Růže
Rosa
V tisku: Ruože · Roſa
Určení
- Růže Rosa L. · střední jistota, neověřeno · Růže (R. gallica, R. canina aj. nerozlišené).
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [XLVIIIv]s. [XLIXr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Rosapředlinnéovské
- Rosen
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XLVI, s. [XLVIIIv]
Text hesla
D Růi apitola XLVI. Růže. Rosa. Rosen. Dože všem vůbec jest známá, a všudy na Polých i na Zahradách sadí se a roste. Jest pak neko likera Růze. Ale kterých k Lékarstvi se potrebuje e ternejšý Bila. A však mezy nimi vynimací se najvomejšý, kteréz na Podzym, a Hojnosti roste. Vajznamentejšy právi runátná, a Bned po té Telná. Pajcha jsou v vojám rozdilu: Bilá, Červená, a Telná, kteréz najvíc potrebujem, a v nekdy a do polu Zymy ktvou, a jsou naramné libé vůnena mnohých mistech ve Vlašých jm muij Rníha. XXXXI mjá je Damaškové a Mo škátové. Ulebo netoliko vůni jiné prevyšiji, ale také i život mee, čía stolice činí, kdyžby tti anes čtyry pred jídlem snedeny Bsly. Růže není jednostajného spůsobu a mocy, Ale podlé rozličných částek a stran, vnitních i zevnicinich, kteréz pri Růzi jsouí rozdilného jtedna kazdá jsou prirození a povahy. Plajprvé svou podstatu a trpkost, kteraus pr obe prostredné mají, Berou od Zeme a od vody. Od vétru pak sladkosti a vůne libé nabývají. Potom od Ohne červenosti a Horkosti. Tak tehdy červené Brunätnost Růže, Horčejšý jest neílt náčervenala anebo télná. Prinové a čerstvé Růži více jest horkosti ne vpkosti, pri füché netak. Sté prníciny tu moc Gricho obmákovan a purgovati, maji od horkosti. Ulebo nova a čerstva Růze purcuje, süchá Bricho zatvrzuje. C Vytlačuje se z Růze mízka, k mnohému lekarstvi Vizka Rů uzitečná, a ta miszka lepšy jk z cervené, nez z počervenalé anes celné Růže, Mocí se čerstva k ob Bo vá. mikení zvvota, a dáváse Téhotým zenám a detem, i jiným když lehce a Bezevš tezkosti Gricho změkčin chceme. Haše České Růze nemají takové mocy jako Vlaské, a kterez v Kractnnrach Poledních rostou, nebo u nas jest jim studeno. ze talné prebrané a od stopek vyčiškené tyri libry, vlož je v hrnec nový záhrdlitý, anes do nya Syrop z Růze takto se dela: Vezmt Rů= Syrop Růs vý. ké nadoby Cýnové, vlü na né vroucý vody zedlikův XV, a dobre zahrade nech tak stan dena noc. Na zajtrí ráno procediš skrze tenký šätek, a vyňva Růži povytlačíš jiPotom vu vo du zas na Ohen vlozüš, až zevreía vezma tolikéz jako prvé nové Růe, a do téz nádoby vloze v vrelou vodu opét na ní vleješ, a necháš státi den a noc. A tak uiniš do desýtikrát anesy víc, jestlize chceš sylnejšý Syrop míti. Potom po najposlednejšým procezeni, necháš té jichy Růové stati tri dní anes víc, aby se kal jeji na dné šadil. aposledy vezma k kazdým dvéma zedluknom Jichy té jednu libru Cukru ileho, var a vdy čiste openuj až se shustne, jakz nálezí. S toho Syropu davá se s jedno prijetí osi lotůvv, s vodou Šterbakovou ane Štio viskovou ane Volového jazyku. Uzitečný jest proti Borkostem zymmčným, proti zapalení Mater i L eda vi, zizeň Hasý, otvírá, rozhaní, skürá, vyhaní Choleru a krev zápalčivou, zloutemicy zahaní, Srdcej zaludku posýlnuje, tresní Srdečné odjímá, ty vlhkosti vyháneje, které Srdcy škodlivé jsou, dýmy z horkovlhkosti k Hlavé vstupujícý dolův shání a stlačuje. Téz mocy jesi šiiáva anes mízka Růzová ztizí čtyr lotův, a vētšý jest mocy posylnovati oudův nezli Syrop. a proceö skrze šat. Potom vezmi pupemov Růzových vybraných, a naklaö do toho Medu, a C Delá se také Med Růžový takto: Vezmi Vedu čistého a Shlého, zvar jej dobie a opēnuj uý. Povar spolu az počne Med červenati. Voc jeho jest stirati, cistiti a posylno vati. Růzová L ektvar delá se rovnt jako z Rvému Fiolného, Borákového, a Volového jazy Aekivat Xa kn. Bére se k jedné libre Kveni, Cukru dvē libre, anek čtvrti libre Růze červené a Grunatné, je zov, dna libra Cuknu Bílého. Tluce se v Kameném Mozdirt dobre, a klade do Sklenice a na Slunce vystavuje. Má se pak kazdý den míchati, a Sklemcy dobre zahradini. Vocy jest svírajícý) Srdce od porušení zachovavá a posliuje, občerstvuje, a omdléváni Graní, tiesení zapuzuje Horkost zymnnou a Morní uhašüje. Htem, Tracemí, a tok Beicha všelijaky zastavuje. Voda Růzova téz naramé vomá pali se v Alembícých. Ale najlepšý a najvonnejšý jest, kteráz sejako rikaji, in balnco Marie vytahuje. Plebo tim spůsobem zadného šinaku, an za vá. dymniní anes pripálení müti nebude, Kterýto šinak obyčejné mívá, když v tech Alembicých a Kotlích Vadených, ane na Mozdirich se pálí. Voda Růíová chladí Srdce, a vnitiních, oudüv svou vůni posylňuje, a Omdlévání Brání. Proplakovaním, zuby ztvrzuje. Pledo stats kům oust a Čipru v Brdleíspomahá. orkost prirozenou, v mírnosti chová. Oei slzavé vysiišije, Borkost a červenost jich odjimá, zvlašte jestlie z ní takové Colliram udeláš: Vezmi Tu ce delané, Aloe, Cukrkandu, jednoho jako druheho, smis to spolu s Vínem a s Růzovou Vo dou. To Collirim do Oeí pouštej, stisrá a vyčištüje mázdry, a zraku posýlüuje. Suchá Růze v Vine zvarena, ta jicha z ní vytlačená, uzdravuje olení lavy, Ušý, Oči, Dásní, zadku, a Lůna zenského, častým smacováním. Té Růze protlučená, prikladanín roznicení Ostdí, téz i Pekelní ohen uhašüje, žaludku vlhkému spomáhá. Prach z Kůze ueinenýnáramné uzitečný jest zpruzení detinskému od Močeíaby nim ta místa zpruzená zasajpal. Chmajricko to zluté z prosteed Růze vysišené, zpuchntí dásní zasajpa ním uzdravuje. lavicky varené a pité, Cervenou, a mekost richa zastavuje a ztvrzuje. Pálí s také z tech Blaviček voda, která k ji doteným nedostatkům, téj slzavým Jeim, velm prosešná jest. Delá e také i Glen z Küe, a slove Rözový Olejla mivají jej vzdycky v kazdé Apatéce. Dlej Růío Voc jcho jest ochlazovati, stahovati, rozmcení všlijaké ukladani, Borkost zaludka uhašova= výui, ztení Střev ukroco vou Klisterovaním, a Bolest zubüvv proplako váním. Lycium