Šalvěj
Salvia
Určení
- Šalvěj lékařská Salvia officinalis L. · střední jistota, neověřeno · Heslo uvádí jen rod; „jediné jako léku užíváme“ šalvěj lékařskou (i obr. 18), šalvěj luční je jen zmíněná.
Názvy v hesle
- Salvialat.
- Salbeiněm.
Vyobrazení

Macháček · 1902list 13, obr. 18
Text hesla
Šalvěj, lat. Salvia, něm. Salbei. Rostlina pyskatá, jíž máme dva druhy : šalvěj luční a šalvěj lékařskou, kterou pěstujeme v zahradách. Lodyha šalvěje jest dole drevnatá, krovitá s malými větvičkami. Listy a větvičky šalvěje lékařské jsou šedivé, kožnaté a libovonné, které jediné u rostliny této jako léku užíváme. Listy jsou vejčitokopinaté a plstnaté. Květy jsou svétločervenomodré a nikdy jich jako léku nesbíráme. Vonná šalvěj prospívá nám jako koření a lék. Šalvěj pěstuje se v zahradách, listy k sušení trháme již v květnu. Lékaři předpisuji šalvěj jako kloktadlo při zánětech krčních mandlí a dásní. V lékárnách možno koupiti také extrakt, vodu a olej šalvějový, pro co, to které, podá vždy lékárník sám náležitý návod. Kneipp doporučuje šalvěj jak následuje. Bylina tato je v přirozeném léčení právě tak důležitá jako pelyněk. Předkové naši vážili si jí velice; v nižádné zahrádce nesměla scházeli. Proto i dnes hledme jí v zahradě vykázali místo, nebo poskytuje nám nejen výborný lék, jakož i výborné koření. 1. Šalvěj je velmi dobrým čistidlem zubů. Utrhneme si z rána několik čerstvých listův a třeme jimi zuby, které nabudou čistého a sněhobílého lesku. Šalvěj však nejen čistí zuby, také posiluje dásně. Známo zajisté, že zuby holívají nejvíce proto, že je špatně čistíme. 2. Kloktáme-li si v krku odvarem šalvějovým, tu zlepšujeme si v patru i v hrdle špatné, zkažené sliny. Šalvěj čistí dále žaludek, vyměšujíc z něho všechny zkažené látky. Zejména osvědčuje stkvěle léčivou moc při vředech žaludečních. Pijeme-li denně po několik neděl 1—2 koflíky odvaru šalvějového nebo posypeme-li práškem šalvějovým pokrmy, zlepšíme tím šťávy žaludeční. 4. Šalvěj vyčišťuje podobně i střeva, pijeme-li ji po delší dobu jako thé nebo nebo požíváme-li ji jako prášku s pokrmy smíchaného. 5. Kdokoli má počasné choroby, nedostatečné a špatné šťávy, které potem se rozkládají, nechť pije denně 2krát koflík thé šalvějového i pojídá prášek šalvějový s pokrmy; sotva najde v lékárně lepšího léku nad šalvěj. Tato prokazuje i v chorobách jater dobré služby. Neméně hodí se též v chorobách ledvin. Chceme-li v tomto případě účinnost její zvýšili, smísíme ji s polovicí pelyňku. 6. Dráždí li nás vnitřní vyrážka k častému a silnému kašli, k němuž nezřídka píchání v bocích se druží, pijme i užívejme šalvěje jako thé i prášku, čímž si velmi ulevíme. 7. Kdo má na těle otevřené vředy, které pocházejí ze zkažených, špatných šfav, ať pije častěji thé šalvějové a pojídá prášku s pokrmy, vředy pak se mu snáze zahojí. 8. Zevnější rány zastaralé zacelíme, vymýváme-li je denně 3—4krát odvarem šalvějovým. Účinek bude ještě jistější, dáme-li pacientovi mimo to piti thé šalvějové. 9. Rány zahnilé zahojíme neobyčejně brzy, nakapeme-li do nich z čerstvých a zelených listů šalvějových vytlačenou a troškou medu smíšenou šťávu. 10. Zvaříme-li šalvěj v polovici vody a v polovicí vína, tu nabudeme silného thé, jež prospívá nejen vnitřně ale i zevně při vnějších ranách. Usušené a v hmoždíři na prášek utlučené listy hodí se ke kořenění polívek a jídel vůbec. Obr. 18. Šalvěj lékařská, a) kvetoucí vršek lodyhy, b) tyčinka, c) rozvinutý květ, d) kvét se strany, e) semenník se čnělkou.