Trnka
Prunus spinosa L.
Určení
- Slivoň trnka Prunus spinosa L. · vysoká jistota, neověřeno
Názvy v hesle
- Prunus spinosa L.lat.
- Schwarzdornněm.
- Schlehenstrauchněm.
- Schlehdornněm.
- trnlidové
Vyobrazení

Macháček · 1902list 14, obr. 19
Text hesla
Trnka. at. Prunus spinosa L., něm. Schwarzdorn, Schlehenstrauch, Schlehdorn, lidově : trn. Trnka jak trnitý keř, s listy elliptičnými, pilovitými, s bílými kvéty s pěti plátečnými korunkami, s plody kulovitými, namodrale- Černými, zpříma stojícími a trpkými. Náleží k rostlinám mandloňovitým. Kvete v dubnu a v květnu dříve, nežli na keři listy rozvinou. Květ sbíráme za suchého povětří již v dubnu, jak počíná se rozvíjeli; rychle týž sušíme, aby uezčernal. Suchý květ uschováme v plechových krabicích. Plody sbíráme pozdě na podzim a sušíme, neb vaříme na povidla. Sušené trnky nakládají se do žitné kořalky. Trnky samotné mohou se teprv jisti, když řádně na keřích vymrzly. Také zavařujeme v cukru trnky na kompot. Kneipp radí: Květy jsou nejnevinnějším projímadlem ; kdykoli toho je třeba, vezměme je a vařme asi minutu a pak pijme po 3—4 dni vždy šálek toho thé. Zároveň doporučuje se toto thé jako sílicí prostředek žaludeční a čisticí krev. Kůra trnková jako odvar stahuje, svírá a slouží za kloktadlo. Výtažku ze suchých trnek naložených v žitné kořalce užívá se proti průjmu a ženy berou jej proti krvotoku. Také listy spaříme na způsob čaje a takto připravené slazené thé pijeme. Ve Valašsku a Multansku pojídají plody trnkové hojně a připravují z nich červené víno trnkové, jež chutná po mandlích. Plody trnkovými také se barví víno na červeno. Trnkových povidel užíváme pro žaludek, když špatně tráví. Trnkový kompot při chorobách ledvin a měchýře. Známe však trnky, které častokráte mnohého jonáka již uzdravily, ale také ranily, jsou to černá očka dívek. Písné všech Slovanů přirovnávají černá očka k trnkám. Slovenská: — „Čierné oči, čierné, ako ta trnuočka.“ Polská: — „oczka jak tareczki“ — Srbská: — „Vidiš, májko, mrke (černé) trnjinice: onaké su oči u djevojke“ — Huculská: — „U mena očka čorneňkii jakterů na haluzi“ — Bulharská: — „krásné ty máš černé oči, černé jako zralé trnky“ — V trnový keř proměnil se v maloruské pověsti jinoch, který unesl děvče: Stal se v poli kozák trnem a v dolině dívka kalinečkou. Vyšla synova máti toho trnu bráti: „To není trneček — to je můj syneček.“ Dle maloruské legendy bylo trní prokleto od P. Marie za to, že se jí neklanělo, když se jí kořilo všecko stvoření. „Ty proklaté trníl bohdejž bys píchalo do soudu soudného, do věku věčného.“ Prutu trnového a hlohového bojí se čarodějnice jako čert svěcené vody. V noci před sv. Filipem a Jakubem, kdy čarodějnice nejvíce provozují záhubné svoje řemeslo, zastrkuje naše hospodyně do hnoje a za práh u chléva trní hlohové nebo šípkové, aby se čarodějnice na ně chytila. Bylo-li někomu učarováno, dotkni se ho zlehka třikráte proutkem trnovým, o velký pátek novým nožem a rukou v bílý šátek ovinutou na tři řezy uříznutým, čímž přinutíš čárodějnici, aby se zjevila, neboť ty rány dotknou se jí velmi bolestně. Obr. 19. Truka. a) kyetoucí větvička, b) větev 8 plody, c) část kalichu, d) konec úštu kališního, e) tyčinka, f; pestík, g) podélný řez plodu v přirozené velikosti.