s slemovatostí Chmelíkového Semene, anee s Jivrocýlovou a Psyho vína mizkou, Prot Červené nemocy, i zenskéj tečení krve z zadku žilek krvoprajšiných, i také proti všem tokům Sricha, Syrop tento jest výborný: Vezmi Hado su zenskému s prachem od Slonové kosti, s Růsovou ane eknovou vodou, ane s Mizkou Ma a zacho a zachováva. Aproto príhodné primešüje se k tém Lékam, kteréz nsou proti trávení, jedova tému uštkmutí, iMorním nemocem, C Falšüje se Kaš od šejdýräv Paleným Vínem, Mia styrem a Cycvarem. Protož takto jej vyprobuješ jestli pravý ilt zšalšovaný: Vezmi Pecen Proba prave Chleba teplý z Pecy, rozkroj jej na dvé, a vloz do něho Rasfr. Pocneli vlhnouti, dobré jest zna ho Raffru. mení. Pakli suchý ostane, zsfalšovanýt jest. Má se Kasfi chovati v Semem Lneném, anes Pro V em se Ka siém. Vekterí i v Pepri jej chovají- Tak zajisté za mnohá létha trvati můs. ffe má chova ti.