Ječmen
V tisku: Gečmen
Určení
- Ječmen setý Hordeum vulgare L. · střední jistota, neověřeno · Ječmen setý.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [LXXXVIIr]s. [LXXXVIIv]s. [LXXXVIIIr]OCR ucházející
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. II, s. [LXXXVIIv]
Text hesla
O Permenu Rapitola II. jiradý, trojiradý, ctveroradý, a jiný šestiradý. Téz i pii Klasü rozdílný jest: Ečmen jk všem známýsa má také své rozdülystak že jiný jē dvo Rozdíly Se mene. Plebo některý Klasü jest většýho delšyho a redšýho. V Frankrejchu roste Jemen, kterémuz rikají Čistý, proto, že samo zrno z svých ššolinek anes pría hradek vypadá, ješto sc v jiným, s tezkostí se vyníti může. Deli se také See čmen i zrnem v velikosti, v spůsobu a Barvé. Siný zajisté zrno má menšý, okrou hléšsý, oboýlnejš a větš, a není jich mnoho v Klasi. Jiný zrno Bilé, jiný náryšavé, ktea rézto i Bocejšý Mouku davá, i také vzdycky trvanlivéjšý jest. Ječmen Trávu má širšy neli Pšenice, a vosteejšy. Stéblo krehčejšý a menšy, drzí v sobé člankův osm. Zrno jede nou na sobe šipinku ma, kteráz se velmi tuze zrna drzi, a od konce vycházeji Vosy, mocnéjšý, de šý a kousavéjšý neli od Pšemce. Korení má vlašemčkovaté. Má se sýti Sečme v najmastnejš zemi, proto, ze častým stim od neho Zemé velmi vadne V jaké zeme Ječmensýnise a vysýcha. Kdy pak nema dobré zeměía časté dešte na nij príjdou, tehdy velmi snadno se v Kou ma kol proméňuje. ajlepšý jest 6íly: nebo ryšavý jak proti nespůsobu povětrí mocnéjšý, tak v Lékarst Rterý najlep ví mdléjšý jest, plný, vázný, snadného uvarení a nesplesnnivēlý, „ Přirození a Mocy. Studeného a suchého jest prirození na prvním stupm. Voc jeho jest stírati, otvüírati) zažüvati a obmékčovati. Užíváme Ječmemu netoliko k pokrmu, ale i k rozličnému Zékars tví. Chle Ječný menšy zivnost dává ne Pšemčný, a tizejí se zažívá. Dlají sez Ječmene Kroupy, kterých v jidle uzíváme, a máme cse za domacý a obecni Kroupy Jee pokrm. Vivali jich také i za starého véku, krom ze jináč trochu je sobe strocili nezli my: Nlajprvé zajisté varili Kroupy v vode a do zpuchnutí, a tak jich požívali. Nekdy pak kdys po treba Byla sübtýlnejšyho pokrmu, zvlašté nemocným, po takovém varení tloukli jse v kamena ném Mozdiri, a potom skrze Sýtko protahovali, a vu štiávu protazenou Klenocným dávalil a obojí ten pokrm o nich sloul Ptysana, Brubšy ona, a tato sübtýlnecšý, My pak můzem jtif so be takto pristropiti, a chutnejšy ude, Po protažení tech Krup skrze Sýtko anes Cedidlko sdame je na Rendluk, a prilejice jichy od Slepice, ane nemameli na Hotové té jichy, Polévky od Miašaí variti Budem znenáhla a povlovné nad uhlim, až se zhustne jako kaše, kterouz osladíce Cukremí Flemocným dávati můzeme. Sest pokrm náramne chutný a půzitecný, zvlášte v Horkých a v pálcivých Zymmoech, v zebrní lize, a kdezkoliochlazovati a svlazovati jest potrebif, Anoj zdravým tato krmicka velmi dobre se trefiti může. Davá zajisté vétsý požimení, nez kdyzby saa my Kroupy uívány Byly. Ulyni Ptysanu vůbec všickni jmenují vodu z Ječmene va Ptysnua kenou, kteréz také k témuž, jak povedíno, užüívame. tem Ptysanou proplakovou usta, drsiiavost hrdla, pálčivost, vyprahlost Mazyku, a osití oust, uzdravuje, Jtem, davá hojnost vle= P i ka, kdyzby Ječmen. Hordeum. Jersten. ka, kdyby s Koprem varena a pricímána Gyla, zene Močsa Bricho zmékčuje. Mouka Ječna s sí ky v Brečce Medové varena a slastrovana, rozmcení rozhán a ukrocuje. Zpuchliny a tvrdosti, s Pryskyřicý a solubím trusm siníšená, ztenčuje. Také síšená s Lneným Semenem, s Rzeckým Senem, Gtoku Lna ctiným, velmi dobrá jk. S Romomcý a s Makovickami, zebrní Bolesti ukro cuje.S Kdulemi Mouka Ječná smišená, a v vode s Octem zvarená, obkladaním Dm Nlozn Boji, Borkost zahaní, a vlhkostem do Plohy schazen Grání. Varená v slném Octi, prašyvost mazáním uzdravuje, A s Gcem a s Medem, Pühy shání. Mouka s vodou vařena, pričie Smůly a Olje, ms vyvodí, A sMcdem siíšná, lízy oteviené stírá a čistí. Ztem, s zloue kemn Vakem Vaječným as Šaffránem smüšená, Bolest ukrocute. S Octem a s Smolou, uzitecna jest proti tokn Kloubnímu. Rašsez Mouky Ječné, z Mleka a Bilého Maku, udelaná, sen nemocité mu, od pálčivé Zymnice a vuhé, uvodí, prsy obmekuje, a chrkani privodif. Chtejí tomu nektekí, ze o toho se Dení nemoc pokoušeci nebudude, kdo Chleba Ječného užívá. Popel z spálenéa ho Ječmene, na spalemnu užitecne se posajpá, i caké kdyz Mašo od kosti odpadá.