Žito Indycké
V tisku: Žito Yndycké
Určení
- Kukuřice setá Zea mays L. · střední jistota, neověřeno · Žito indické, turecká pšenice = kukuřice.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [XCIIv]s. [XCIIIr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Turecká Pšenice
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. X, s. [XCIIIr]
Text hesla
O Zudytkt jinak Turerkt Psniry vapitola X. Ato Pšenice kterouž my Tureckou nazýváme, slouti má Obili Mndycké. Ulebo z Západní ndí (a nez Turecké zemé a z Azí, jak mnozý se domnivaji) knam jest prinešena. Nacházy se pak v čtverém rozdílu, samýnt zry toliko a Rlasem jedna od druhé se delíce. Plebo jedna z mich ma zrna ryšavá, jina počernala, jiná zlutá, a jiná opét pobelavá. Prut a Listi nese rovné jako Trtina tlustý, okrouhlý, vysoký a sükovatý. Vniti má míza ku Bílou, jako Trtiny Cukrové. Pii vrchu vynašý paličky rozložené, 3 nch vycházý mnozství Klasiov ezvosných a prázných, jednak zluté, Bulé a Brunátné Barvy, jak zrna Barevná jsou. Zrna v jakýchsý nozmckách sedí, které po strane témer z kazdých souckův vycházejí. Klas má zdýlá a ztlouští jako Smrková Šoška, a vokolo ného všudy vůkol pouhých zrn, jedno za druhým porad, jakoby jich naschval nastrkal, Bladkých a priokruhlých, ve likosti rachu ane Cyzrny, osmi anes desýti rady rovné sporadaných. Od vrchu nozmicek jakýsy chomacek vlasatý visý, téz barvy jako zrna, jakoz jedenkazdý ; tohoto vymalovaní porozuměti ude mocy, Korení má množství vvrdého, zilovatého, a nevelmi Bustého, Kterak ji sadí. TSadi ji ndyánové takto: Jdou jich spolu nekolik na Pole, a poskaví se radem, v jsedn stajné misre jeden od druhého stoje, a kolükem špiatým (jej jedenkazdy; nch má) v zemi dísru pravou rukou udělajisce, levou čtyrt ane pet zrn do té díry vlozí, a pravou nohou dobre zatlací, aby Papouškové vyhrabati a cich vyzobatt nemohli, ned událajíc odtad první krok, potom druhý, treti, a tak poradne, aiz dotčeným spůsobem, vu Pšemcy sadí, až i všicko Pole vysadí a to na zpátek postupujice, aby sáze poradek sadby pred sebou videli, a jim se zpravití mohli, mkam na stranu se nevchylujíce, ne aby uak jedna sadba, tak druhá, tretí, a tak všecky jednoho kroku od sebe stály. Toto pak pred sadbou zachovavajif, ze tu Pšenicy prvé dva dní v vode močí, a ji nesadi do zeme, lec prvé deštim zemé namokne, Vychazý velmi Brzo, a színá se tvrtý Mie sýc od sadby v zemt Mndycké. C Jest také jina Pšence této podobná, že uzrává a szüná se ve dvou Mesýcých. A jfina opět kteráž ve čtyridcýti dnech od sadby: Ale ta jest velmi drobná a mdlá, a syc ji nesadüí, leč kdy seobavaji drahoty. Dnás sadí se mesyce Dubna, a dozráva na Podzym, Přirození a Mocy. C Prirození a složení její zivelní, chtejí tomu že jest takové, jako našy Pšemce: Aleze jest v chuti sladejšý, Chlé z ní jest také Borcejšý. Vouka z n ývá Belícka, z níz také nekterí pekou Chlés, kterýž jest sladšy než naš a lepčejšý, a tak pokrmu a pozivená Brubšýho, kteréž snaaa dno zacpání v ále čimiti a prvvozovati obyčej má. A protoz Mouka její velmi dobra jest k cem Flastrům, kteréz mají moc Rany a Viedy Bnojiti: Ulebo svou lepkostí průduchy zacpávajíc, k sezrání liz velmi prospéšná jest. Jndya ndycká aneb Turecká P šenice. Frumentum Indicum. Jndisch Rorn.
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.