Volový jazyk červený
Anchusa
V tisku: Wolowý yazyk čerwený · Anchuſa
Určení
- Alkana barvířská Alkanna tinctoria Tausch · střední jistota, neověřeno · Anchusa Mattioliho (červené barvivo) = alkana barvířská.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCCLVIIIv]s. [CCCLIXr]s. [CCCLIXv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Anchusapředlinnéovské
- Rodt Ochsen Zung
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XCIV, s. [CCCLIXr]
Text hesla
O olovém Pazyku rerventm Rapitola XCIII. Olový zazyk červený, Listí nese podobné k Volovému Mazyku, ale chlupatějšý, delšý, vostrejšý a zelenijšý, a ty dokad prut nevyroste na zemi lezí, a jsou odlavé, Prut nese loketní, voskrý, plný drobných ostenecküv, a pii vrchurae tolestí se. Květ má Grunátný. Koen prstu ztlouští, kterýz času zne tak velmise červená, jakoby jej krví zbarvil. T nb Volovy jazyk červený. Anchusa. Rodt Ochsen Zunj. Kde roste. Roste najvic v nevydelané zemi, po Mezech a po brazdách. Přirozmnu a Mocy. Roren této Gyliny, jehoz samého v Lékarstvi uzíváme, jakž Galénus vypisuje, jest stnde ného a suchého prirození. Mocy svirajícý a skrčujícý. Chuti příhorké, jisž má moc ztenčo va ti, a stírati penokrevné vihkosti, a telo stvrzovati. Tak tehdy Koren a Trank z ného varený) zloutenicy, Slezyni a Ledvinám spomahá, Má moe také ochlazovati: Piebo Koien s Ječnou Mukou Mukou smüščný, a na otok červený sroký prilozeny, zahaní jej. tem, Roren pitý, stura, as Octem smüšený, sleky na tvári i jinde a prašyvost, uzdravuje, Htem, Rořen zetrený, a s Ole, jem a Voskem smíšený, spaleniny a staré Vředy hoji- Item, Roren čerstvy dokadz červený jest, u Váten vstrčiti, Plody Lože ven vyvodi. Listi pak ackoli mdlejšý jsou mocy nez Ko ken, však též sišy j svirají: Protož také OUplavicy zastavují, s Vínem prilozené,
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O olowém Pazyku rerwentm Rapitola XCIII. Olowý zazyk čerwený/ Liſtij neſe podobné k Wolowému Mazyku / ale chlupatěgſſý/delſſý/woſtregſſý a zelenigſſý/ a ty dokad prut newyroſte na zemi lezij/a gſau odlawé, Prut neſe loketnij/ woſkrý/plný drobných oſtenecküw/a pii wrchurae toleſtij ſe. Kwět má Grunátný. Koen prſtu ztlauſſtij/ kterýz čaſu zne tak welmiſe čerwená/ yakoby gey krwij zbarwil. T nb Wolowy yazyk čerwený. Anchuſa. Rodt Ochſen Zung. Kde roſte. Roſte naywic w newydelané zemi/ po Mezech a po brazdách. Přirozmnu a Mocy. Roren této Gyliny/gehoz ſamého w Lékarſtwi vzjwáme/yakž Galénus wypiſuge/ geſt ſtnde ného a ſuchého prirozenij. Mocy ſwiragijcý a ſkrčugijcý. Chuti přijhorké/giſž má moc ztenčo wa ti/ a ſtijrati penokrewné wihkoſti/ a telo ſtwrzowati. Tak tehdy Koren a Trank z ného warený) zlautenicy/Slezyni a Ledwinám ſpomahá, Má moe také ochlazowati: Piebo Koien s Gečnau Mukau Mukau ſmüſſčný/ a na otok čerwený ſroký prilozeny/zahanij gey. tem/Roren pitý/ſtura/ as Octem ſmüſſený/ſleky na twári y ginde a praſſywoſt/vzdrawuge, Htem/Rořen zetrený/ a s Ole, gem a Woſkem ſmijſſený/ ſpaleniny a ſtaré Wředy hogi- Item/Roren čerſtwy dokadz čerwený geſt/ v Wáten wſtrčiti/ Plody Lože wen wywodi. Liſti pak ackoli mdlegſſý gſau mocy nez Ko ken/ wſſak též ſiſſy g ſwiragij: Protož také Auplawicy zaſtawugij/ s Wijnem prilozené,