Kokořík
Polygonatum, vulgo Sigillum Salomonis
V tisku: Kokořjk
Určení
- Kokořík Polygonatum Mill. · střední jistota, neověřeno · Polygonatum, Sigillum Salomonis = kokořík (P. odoratum / multiflorum).
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCLXXXIVv]s. [CCLXXXVr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Ličidlo
- Polygonatum, vulgo Sigillum Salomonispředlinnéovské
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. VI, s. [CCLXXXIVv]
Text hesla
O okořisu ouch L iridlu Vapitolá VI. Rokoříkanes Ličidlo Polygonatů, uulgo Sijillů Salomonis. Vei vurtz. na Horách a na vršých roste. Dkořik anes Licidlo, ackoli nekoj na Lukách se nacházý, však najvie Prut má loketní, a nekdy vetšý, okrouhlý a Hlad e. ý. Listi okolo neho Bobkové, pruhovaté, zelené, chuti trochu trpké, jako Rdou Kvití Hroznovaté vycházý, ilé, a ývá ho vüíce ne Listí: Pebo z jednoho Listu tity čtyry Kvity vyrostuji- Dotom z toho Kviti ývají zrna okrouhlá okrouhlá, temné zelenosti, a v nich Semeno, Roren pobelavý s kosmatinkami, uzlovatý, meký, dlouhý, smrdutý, tlusty jako prst, hluboko v zemi nesedi, ne pod drnem se rozkláda, Přirození a Mocy. T Roren tohoto Kokoríku, jakí Galéms vypisije, jest prirození a mocy smíšené, Má zajisté pii sobe trpkost a kousavost, s jakousy malou Borkostí, a k tomu jesi velmi nechu tný. Protoz nevzívá se ho mnoho, krom ze nkterí kladou jej na Rány, a jinu, Píhy, Fleky, i jiné poškvrny na Tvári stirají. Zenyj Panny které se rady ffifluji, delají sobe z neho vodu, a Liči s ní, jako o tom eaké v Druhých Knihách, v Kapitole LXXIIII mluveno. Koren jüsti, dobrý jest zenám prati Bilému Flusir, a nēkterí praví, ze Telu podpal dává: Protoz nekterí v Apatěkách vdelávají jej do Cukru, aby chutnejšý k pozívaní Grl. V Starém erbáry velmi často Fijůru jedné Byliny pripisüje mnohým, jako Jelenýím traňku, Vysokému traňku, adímu traňku, Zlatýmu tranku, jednostajnou Fijůru klade. Tak také Rokoriku a Dryaku esnímu, jedm Fijůru dává, a plete v jedno, z čeho dává se znati! ze jest tech Bylin očité mkdá nevidel, an jich nepoznal, jako o tom také v Druhých Rnihach, v Rapitole L XXIIII, o Aromr dotčeno.
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O okořisu auch L iridlu Wapitolá VI. Rokořjkanes Ličidlo Polygonatů, vulgo Sigillů Salomonis. Wei wurtz. na Horách a na wrſſých roſte. Dkořik anes Licidlo/ackoli nekoy na Lukách ſe nacházý/ wſſak naywie Prut má loketnij/a nekdy wetſſý/ okrauhlý a Hlad e. ý. Liſti okolo neho Bobkowé/ pruhowaté/zelené/ chuti trochu trpké/yako Rdau Kwitij Hroznowaté wycházý/ ilé/ a ýwá ho wüjce ne Liſtij: Pebo z gednoho Liſtu tity čtyry Kwity wyroſtugi- Dotom z toho Kwiti ýwagij zrna okrauhlá okrauhlá/ temné zelenoſti/ a w nich Semeno, Roren pobelawý s koſmatinkami/ vzlowatý/ meký /dlauhý/ ſmrdutý/ tluſty yako prſt/hluboko w zemi neſedi/ne pod drnem ſe rozkláda, Přirozenij a Mocy. T Roren tohoto Kokorijku/yakj Galéms wypiſige/ geſt prirozenij a mocy ſmijſſené, Má zagiſté pii ſobe trpkoſt a kauſawoſt/ s yakauſy malau Borkoſtij/a k tomu geſi welmi nechu tný. Protoz nevzijwá ſe ho mnoho/krom ze nkterij kladau gey na Rány/a ginu/ Pijhy/ Fleky/y giné poſſkwrny na Twári ſtiragij. Zenyy Panny které ſe rady ffiflugi/ delagij ſobe z neho wodu/ a Liči ſ nij/yako o tom eaké w Druhých Knihách/w Kapitole LXXIIII mluweno. Koren güſti/dobrý geſt zenám prati Bilému Fluſir/ a nēkterij prawij/ ze Telu podpal dáwá: Protoz nekterij w Apatěkách wdeláwagij gey do Cukru/ aby chutnegſſý k pozijwanij Grl. W Starém erbáry welmi čaſto Figuoru gedné Byliny pripiſüge mnohým/ yako Gelenýjm traňku/ Wyſokému traňku/ adijmu traňku/ Zlatýmu tranku/ gednoſtaynau Figuoru klade. Tak také Rokoriku a Dryaku eſnijmu/ gedm Figuoru dáwá/ a plete w gedno/ z čeho dáwá ſe znati! ze geſt tech Bylin očité mkdá newidel/an gich nepoznal/ yako o tom také w Druhých Rnihach/ w Rapitole L XXIIII/o Aromr dotčeno.