Břiza
Betula
Určení
- Bříza bělokorá Betula pendula Roth · střední jistota, neověřeno · Betula = bříza bělokorá.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [XXXVr]s. [XXXVv]s. [XXXVIr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Betulapředlinnéovské
- Birckenbaum
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XXXI, s. [XXXVv]
Text hesla
O Přise Vapitola XXXI. Ržüza jes Strom obyčejný a známý v Čechách kůry bulé, Lis nes podobný cernému Topoli, Ale od zpodku drsnatejšý a zelenejšý, můkol zstrihaa ný, vis na krátké špičce, Pri počatku pučení, mívá rásy jako Liska, ale zadného O votce. Drevo Bulé, lepké a Bebké. Protoz kVobručům velni prihodné jt. Rimané starí Brízy toliko uüívali k vestaní nešlechetných ldi, Aj nynis všir dy k te Břiza. Betula. Birckenbaum. dy k tému jí uüvaji, tak ze netoliko starým lidem, ale i detem panna Brezovka velmi dobre t známá. Brezové uhli výborné Bývá, neto likoze nebrzo spopelí: Ale také ze není párnaté a dym naté, Protož najvíc ho potrcbuji, k slvaní ovův, iebo i sylný voheň dava. Rde roste. Roste všudy v Lesých. Ve Vlašých portdku se nacházý. V Franské zemi jest ji veli ká hojkáBomost, kdej z kor jejich vyvaruji Klí, nebo velmi mnoho má v obě mastůsti. A niktes ri delajíz ních Svíce nocní, ktaré Borí co Smůla. Mocy a užitky Bkízy. Aisti takovou moc mají, jako Listí Cerného Topole. Růra zmekuce a rovpoušti, T Parez natmutý Brezna Miesýce, vody sladké náramné moho vydává, kterou Pastuchové Voda Bies pijí, a ní se občerstvují, v. Mocy Vody Březo vé. Moc jeji jest lamati Kámen v Lcdví a v Mtchýti. Kdožby ji za nekolk dni ráno dobrý trunk pil, 6us samu, ane s Vrabím Semenem a Kamejky. Taz Voda stírá sleky, a krásnrou Tvár činí. Proplakováním, osití ust uzdravujse. Štiavaz Listu vytlačená, a s Syryštem smíšená, Sajry od plesvostt a od Červův Sajr od plá chrání a zachovává. Delají se také z Brizy Choštišce k metení, a Metly k mrskání. Knory a dreva potrebují také Sedlary k Sedlům. Ale starí, dokavadz ješté Papír naso vy sni a červün šachovatí. myšlen nebyl, na Korách Biezových psavati musel.
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O Přise Wapitola XXXI. Ržüza geſ Strom obyčegný a známý w Cžechách kuory bulé/Liſ neſ podobný cernému Topoli/Ale od zpodku drſnategſſý a zelenegſſý/ můkol zſtrihaa ný/wiſ na krátké ſſpičce, Pri počatku pučenij/ mijwá ráſy yako Liſka/ ale zadného O wotce. Drewo Bulé/lepké a Bebké. Protoz kWobručům welni prihodné gt. Rimané ſtarij Brijzy toliko vüjwali k weſtanij neſſlechetných ldi/ Ay nyniſ wſſir dy k te Břiza. Betula. Birckenbaum. dy k tému gij vüwagi/ tak ze netoliko ſtarým lidem/ale y detem panna Brezowka welmi dobre t známá. Brezowé vhli wýborné Býwá/ neto likoze nebrzo ſpopelij: Ale také ze nenij párnaté a dym naté, Protož naywijc ho potrcbugi/k ſlwanij owuow/iebo y ſylný woheň dawa. Rde roſte. Roſte wſſudy w Leſých. We Wlaſſých portdku ſe nacházý. W Franſké zemi geſt gi weli ká hogkáBomoſt/kdey z kor gegich wywarugi Klij/nebo welmi mnoho má w obě maſtuoſti. A niktes ri delagijz njch Swijce nocnj/ktaré Borij co Smuola. Mocy a vžitky Bkijzy. Aiſti takowau moc magij/yako Liſtij Cerného Topole. Ruora zmekuce a rowpauſſti, T Parez natmutý Brezna Mieſýce/ wody ſladké náramné moho wydáwá/ kterau Paſtuchowé Woda Bies pigij/a nij ſe občerſtwugij, w. Mocy Wody Březo wé. Moc gegi geſt lamati Kámen w Lcdwij a w Mtchýti. Kdožby gi za nekolk dni ráno dobrý trunk pil/ 6us ſamu/ ane s Wrabijm Semenem a Kamegky. Taz Woda ſtijrá ſleky / a kráſnrau Twár činj. Proplakowánijm/oſitij vſt vzdrawugse. Sſtiawaz Liſtu wytlačená/ a s Syryſſtem ſmijſſená / Sayry od pleſwoſtt a od Czerwuow Sayr od plá chránij a zachowáwá. Delagij ſe také z Brizy Choſſtiſſce k metenij/ a Metly k mrſkánj. Knory a drewa potrebugij také Sedlary k Sedluom. Ale ſtarij/ dokawadz geſſté Papijr naſo wy ſni a čerwün šachowatí. myſſlen nebyl/na Korách Biezowých pſawati muſel.