Steničník
Iberis
V tisku: Steničnijk
Určení
- Řeřicha rumní Lepidium ruderale L. · střední jistota, neověřeno · Iberis Mattioliho = řeřicha rumní, ne dnešní štěničník (Iberis).
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CLIIIr]s. [CLIIIv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Iberispředlinnéovské
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. LXVI, s. [CLIIIv]
Text hesla
O Dtenitníku Rapitola LXVI. Teničnik Bylinka všudy roste podlé cesty, mezy Rumemna Krcho vích, a na Kláspích ledakdes, k Rerichovému pokolení podobný. List naja prvé ma dlouhý na nekolikero rozdélený. Potom z takového rozdelení obzvlášiní listícko vyrostá, drobne zstrihané jako Rzericha, tak ze koštial prvnijšý, ho listu, temto ji za vétvicku Byvá. To pak listí které okolo proutkův vy, rosta, jest dlouhé a tenké. Prut okrouhlý, tenký, loketní, o prostredku rozstíláse na mnozstvou proutkův okrouhlých, tenkých, plných listu. Pri jichžto vrchu vůkol vycházý kvitícko drobné, ilé, a potom Mechýrky maličké na dlouhé špičce visýcý, rovné jako Penízek, půt vrchu rozdelené, ale daleko menšý, a vnch Semýnko velmi drobné, že sotva se rozeznati můž. Koren dlouhý, Bluboký, na dvé rozdelený, perný, jako i Semeno a všecka Bylina. Mnozy od toho podobenství kteréz k Peníkovi má, menšý Penisžek tuto Bylimu nazývají: Ale v tom se zna mentz majlí. Ulebo tato Bylin d starodávna své obzvláštní vypsaní, a svou chválu má. Přirození a Mocy. Ohnivého prirození je tretím stupm. Mocy téz jako Rzericha a Peniszek. Ale jaks Ga léms a Damokrates vypsali Sti Bolení kloubnímu v kyčlách, výborné jest Lékarství, aby 6ilinu ztluka, na místo Bolné zil, a nechal za čtyri ane za šest Bodin státi, Vytahujte zajisté ven z9luboka škodlivou vlht z místo to zprajšiiuje a se mechýr udelá, z neho potom ta vlhkost ven vyteka. Kořen zar ný na Brdle (nekterí praví) olest zubův odjím, BR Seenničníe Stenicnuíe. Iberis.
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O Dtenitnijku Rapitola LXVI. Teničnik Bylinka wſſudy roſte podlé ceſty/mezy Rumemna Krcho wijch/a na Kláſpijch ledakdes/k Rerichowému pokolenij podobný. Liſt naya prwé ma dlauhý na nekolikero rozdélený. Potom z takowého rozdelenj obzwláſſinij liſtijcko wyroſtá/ drobne zſtrihané yako Rzericha/ tak ze koſſtial prwnigſſý, ho liſtu/ temto gi za wétwicku Bywá. To pak liſtij které okolo prautkuow wy, roſta/geſt dlauhé a tenké. Prut okrauhlý/ tenký/loketnij/ o proſtredku rozſtijláſe na mnozſtwou prautkuow okrauhlých/ tenkých/plných liſtu. Pri gichžto wrchu wuokol wycházý kwitijcko drobné/ilé/ a potom Mechýrky maličké na dlauhé ſſpičce wiſýcý/ rowné yako Penijzek/ půt wrchu rozdelené/ ale daleko menſſý/a wnch Semýnko welmi drobné/že ſotwa ſe rozeznati můž. Koren dlauhý/Bluboký/na dwé rozdelený /perný/yako y Semeno a wſſecka Bylina. Mnozy od toho podobenſtwij kteréz k Penijkowi má/menſſý Peniſžek tuto Bylimu nazýwagij: Ale w tom ſe zna mentz maylij. Vlebo tato Bylin d ſtarodáwna ſwé obzwláſſtnij wypſanij/ a ſwau chwálu má. Přirozenij a Mocy. Ohniwého prirozenij ge tretijm ſtupm. Mocy téz yako Rzericha a Peniſzek. Ale yaks Ga léms a Damokrates wypſali Sti Bolenj klaubnijmu w kyčlách/wýborné geſt Lékarſtwij/ aby 6ylinu ztluka/na mijſto Bolné zil/a nechal za čtyri ane za ſſeſt Bodin ſtáti/Wytahugte zagiſté wen z9luboka ſſkodliwau wlht z mjſto to zprayſſiiuge a ſe mechýr vdelá/z neho potom ta wlhkoſt wen wyteka. Kořen zar ný na Brdle (nekterij prawij) oleſt zubuow odgijm, BR Seenničnje Stenicnuje. Iberis.