Jehlice Vlaská
Bruscus
V tisku: Gehlice Wlaſká · Bruſcus
Určení
- Listnatec pichlavý Ruscus aculeatus L. · střední jistota, neověřeno · Bruscus = listnatec trnitý.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCCLXXXVIIIr]s. [CCCLXXXVIIIv]s. [CCCXCr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Bruscuspředlinnéovské
- Meäf dorn
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. CXXVI, s. [CCCLXXXVIIIv]
Text hesla
O Oehlij laské apitola CXXVI. hlice Vlaská, ačkolt v Čechách ani v Germanu všudy sama od sebe neroste, jako ve Vlašých, a v rabství Tyrolském okolo Tnspruku: Vsfak ponivadž v Apatékách jest ji castý uitek, do rozlicných Trankův a Lékarstvii, nevidelo mi s ji mlčením pominouti. Jest pak Jehlice Vlaská Bylina v spůsoe strämku, ustavicné se zelenajícý, lokte zvýšý i víc. Listí vükol má, uako černé Rahody, jimz Vraní Oka vůbec rikají, nez tvrdšszelenejšýsa na koncy odlavé, šormy Ko picka Jehlice Vlaská. Bruscus. Meäf dorn. pička. Proutí od jednoho korene nekolik vypouští (nebo rovne jako Pejr široce a daleko se ro kladá ) ratolestné, okrouhlé, pruhovaté, žilovaté. Nahodky nese červené, okrouhlé, a v nich pec ka pobélavá, tvrdá, ale snadno se na dvé rozloupiti dá. Koren ma uzlovatý, kterýž se po zemí rozklada, a od ného nekolik korínkův mladistvých, jako nejaké pazoušky vycházý, pobelavých, horkých a trpkých. Korení najvíc užíváme, ac listíj Nahody svůj také uzitek za starodávna měli. Přirozenu a Mocy. Jehlice Vlaská zahrivá, sušý, ztenčuje, rozdeluje, ovvírá, stirá a vyvod. Varit Variti koren u Vini a piti, Ledví od Pisku a Ramene, i od Brubých vlhkostí vyištiuje. Spomahá také težce vodu pouštejícým, zvlášte pro její prilišnou Bustost a Brubost, a kdyz ei priliš smradlavá. tem zloutenicy Hojí, zenskou nemoc přivodí. Te mocy jsou vrško ve její mladiství, v Horkém popele pečení a jedeni, obalíce je do šatu ane do papüíru mokrého aby se jich popel nechytil, Ve Vlašých delají z neho Thoštišie k metení.
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O Oehliy laſké apitola CXXVI. hlice Wlaſká /ačkolt w Cžechách ani w Germanu wſſudy ſama od ſebe neroſte/yako we Wlaſſých/a w rabſtwij Tyrolſkém okolo Tnſpruku: Wſfak poniwadž w Apatékách geſt gi caſtý vitek/ do rozlicných Trankuow a Lékarſtwii/ newidelo mi ſ gi mlčenjm pominauti. Geſt pak Gehlice Wlaſká Bylina w ſpůſoe ſträmku/ vſtawicné ſe zelenagijcý/lokte zwýſſý y wijc. Liſtij wükol má/vako černé Rahody/ gimz Wranij Oka wůbec rikagij/nez twrdſſſzelenegſſýſa na koncy odlawé/ſſormy Ko picka Gehlice Wlaſká. Bruſcus. Meäf dorn. pička. Prautij od gednoho korene nekolik wypauſſtij (nebo rowne yako Peyr ſſiroce a daleko ſe ro kladá ) ratoleſtné/ okrauhlé/pruhowaté/žilowaté. Nahodky neſe čerwené/ okrauhlé/ a w nich pec ka pobélawá/ twrdá/ ale ſnadno ſe na dwé rozlaupiti dá. Koren ma vzlowatý/ kterýž ſe po zemí rozklada/ a od ného nekolik korjnkůw mladiſtwých /yako neyaké pazauſſky wycházý/pobelawých/ horkých a trpkých. Korenj naywjc vžjwáme/ac liſtjy Nahody ſwůg také vzitek za ſtarodáwna měli. Přirozenu a Mocy. Gehlice Wlaſká zahriwá/ ſuſſý/ztenčuge/rozdeluge/ owwjrá/ ſtirá a wywod. Warit Wariti koren v Wini a piti/Ledwij od Piſku a Ramene/y od Brubých wlhkoſtj wyiſſtiuge. Spomahá také težce wodu pauſſtegijcým/zwláſſte pro gegij priliſſnau Buſtoſt a Bruboſt/ a kdyz ei priliſs ſmradlawá. tem zlautenicy Hogij/ zenſkau nemoc přiwodij. Te mocy gſau wrſſko we gegij mladiſtwij/ w Horkém popele pečenij a gedeni/ obalijce ge do ſſatu ane do papüjru mokrého aby ſe gich popel nechytil, We Wlaſſých delagij z neho Thoſſtiſſie k metenij.