Sýtí vonn
Iuncus odoratus
V tisku: Sýtij wonn
Určení
- Voňatka šašinová Cymbopogon schoenanthus Spreng. · střední jistota, neověřeno · Iuncus odoratus, Squinanthum = vonná tráva, ne sítina.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [XIr]s. [XIv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Iuncus odoratuspředlinnéovské
- Ramelhew
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XI, s. [XIv]
Text hesla
O Syti vonném vapitola XI. ití vonné jest zelina cyzý, kteráž k námz Alerandrí Egiptské př nášý se. Kde roste. C Roste v Asfijce a v Arabina Lukách a na pastvištích, i na tich místech, kdez Jezera svým tasem vyšchají. Listi má jako Spalda tvorde! vzhůru patrícý, z nich vychazejí stebla sükovatá, a pri vrchu vyskakuje kvítek zelené barvy. Va se Gráti které jest ryšavé, čerstvé, s Bojným kvetem, tenké, vniti kdy se prelomí červené, mezy rukama rozettené voní jako Růže, a rozkousté, ohnvou palcivost vydavá. Potrebuje se Kvétu, stébla, i Korene. Ale Rvetu k nam neprinášejí, proto, ze(jai zpráva se iní) Velbloudové, jichz veliké mnozství jest v zemi Arabské, jej spasají, Přirozeníí. C zahisvá s skrovnou vpkosti, a nedaleko se vzdaluje od subtýlného a promkavého prvrozen- Mocy a Džitky Sýti. T Jichaz toho Sýti, Moc a zástavu zenskou vyhanínadýmání rozháníprůduchy zil vol né činí. Vüní také svou oudy, z mchzto duchové zivotní povstavaji, podstam poslnuje. Protož ater, zaludku, a bricha tezkost a roznícení zapuzuje. Kvet jeho uzitečný jest krví chra kajícým. Davá s také i do jiných lekův, Koicn má pii sobi venšý vpkost, a Moc svrasku= jíc . Sýtí vonn. Iuncus odoratus. Ramelhev. jícý. Proto nechutenskví majícým, Vodnotedlným a skrčeným jedna čtvrtce, pridada to lké Pepre, a za nekoli dní uívaje, veliký prospech prmnašý, V tomto korenif zvareném kdyzby ženy v Vaňné sedely a parily se, rozniscení oudu zenskeho ukládá a oblehēuje, Sýtívonné. Latiné Iuncus odoratus, v Apatékach Squinantum. émecky Kamelhev. Miůzem také je Česky Velbloudovým Senem jmeno vati, Veh
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O Syti wonném wapitola XI. ytj wonné geſt zelina cyzý/kteráž k námz Alerandrij Egiptſké př náſſý ſe. Kde roſte. C Roſte w Aſfiyce a w Arabina Lukách a na paſtwiſſtijch/ y na tich mijſtech/ kdez Gezera ſwým taſem wyſschagij. Liſti má yako Spalda tworde! wzhuoru patrijcý/ z nich wychazegij ſtebla ſükowatá/ a pri wrchu wyſkakuge kwijtek zelené barwy. Wa ſe Gráti které geſt ryſſawé/ čerſtwé/ s Bogným kwetem/ tenké/ wniti kdy ſe prelomij čerwené/mezy rukama rozettené wonij yako Ruože/ a rozkauſté/ ohnwau palciwoſt wydawá. Potrebuge ſe Kwétu/ ſtébla/y Korene. Ale Rwetu k nam neprináſſegij/ proto / ze(yai zpráwa ſe inij) Welblaudowé/ gichz weliké mnozſtwij geſt w zemi Arabſké/ gey ſpaſagij, Přirozeníj. C zahiſwá s ſkrownau wpkoſti/ a nedaleko ſe wzdaluge od ſubtýlného a promkawého prwrozen- Mocy a Džitky Sýti. T Gichaz toho Sýti/Moc a záſtawu zenſkau wyhanijnadýmánij rozhánjprůduchy zil wol né činij. Wünij také ſwau audy/z mchzto duchowé ziwotnij powſtawagi/ podſtam poſlnuge. Protož ater/zaludku/ a bricha tezkoſt a roznijcenij zapuzuge. Kwet geho vzitečný geſt krwij chra kagijcým. Dawá ſ také y do giných lekuow, Koicn má pii ſobi wenſſý wpkoſt/ a Moc ſwraſku= gijc . Sýtij wonn. Iuncus odoratus. Ramelhew. gijcý. Proto nechutenſkwij magijcým/ Wodnotedlným a ſkrčeným gedna čtwrtce/ pridada to lké Pepre/a za nekoli dnij vijwage/ weliký proſpech prmnaſſý, W tomto korenif zwareném kdyzby ženy w Waňné ſedely a parily ſe/rozniſcenij audu zenſkeho vkládá a oblehēuge, Sýtijwonné. Latiné Iuncus odoratus, w Apatékach Squinantum. émecky Kamelhew. Miuozem také ge Czeſky Welblaudowým Senem gmeno wati, Weh