Pohanka
Saracenicum Frumentum
Určení
- Pohanka obecná Fagopyrum esculentum Moench · střední jistota, neověřeno · Saracenicum frumentum = pohanka obecná.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [XCIVr]s. [XCIVv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Saracenicum Frumentumpředlinnéovské
- eyden korn
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XII, s. [XCIVr]
Text hesla
kettí- OPohante zkapitola XII. Dohanka Saracenicum Frumentum. ejden korn. O Pohan Ohanka starým Pčitelům, ktekiž o Bylinách pfali, nebyla známá) jak u mne se snášý: Ne u nás v Čechách jest ji Bojnost, a jest domácý a oby četný pokrm. Slyšeti žej Chlé z ni pekou. Kdyz najprvé roste a List vypalu seí, jest priokrouhlý, Potom nese podobenství Brečtanu, nez ze jest trochu špi čatijš a mékčejš. Proutek ma kechký, okrouhlý, lehký a prázný, zdýlí dvou loket, červený, a Lstu ocného. Kvit drobný, ilý, v spůsobu Hrozni, z ne hoz Semeno vycházý vrýhrané, černou na sobe šupinka maje, nez vmti všecko 6íle. Pohanka kdy se seje. Seje se Mesýce Dubna, a siná se Mesýce Června. Vekterí ve Vlašých dvakrat ji do Roka sejí a znou, Jednou Misýce Června, a druhé Mesýce Ržíjna, Opichá sev Suupách jako jina Semena a Vareni, A tak opichaná se chová, a na trhu prodává. Ulení pravda cozo ní vypsal jeden Učitel Viemecký, rečený Tragus, zmajliv s jak v jménu jejim volastním domnívaje se Gýtt Ocimum veterum, Kteréhož (jak Varro vypisüje starí užívali pro vypurgo vání dobytla času Podletního, tak takéj v mocech které ji pripisiije. Pohanska Rašše nadýmá zaludek a Biicho, a vétrnosti plodí: ac netak mnoho a tizce, jako Hrách a Bos, Jest ta ké chutijš a uzitečnejši nezli aahly.
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
kettj- OPohante zkapitola XII. Dohanka Saracenicum Frumentum. eyden korn. O Pohan Ohanka ſtarým Pčitelům/ ktekiž o Bylinách pfali/nebyla známá) yak v mne ſe ſnáſſý: Ne v nás w Czechách geſt gi Bognoſt/a geſt domácý a oby četný pokrm. Slyſſeti žey Chlé z ni pekau. Kdyz nayprwé roſte a Liſt wypalu ſeij/geſt priokrauhlý, Potom neſe podobenſtwij Brečtanu/nez ze geſt trochu ſſpi čatigſſ a mékčegſſ. Prautek ma kechký/ okrauhlý/lehký a prázný/ zdýlij dwau loket/čerwený/a Lſtu ocného. Kwit drobný /ilý/ w ſpuoſobu Hrozni/ z ne hoz Semeno wycházý wrýhrané / černau na ſobe ſſupinka mage/nez wmti wſſecko 6jle. Pohanka kdy ſe ſege. Sege ſe Meſýce Dubna/a siná ſe Meſýce Czerwna. Vekterij we Wlaſſých dwakrat gi do Roka ſegij a znau/ Gednau Miſýce Czerwna/a druhé Meſýce Ržijgna, Opichá ſew Suupách yako gina Semena a Wareni/ A tak opichaná ſe chowá/a na trhu prodáwá. Vlenij prawda cozo nj wypſal geden Včitel Viemecký/rečený Tragus/zmayliw ſ yak w gménu gegim wolaſtnjm domnjwage ſe Gýtt Ocimum veterum, Kteréhož (yak Varro wypiſüge ſtarj vžjwali pro wypurgo wánij dobytla čaſu Podletnijho/tak takéy w mocech které gi pripiſiige. Pohanſka Rašſſe nadýmá zaludek a Biicho/a wétrnoſti plodij: ac netak mnoho a tizce/yako Hrách a Bos, Geſt ta ké chutigſſ a vzitečnegſſi nezli aahly.
Text z OCR Digitální knihovny, opravené jsou jen technické chyby rozpoznávání; znění zůstává původní.