Angurya
Anguria
Určení
- Lubenice obecná Citrullus lanatus Matsum. & Nakai · střední jistota, neověřeno · Anguria = meloun vodní, ne dnešní Psiguria.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CXXXIVv]s. [CXXXVr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Anguriapředlinnéovské
- Angurya
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XLIX, s. [CXXXVr]
Text hesla
O Nujurích Vapitola XLIX. Čkoli Angurye nejsou přiliš známé v Čechách: Však ponevadz mnozý na svých Zahradách ji také je sobe sadí a rozplozuji, nechtel jsem jich mlčením pominoutt. Jest tehdy Angurya Bylina majicy list rozdelený, rovné jako Rolokvurtýda, anes (jakz vůbec rikají ) jako Rajské Bablko, ne větš, a drsnatejšý, Provázky má rovn jako Díne a Vokůrky, po ze mi téz se rozkládajícý. Kvét má Medové Barvy, k Vokůrko vénu podobny. Ovocce dvakrát ves me aan Dáne nese, čezké, a piiokranhlé, kůry lehké, zelené a strakaté, a pii té strani kterou na zemi lezi, pobelavé. Mašytost jejich jk vodnatá, zvlášte v pro stredku, a častokrát Bývá sladká, ktera pro svou měkost, nékdy v vodu se obracuje, a Bývá vela mi dobrá pro uhašemí zížn, Vašýtost Glisž kůry tvrdšý jest a Belejšý, chuti vrochu kyselé, ale prostredek, když prave dozrale jsou Angurye, sladký a chumný jest. Semeno má šyroké, kratšy ne Tykev, a na sobe škorepinku mocnou, nekdy černou, a nekdy ryšavou, nékdy také i popelatou. Srno má svůj také užitek v Lékaishví.Chovají se Angurye když nejsou prezralé za dva Me sýce: Pebo kdy je na Pšemicy rozkladeš pomalu dozrají, a tak déle trvati mohou, Přirození a Mocy. C Angurye jsou prtrození studeného a mokrého na druhém stupn, k uhašení zázné najvzitečnejšý. A proto ve Vlašých mají jich Hojnost, a v Létz uzvvají když najvétšý Borko. Davá se také i zymnieným, proti zížm a vyprahlosti Mazyka, nebo velice svlouje a ochlazuje. Oopírá vlhkostem prudkým, kteréz v zaludku, v Pavách a zilách se skladaji, a více svou zloa stí, ne Hocnosti lověka obtezují. Angurya zacisté najprv Gricha sylne neobmēkčuje, Proto prospesfia jesk tem kteríz jsou mdlého prvrození, tencý a süšý, pri kterých více promemosti, nez ja kých punrjacý jest potrebí. A ackoli v té příine kyselým Lékaistvim téhozbychom dovesti mohli, Vsak povlovná Lekarství, kteraz také malou sladkost pri sobé mají, jako Ancurya, v tako, vé príciné daleko prospešecšý jsou. Flebo všcka Lékarství kysla, také která se s Gctem stro jí, ta nemohou než rozražeti a ztenovati podlé své vlastni mocy, čehož mdlá, vyschlá a vyzab la tela nemohou snésti, prots, ze po ních více vysychají, žaludek všecek ztenčují a vydojují any Červenou nemoc a Chysiku pinvozují: Ale Angurye a jiné jim podobné Lekarství, podlé svého Rnisty. CXXX Angurya. Anguria. Angurya svaho přirozeni svlouji a ochlazuji, a v Matrach plodi Krev ridkou a vodnatou, kteraz ze vieni penokrevnosti, a jeji prudkost v Matrách i v žilách skrocuje a uklada. Angurya čím v Horčejšych Krajinách roste, tím sladšy jest. A proto okolo Rzíma, v Kam paní, v Apulí, v Ralabri a v Sycyli, sladšý a známenijšý jest, i také daleko vitšý nezv nas se nach áizý, 22 2 ocyta
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O Nugurijch Wapitola XLIX. Cžkoli Angurye negſau přiliſs známé w Cžechách: Wſſak ponewadz mnozý na ſwých Zahradách gi také ge ſobe ſadj a rozplozugi/ nechtel gſem gich mlčenijm pominautt. Geſt tehdy Angurya Bylina magicy liſt rozdelený/ rowné yako Rolokwurtýda/ anes (yakz wuobec rikagij ) yako Rayſké Bablko/ ne wětſſ/a drſnategſſý, Prowázky má rown yako Dijne a Wokuorky/po ze mi téz ſe rozkládagijcý. Kwét má Medowé Barwy/ k Wokuorko wénu podobny. Owocce dwakrát weſ me aan Dáne neſe/ čezké/a piiokranhlé/ kuory lehké/ zelené a ſtrakaté/ a pii té ſtrani kterau na zemi lezi/pobelawé. Masſytoſt gegich gk wodnatá/ zwláſſte w pro ſtredku/ a čaſtokrát Býwá ſladká/ ktera pro ſwau měkoſt/ nékdy w wodu ſe obracuge/ a Býwá wela mi dobrá pro vhaſſemj zijžn, Wasſýtoſt Gliſž kuory twrdſſý geſt a Belegſſý / chuti wrochu kyſelé/ ale proſtredek/když prawe dozrale gſau Angurye/ſladký a chumný geſt. Semeno má ſſyroké/ kratſſy ne Tykew/a na ſobe ſſkorepinku mocnau/nekdy černau/ a nekdy ryſſawau/ nékdy také y popelatau. Srno má ſwuog také vžitek w Lékaiſhwij.Chowagij ſe Angurye když negſau prezralé za dwa Me ſýce: Pebo kdy ge na Pſſemicy rozkladeſs pomalu dozragij/ a tak déle trwati mohau, Přirozenij a Mocy. C Angurye gſau prtrozenij ſtudeného a mokrého na druhém ſtupn/ k vhaſſenij zázné nayvzitečnegſſý. A proto we Wlaſſých magij gich Hognoſt/a w Létz vzwwagij když naywétſſý Borko. Dawá ſe také y zymnieným/proti zijžm a wyprahloſti Mazyka/ nebo welice ſwlauge a ochlazuge. Oopijrá wlhkoſtem prudkým/kteréz w zaludku/ w Pawách a zilách ſe ſkladagi/ a wijce ſwau zloa ſtij/ne Hocnoſti lowěka obtezugij. Angurya zaciſté nayprw Gricha ſylne neobmēkčuge/ Proto proſpeſfia geſk tem kterijz gſau mdlého prwrozenij/ tencý a ſüſſý/pri kterých wijce promemoſti/nez ya kých punrgacý geſt potrebij. A ackoli w té přijine kyſelým Lékaiſtwim téhozbychom doweſti mohli/Wſak powlowná Lekarſtwj/kteraz také malau ſladkoſt pri ſobé magij/yako Ancurya/ w tako, wé prijciné daleko proſpeſſecſſý gſau. Flebo wſſcka Lékarſtwij kyſla/ také která ſe s Gctem ſtro gij/ta nemohau než rozražeti a ztenowati podlé ſwé wlaſtni mocy/ čehož mdlá/ wyſchlá a wyzab la tela nemohau ſnéſti/ prots/ ze po nijch wijce wyſychagij/ žaludek wſſecek ztenčugij a wydogugij any Czerwenau nemoc a Chyſiku pinwozugij: Ale Angurye a giné gim podobné Lekarſtwij/ podlé ſwého Rniſty. CXXX Angurya. Anguria. Angurya ſwaho přirozeni ſwlaugi a ochlazugi/ a w Matrach plodi Krew ridkau a wodnatau/ kteraz ze wieni penokrewnoſti/ a gegi prudkoſt w Matrách y w žilách ſkrocuge a vklada. Angurya čijm w Horčegſſych Kraginách roſte/tjm ſladſſy geſt. A proto okolo Rzijma/ w Kam panij/ w Apulij/ w Ralabri a w Sycyli / ſladſſý a známenigſſý geſt / y také daleko witſſý nezv nas ſe nach áizý, 22 2 ocyta