Břeskev, Persica
V tisku: Břeſkew, Perſica
Určení
- Broskvoň obecná Prunus persica Batsch · střední jistota, neověřeno · Persica = broskvoň obecná.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [LXVIIr]s. [LXVIIv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Pfersingbaum
- v Breskem
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. LXVI, s. [LXVIIr]
Text hesla
O Přethvi Rapitola LXVI. Břeskev, Persica. Pfersingbaum. v Breskem Ržeskev jest Strom nám také známý, Listu Mandlového, Dřeva ridkého a krehkého, Küry tenké, Rorení mdlého a nehlubokého, Az té prícín 6rzo vyhyná. Květ vynášy v prostred Podletí jako Mandla, počervenalý, Ovotce rozličné nese: Hebo nékteré jest červené, nekteré zlaté Barvy, jiné zelené a pobělavé, jiné jako krev červená se, A opét jiné Kdulové, jiné snadno od pecek se odjímají, a jiné nesiadno. Mezy temi všemi ty predek drzí, které jsanu tv dé a nevodnaté, a kteréž se pecek drí, a asou zlaté Barvyí a Kdulové slovou. Druhé mišto Bned potichto pokládaji se míti, které šiavu mají jako krev červenou, neto liko proto ze jsou na ji Dlo chutnejšý, ale ze sou vetšý a barevnejšý. Potom jsou jiné, ješio v dobrote, ji dotčenýmí nic na pred nedadi, a od pSdobenství kterezk Vlaským Vorechům maji, od Vlachův, V kechové Bieskve se zmemuji. Šou ješti ve Vlašchsmimo tyto, jiné Breskve, kterēz Mai dlové, od jadra Mandlového, slovou. D nás v Čechach nevšecky se nacházejí, nez nikteré toliko, jak mnohým védomé jest, a rostou podlé spůsobu Zeme a mista, v kterém sedí, i také Ovotce, podlé téhos spůsobu, v zrostu, velikosti, Barvē a chuti, vydavaji- Hebo Breskve Bornaté v zemi kamenité, jsou vétšý mocy, drobnejšý, zlutejšý, vonejšýia vétšýho Srdce po lnní, v paleivých zymnicech. Ale Breskve v zemi vučné a hlinovaté a v roviách mokrých sou vitš, vodnaté, zelené, nchutné a chvistavé. Přirožení a Mocy. Prkozeni jsan studeného na koncy druhého stupné, a mokrého na koncy prvního stupne, Bieskve jedené, plodi zlé vlhkosti, Zialudku škodi, a sadno se v nem porušují, porusfujíce v nem i pokem, odkavadz zymnice pocházejí. Protoz pred jidlem jedené, netak škodlvvé jsouía tak mají se jisti téz i Mielouny a Slivy a ne po jidle jakz našy Čechové zlý obyčej maji. Breskve nezralé a pečené, Červenou nemoc zastavují, a zivot vrdü, kdyžby s Hruškami suchý mi vareny Byly. Tez činí varené v Hcte, Bricho tim obkladati, Zubům, Plicům i Prsüom škoa dlivé jsou. Kvicí mkčí Beicho s tezkosti: Ulebo davení a Bryzení v Srše uvodí, zvlašte kdyžby vlhkosti ješé srové a nezazité Byly. Listí a Mádra Bieskvová mají v svém slozeni Borkost. Vodnatostz Liskí az Kvétu vytlačená a pitá, Škrkavky i ousenice z Strev vya haní. Detem proti Škrkavkám var Pelynek aRdesen v vode, a cim Bricho v koupelt okolo Pupka obkládaj. Jtem vodnatost; Listi do ucha poušiená, červy morí. Olej z Mader Bre skvových vytlaený, a v Dcho po péru pouštený, červy morí, Bolest Ušý krotif, Bluchovu, zně ní i zvonání v Hlavé zahání, Boleni lavy ukrocuje, a sen uvodí. Madra protlučená a do Vína vlozená, Kámen s vodou ženou. Zení Gricha ukládají, Braní opilství, kdyžby jich šest anes sedm, prvé nezby pil, sdl. Varí se Madra v Octi až se rozvarí, jakoby Mast Byla, uo proti oplchavosti, velmi uzitečné jest Lékarství. Gummi Breskvové varené s Ji trocýlem, a nes s Kurmnohou, ane s Růzí, Krví chrkání a Červenou, uzdravuje. Kasflavým a dušným, dává se siedovinou ane s Trankem z Koňského kopyta, a pridasli málo Ša sánu, chrapaní a drápaní v Srdle uzdravuje. Varené s Lékoricý, e Bílým Makem, a pozívané, prs čistí. Davá se proti Kamen s mízkou Chrenovou anes s Vínem, zuzí půl lo tu. Proti šeji a Vieštovicým: Vezmi mizky z Roňského Štioviku, sinis s tímto Gumm a potii mist, zdrav Budeš.