Divizna
Verbascum
Určení
- Divizna velkokvětá Verbascum densiflorum Bertol. · střední jistota, neověřeno · Heslo uvádí jen rod a popisuje diviznu obecně; obr. 4 „Verbascum thapsiforme“ je divizna velkokvětá (V. densiflorum).
Názvy v hesle
- Verbascumlat.
- Wollkrautněm.
- Koenigskerzeněm.
- děviznalidové
- koření divokélidové
- královská svícelidové
Vyobrazení

Macháček · 1902list 4, obr. 4
Text hesla
Divizna, lat. Verbascum, něm. Wollkraut, Koenigakerze, lidovým názvem: děvizna, korení divoké, královská svíce. Divizna jest bylina dvouletá. V prvém roce vyrůstá pouze růžice plstnatých, k zemi přitisklých a hvězdovitě rozložených listů, které připravují a ukládají zásobu potravních látek v kulovitém kořenu, aby v druhém roce silná, dřevnatá lodyha bujně mohla růsti. Lodyha i listy přisedlé na lodyze jsou plstnaté. Květy jsou v malých vrcholíčkách a majíce krátké jen stopky, jsou hustě stěstnány ve svazky, které jsou kolem lodyhy jako kolem osy umístěny, tvoříce hrozen až půl metru dlouhý. Na květu rozeznáváme 5cípý kalich a srostlou korunu s 5 nestejnými laloky; z trubhy korunní vyrůstá 5 tyčinek, 2 dlouhé a 3 krátké, hustou bílou vlnou pokryté. Na dně kalicha je pestík s dvojpouzdrým semeníkem, z něhož zraje mnohosemenná tobolka. Divizna roste jako slunečnice na místech výslunných, třeba to byly kamenité stráně. Jako děva zlatovlasá rozhlíží se po pasece. Ve zlaté pyšně kolem pohlíží kněžna divizna: Šperk sice drahtě její, leč staromodně ušit. F. L. Čelakovský. Jméno „divizna“ odvozuje Hanuš od bohyně Děvy. Hojivá moc divizny byla známa již starým Ěímanům. Plinius o tom vypravuje: „Lidé tvrdí z vlastní zkušenosti, že prostředek ten působí nejjistěji, když poctivá dívka muži poctivému lékem tím poslouží, a dotýkajíc se obkladu hřbetem ruky, takto promluví: „Apollo praví, že každé zlo, jemuž panna v cestu se postaví, bude zrušeno“ Potom musí ruku obrátiti a třikrát takto se prosloviti, načež musí oba třikráte vyplivnouti. Odpovědnost za účinek musíme ovšem ponechali z nedostatku vlastní zkušenosti starému Pliniovi. Viz Jos. Rosického „Rostliny podzimní“ str. 164. Také náš lid všelikou možnou i nemožnou moc již za dávných dob divizně přisuzoval. V „Rostlinstvu“ na str. 255 čteme : Divizna pozbývá vší vůně, když kolem ní, kde kvete, vezou mrtvolu!1 „Zajímavé zprávy dočítáme se v zápiscích městského soudu v Heřmanově Městci, kdež r. 1676 dotazováno se jakés zlé dceře: „Proč jest mlynáři hlavu mývala, s jakým kořením a k jakým čarám takové koření sloužilo?“ Odpověděla, že „jest jemu hlavu mývala, to že pravda jest, že jest jí manželka jeho (mlynářova) jednoho času poručila, aby šla na řeku, nabrala „splavu“ a divizny, aby natrhala a aby jemu tím hlavu myla“ — že prý se stane neviditelným, — Ye východním Rusku zavěšují si děvčata diviznu nad postel, čí divizna dříve zvadne, ta dřív umře. Roztůně-li se někdo, nalomí po západu slunce stonek diviznový k východu a modlí se za pozdravení nemocného. Léčíť divizna mnohé nemoci. Ale musí býti vykopána před východem slunce, nejlépe na den navštívení P. M. (2. července) a sice nástrojem z drahého kovu. Kouzel kdo se strachuje, pij vodu diviznovou, bezpečně i pokoje dobře umetené pokropuj, v nich dobří duchové budou k stráži tvé by dliti. Podle divizny poznávají v Tyrolsku, bude-li ranná či pozdní zima. Stoji-li věneček květů hluboko na stonku, znamená brzký sníh ; následují-li po řadě květů zase listy, nenapadne po prvním sněhu dlouho jiný; pakliže stojí květy na konci stonku, napadne mnoho sněhu teprve k jaru.“ Vše uvedené bylo jen prostonárodní podání a orakula. Hojivě však působí listy a kvét divizny. Listy dávají se na nevyvinuté vředy a boule, aby dříve uzrály a se provalily, k čemuž hlavně působí šťáva z listů vymačkaná. Z květu sbírají se lístky korunní za parných, slunných dnů v červenci a v srpnu. Rychle se suší a v neprodušných krabicích uschovávají. / Květ divizny se slezem míchaný jest výborným kloktadlem proti dyfterii (raázdřivce, záškrtu) i ostatním nemocem krčním. Thé diviznové jest také proti chrapotu a zahlenování prsou, při veliké rýmě, jakož i při chřipce. Odvar divizny jest rovněž prospěšný při horečce, zlaté žíle, závrati, kolice a nervose. Při míchání divizny se slezem, béře se každého polovice. Odvar listů diviznových zastavuje průjem. Zrnka semenná jsou omamující; praví se, že ryby po nich, když se mezi ně do vody hodí, omámí, že možno je rukou chytati. Kdyby to pravdou bylo, neradno způsobu toho k chytání ryb užiti, neboť zákonem jest každé omámení ryb k snadnému nachytání jich zakázáno a jako nezákonné stíháno. Obr. 4. Divizna podlouhlolistá. A) lodyha s listy, B) hrozen květu, 1 tyčinky, 2 pestík se semeníkem, čnělkou a bliznou, 3 průřez plodu, 4 semeno.