Diáblík anebo Ješřer
Dracunculus
V tisku: Diáblijk anebo Geſſřer
Určení
- Drakovec obecný Dracunculus vulgaris Schott · střední jistota, neověřeno · Dracunculus = drakovec obecný.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CLXv]s. [CLXIr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Natter wurtz
- Diábli
- Ješřer
- Dracunculuspředlinnéovské
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. LXXIII, s. [CLXv]
Text hesla
D Diallíku apitola LXXIII. Diáblik anebo Ješree Dracunculus. Hatter vuri íábluk aneo Jester, jest ovocí, Vetš a ensfy. Vetšy u nás ne roste, ne toliko menšý, Protoz o nem toliko vypisovati Gudu. Jest tehdy Diába lik menšý, listu vümého, Hlubšýho rozstriení, a na deset dilův rozdéleného, Büle skropeného. Prut rovný, dvouloketní, tlustý jako Bůl, Barvy popelaté, promin né, Srunátnými a černými sleky zkropené, sformy a podobenství ada. Ztoho pru tu strakateho, pri vrchu z okrouhlé hlavicky jakásy Pošvicka zelená vycházý, lokte zdélí, jako kornoukomoutek statá, ajako schrana plodu a Ovotce ven vynäti manicýho, kterázto schrana Se menem jsoucy rozduta, zpuká s a otevie, a vydá z sebe jakýsý roh Frunátný a špičatý: Ale Poa svicka pomalu uvadá az i zhyne, a sam ro Brunatný zůstavá, jchožto zpodnif stranu, Ovotce Formy roznu vůkol obsahuje, maje zrnka pii prvu zelená, potom červena jako Šarlav, chuti kousavé a vůné nelibé. Roren má Cybulkovatý priokrouhlý, teníckou lupinkou obalený, chu ti velmi vostré. dy pro samo podivání, se prenáš a přesazuje, Roste mezy Ploty a v místech tmavých, a oduud časemy na Zahra Rde roste. Přirození a Mocy. Jest ohnvého prirození. Mocy zravé a kousavé, stirajic, prostuputicý (jak List, tak j Rormn J otvírajícý, ztenčujícý, kozrázejícý, vyšlechkujícý Brubovlhkosti i sepkovlhkosti v prsech, z mchzto zaduch jest. Zacpaní Mater, Slezyny a Ledvi, otvüra. Ran, Vredy zlé s rozjisdavé, i v Nose zvredovani, nečistoty a poškvrny tela, stirá, Fistule anebo Stiíly, čistí, Rarostlüry v Nose zisrá, a v Strevách studenovlhkosti, rozpouští a vyhání. Má také tato Bylmna při sobe malou jakousy trpkost, kteráz ze jest s kousavostí a s Borkoski spojena, můs slouci Lekarstvif velmi slné. Mízka z zrnek vytlačená, a s Olejem v Dšy vpuštená, bolanri jich ukládá. Laz Mizka v Nos s Bavlnkou vstrená, Polipium, to jest arostlim ro Nlose, mori a zírá. Jtem, pomazáným, Rak zastavuje. Koren na uhli smažený, a s Miedem sii šený, dobrý jest kašlavým a zádnšyvým. Jestli vlhkost v Trubicých príliš Brubá, kter prnoduchy duchovní zacpavá: Vezmi Prach toho Korene, a smíchaje s Medem, uávaj, kie bo ty rubé vlhkosti k vychrkani snadné činif. Mo vyhání, a s Vínen pitä, tēlesnou žadost sapaluje, Vlky a Vredy rozjidavé vyčiškiuje a hoji, pridada k námu Mouky z korene Pos sedovéhoa Medu. Vpoušii se do Stiilův, tak rečených Vredův, kterisz průduchy majá ouzké a Bluboké, strikačkou. Kormn v Lůno vloziti zenám, umrlý plod vyhaní. Pišý takéí se tiob Ješttrek nebudou ukušim, kterí; Ruce tímto Korenem natrené mají. Fleky na tele do lův s Oceem stírá. Listí na nové Rány prilozené, Bojí je, VVin varené a prilozené) odznobení uzdravuje. Sajr oblozený Listím Diablikovým, nedopouští mu Bníti ani červi véti. Mízka z Korene vytlačená, a s vodou Koprovou do Oči vpuštená, mrakotu a Selmo zahání. Prach z Korene ztizi půl lotu s Medem prijatý, studenokrevnost Hrubouj tenkou, sto licemi skládá. Ledví čistí a utvrzuje, pitý s jichou Ržeckého Vína, pridada trochu Masty ku. Proti odurilým zilám v zadku, upec Roren v Popele Horkém, a prilo, Můz se také i jí sti, Syrové vlhkosti zialudka a Ledví, zaživá a rozpouští. tem, rozpouští tvrdosti mašné) Vádory, a tvrdost Slezyny, přiložením. Poškvrny všelijaké tila a Tvari, potíraním sháa ní. Prikládá se s Mledem a s trusem Kozým na Dnu, a na ztlučení Ulervův anes zilen. Cimajru vyvodí. aby v stím vysechl, a süchý chovají k poticbt. Ropaji Roren Mesýce Června čas zně, a vyperouce čiste, zkrajejí na kns, a na nt pověsý zvy serop