Díne a Melouny
Melopepones
V tisku: Dijne a Melauny
Určení
- Meloun cukrový Cucumis melo L. · střední jistota, neověřeno · Melopepones = meloun cukrový.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CXXXIIIv]s. [CXXXIVr]s. [CXXXIVv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Melopeponespředlinnéovské
- Melaun
- Díne
- Melouny
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XLVIII, s. [CXXXIVr]
Text hesla
4O Diních a Melouních apitola XLVIII. Jne a Melouny známejšý jsou nežby se vypiso vati mohly. Díne slovou, které jsou velmi veliké: Melouny pak ty okrouhlé, menšý, a šedlejšy) k Kdulím podobné. Latiné slovou Melopepones. Rozkladaji se Vieloumny a svými provázky po zemi sim i tam, rovne jako Vokůrky. Liskí mají k Vin nému listu podobné, nez menšýho rozdělení, vostréchlupaté. Kve zlutý. B5ja vají pak Díné veliké jako Blava človēčí, a nekdy většy. Růru majsí na sobe chruskavou, a rozličné Barvy: Plebo nekteré jsou zelené Barvy, nekteré zluté, nekteré Bledē, a jiné Bílé. Opet jiné popelaté, a jiné mají na sobe jako nijakou Sakovinku, velmi mistrné setkanou a letenou. Jsou také nikteré vůkol pruhovaté, a mají jako záhonečky vysedlé, kterez pri vrchu a pii špičce spolu se schazejí, a v jedno se spojují. Kůru na sobe mají vostrou, a jako pühovatou. Vmtr když je rozrezeš jsou arvy rozličné, Bilé a červené spolu, a nekterí zcela Bilé a červené. Velmi chutné a sladke. Vůne velmi libé. Semeno v prostredku pěkným porádkem sporadané, a jedno vedlé druhého sedi. Radi rostou v zemi nové, dobre vypraa vené, a na Slu. Chrijí míti také místo prostramé, aby mohli semy tam se rozkladati. Chtejí také častému zalíváni, nebyloliby dešuv, a to dotad az dosti dobre jich pribude: Nlebo po tom když ji dozrávají, mračna i dešte velice nenávidí. Proto v mokrém Léte nevyzrají, ale zakrsaji, a porušý se. Kterí pak ostanou, zadné chuti dobré nemají. Kdyz na místo zrale jtsou pojednou se od svého provázku utrhnou. Ty Díné pokladají se za najlepšý, které jsou von né tučný provázek mají, a jsou tezké. Kvetnou po malu jako Bo, a jedny za druhými dozrá píně von přtpraví vaji. Plekceré voní Růží a Pizmem: Ale toho nemají samy od sebenez lidským kitaltová= ním, a to timto spůsobem: Když chtejí Semena saditi, pootevrou jich od toho konce, od kte rého se pučitt obyčej mají, a mocí je v Růzové vode, ane v Malvazý, v ném Pízma netco rozpusti, a tak je sadí, A tako vým spůsobem i jiným Ovotcem vům dáti můžeme. Co lid ský vtip nevymysli: Chtijí tomu také nikterí, ze sladké Budou, aby Semena, ciz dotčeným spů obem, v Cukrové vodé den anebo dva močil, a zas v stímu vysiš, teprv saizel. ííně do Cu Vdēlávají se Dine do Cukru anes do Medu timto spůsobem: Vezmi Meloumtov nezralých, s voēlon rozkrajej je na kusý podlé svých záhoneckův, oblup od vrchní kůry, a vyčist od Semen, a ode všeho toho co vmti jest. Potom moč jev Octe porád za deset dní, a sleje z mch ten Ocet pryč, nalej jiného, a opět za druhých dest dní moč jesa kazdy den trochu hajbaj jimi. To když učie níso, slí Kn CXXXII Díne a Melouny. Melopepones. Meloun. níš, slü dolův s nch ten Ocet, a do šatu zavina vysiš poznenáhlu, rozklad na prkno vne, a nech tak státi den a noc. Potom nalej na ne Medu ane Cukru, a velmi malicko zvar pii povlov ném Ohm, aby jich nerozvaril, a to cin každý den a do desatého dne Poton vynmi je z toh Viedu ane Cukru, a vloz do jiné nádoby, a posyp zázvorem, Hrebíeky, Külkou Muškätovou, Skoricý, naposledy nalej na to všecko čisteho Medu vypeneného, anebo Cukru ilého, aby se v nem všecky kusý dobie potopily, a přikryti mohli, a ven me nevyhlisdalo s zahras dobre nadobu a schovaj k potebe. VCukru chucne šy jsou nezli v Medu, ( uo s to np t s C pito eld čnrrien spie jc ie no t ut e ěo e Drulr Přirození a Mocy. Dine (jak Galénus vypisije) jsou prirození studeného a mokrého: Ale, podlé mého zdá ní, které jsou sladké a vonné, nejsou Bez Borkosti. Mají také pii sobe moc stirajícý. A proto Voč zenou, a snáze z tela nez Vokůrky vychazejí. Z pak tu moc stirajícý mají, z toho se po znává, ncbo z tela poškvrny shán potiranám. Protoz také i obhorenim asmahu na Tvári, i také Píhy a sleky stírati mohou: Ale Semeno k tomu ke všemu mocnejšý jest, tak ze i proti Le dvinnému Ramem velice spomahá. Mléko z Semen Vielounových s Ptysanou, proti Zymnia cem velmi užitečné jest: Vebo netoliko ochlazuje a zízen uhašije, ale také zacpalosti Mater a zi otvírá, a Mo vyhaní. Dává se kaslavým, vyschlým, vyprahlým, a proti palivosti Moa če, pridada mizky Lékoricové, Manny, Summi Arabského, a Drajtajanty, Polevky Makové) pěkným od prirození netieba se fislovati ) takto učiníš: Rozre Melouny s Limouny na kusý, č zKvévy Slézového a Morských Višen, učináné. Ličidlo škaredému Froucymeru ( nebo koreni Posedové, a to kteréž slove Aron, ancs Tvár Svatého Hana, daj do sklené Rolby, nalej na to Kozýho Mléka az všecko prikryje, daj do Lazné Marye, a vypal z toho vodu. Tou vodou maj be Tvár, a Budeš pěkná, netieba té malovati. Jtem, tyto Rolácky malé také tvai pěknou činá: Vezmi Mízky Vielounové téz i z Semen, pricin k tomu Mouky Škrkavičneho Hráchu, usüš na Sluncy, a nadelaj koláckův. Kdy pak chceš jich uivati, vezmi vody z Ko rene té Byliny kteraž slove Ličidlo, rozpust v ní jeden anes dva kolačky, a tou vodou sobe Tváů umývaj, Mašytost Mielounova prilozcním, otok Očí odjímá. Pa čelo prilozená, Totk Oeim jdoucý odvracuje. Koien Melounový v Medovine pitý ztizí čtvrtce, dávení vzbua zuje. Melouny plodi v tele zlé vlhkosta kdo; jch noho jif nezajíli jiným dobrým pokra mem, dávení pivvodi.