Trank Vysoký
Virga aurea, aliâs Solidago Sarracenica
V tisku: Trank Wyſoký
Určení
- Zlatobýl obecný Solidago virgaurea L. · nízká jistota, neověřeno · Virga aurea, alias Solidago Sarracenica: podle dřevořezu zlatobýl obecný; kapitola mluví i o starčku poříčním.
- Starček poříční Senecio sarracenicus L. · střední jistota, neověřeno · Virga aurea = zlatobýl obecný, Solidago Sarracenica = starček poříční.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCCVIv]s. [CCCVIIr]s. [CCCVIIv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Virga aurea, aliâs Solidago Sarracenicapředlinnéovské
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XXXIV, s. [CCCVIIr]
Text hesla
O Tranku ilokém zapitola XXXIII. soký Trank Listu má delšy než Oliva a styršy, zvlášte ty krerez jisou při zemi, vůkol drobne zsekané a Bladké, zelenosti svétlé. Prut červený, drevnat týi dvouloketni, ratolestný. Kvit pri vrchu klaso vitý, zlutý, kterýž když uzra, zpejr natí a sprchne. Roste v Lesych. Jest pak jiná Bylina této podobná ( ale jejüího vymalování neklademe ) kto rouž tez Traíik Vysoky, Virga ourea,aliäs Solidajo Sarracenica, Heidnisch Vundkrout rou téz nekterí Solidajinem Sarracenicam nazývajüf, a to jest náš adí Traňk. Jest zajisté po dobný kVysokému Traüku, a roste téz v Lesých. Prut má oblý zlabkovatý, půl druheho lokte zvýšý, a Bývá někdy pobrunámelý, nekdy zelený, témer jako Černobýl. Listi ma uzké vůkol drobne zsekané, k vrbovému uzkostí svou podobné. Květ zlutý, ten když spadne, chmajričko po nem zůstává, rovne jako pri Vysokém Tranku. Koren uzlovatý, a nevelmi ko smaty, Přirozený a mocy. T Obidvi tyto Syliny jsou jednostajného prirození, totiz Horkého a süchého na druhém stup Ddd ni, Mloc n. Mocy otvirajícý, ztenčujícý a rozpoušejicý, a uivají se na Rany velmi prospešne, Su do Mastí, u8 do Trankův Ranních: Vebo velikou mocmají Rány svalovani, vneite nim i zevnitinýím poziváním. Tranik Ran ným. Pinou v vode, a pí. Tý Trank dobrý jest otráveným, oteklým, a kdyz Mašo padá a sirdu. Trank dobry Ranéným, strhaným a protrhlým, var Výok vrank s zanyklem a s oboji Chla item, vat Vysoký Traňt s Rzeckým Senem, s Poponcem a e Slézem v vode, a to často na Ranu podešlou a oteklou prikládaj. Můzeš také i Mast udelati, a k témuz ušívati. padimu pak Tranku mimo ji dotčaé uitky, pripisijí se také uzitky tyto: Kámenv Mechý, i lomti, slemy, kalyj chuchly z ného hnáti, Moc zastavený propravovati, Matku studenant Plodu spůsobovati, Dn Strevní s nadýmáním ukladati, Vodnotedlným, otcklým s dušiotou as obtizností Bokův, spomáhati, a ke všmu tomu hodí se, k čemu Zanykl. bystyluj, a to Víno pí, to také zrení a nadýmání vnitrní ukladá. Proti vnitenímu zviedování Nater, Maternika i všeho tela, moc hadí Trank v Víne a dování ust, proplakováním Bojí- Variti adí Trank, a tím usta proplakovati, zpuchmutí Mazýcka v hrdle, i všelijaké zvie skolo Lnona, vymajval, a šatky vní namočenými obkladal. Voda palená téz jest mocy, i k Ranám, aby ní Rány i všlijaké zemnuti a sedieni, zvlášte