Zeměžluč
Erythraea centaurium
Určení
- Zeměžluč okolíkatá Centaurium erythraea Rafn · střední jistota, neověřeno · Erythraea centaurium (OCR „Erythea“) je starší jméno zeměžluče okolíkaté.
Názvy v hesle
- Erythraea centauriumlat.
- Tausendgüldenkrautněm.
- hlístníklidové
- chlístníklidové
- koření tisícovélidové
- kyřicelidové
Vyobrazení

Macháček · 1902list 12, obr. 17
Text hesla
Zeměžluč, lat. Erythea centaurium něm. Tausendgüldenkraut, lidově: hlístník, chlístník, koření tisícové, kyřice. Zeměžluč jesťrostlina hořcovitá, jako vachta a hořec, všechny tři vyznamenávají se svou léčivostí. Zeměžluč má zpodinové listy růžicovitě rozložené, podlouhokopinaté, hořejší listy kopinaté, květy konečné ve vrcholíku, korunu růžovou. Prášníky jsou po odkvetení do závitku svinuty. Listy slouží hlavně pro posilnění žaludku, též dávají je místo chmele do piva. ZeměžluČjroste na [pasekách,^ na mezích a písčitých místech slunných ; kvete v červenci a srpnu, kdy se také sbírá a suší. Thé ze zeměžluče sílí žaludek, podporuje trávení, zahání kyselinu žaludeční a prospívá ledvinám i játrům. Míchává se s pelynkem a s hořkým jetelem; vedle thé připravuje se jako tresť, kapky, které na cukr užívané jsou dobré,^když cestujeme. Při vyrážce, ohnipáře a lišeji spomáhá’mytí těla odvarem zeměžluče. Spařená nať přikládá se také na obklady vředů, boulí a ran. Kneipp radí: kdo máš škrkavky, pij odvar zeměžluče s pelyňkem. Téhož odvaru užívají, kdo trpí játrami, ledvinami nebo žloutenkou; tu dává se pelyňku jen málo, ale více zeměžluče ! I kašel vyhání thé zeměžluče se šalvěji. Svařeoina zeměžluče barví plátao zelenavě-žluté ; svareoina tato kuchyňskou solí nasycena dá,vá tmavou šedohnědou barvu, s kamencem (místo soli) poskytuje tmavě citrónovou žluť. Také dobytek rád žere suchou nať a dobře mu slouží. Obr. 17. Zeměžluč. a) Hoření část rostliny, b) doleaí část, c) květ, d) průřez květu; (c, d zvètà ).
Text z OCR Digitální knihovny, opravené jsou jen technické chyby rozpoznávání; znění zůstává původní.