Krušyna
Frangulá
V tisku: Kruſſyna
Určení
- Krušina olšová Frangula alnus Mill. · střední jistota, neověřeno · Frangula = krušina olšová.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [LXIVr]s. [LXIVv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Frangulápředlinnéovské
- Faulbaum
- ui Kraísýna
- Krušina
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. LXII, s. [LXIVr]
Text hesla
O zrušyne Vapitola LXII. Krušyna. Franjulá. Faulbaum, s ui Kraísýna Rušyna jest Strom prostřednůí vysokosti. Kist má jako Dříns kový Strom, ane jako Svida. Kümu jako Volše, a na ní jakésy sleky Bílé) vmti pak jest zlutá, tak ze prezvvaním v oustech Barví jako Rhabarbarum. Rvēt ulý. Mahodky nese malé jako rách, jakýmsy zlábkem rozdelené, jakoby dvē Nahodky pospolu stostlé Byly. Ty Mahodky najprvé jsou zelené, potom zlu té, naposledy černé. Jednakazdá má v sobe dvé pecky, podobné Škrkavičnés mu ráchu, vet netco nezli Šocovice, a v nich Jádro. Drevo tvrdé a krehké, odkavadzy jméno ma. U nás v Čechách všudy ji hojnost roste, a jest známa mnohým. Mocy a Ditky Kůry Krušynové. Rüra jest znamenté mocy, obmekujícý a posylňujícý, napodobné jako Reubarbarum. Protoz netoliko Vodnokrevnost, a Penokrevnost, Bez všlijaké tezkosti vyhání: ale i Vodnote= Slnost uzdravuje, a vmtrních OUdnov posylnuje, zvlášie Mater. Vaií se s Rzepíckem, Šea divkem, Královským Trankem, Rokoticý, Chmelem, a s Skoricý: Jtem, s Šterbáko vým, Csa kankovým, Roprovým, a Miíkovým Rorením, a dává se proti Vodnotedlnosti, proti neza= Sití, pron nadutí všeho Tela, a proti zloutenicy. Mekci Bricho Bez tezkosti, Mátra a zisly vycistiuje a poslnuje, tak ze mnozý mévše tvrdost na Matrách, a na Slezyne, samým timto Traňkem, zhojem jsou. Otvüíra všecka zacpáni, všecky OUdy a nastroje od porušených a Brubých vlhkosti, zproštiutte. Proti zymicy kazdého dne, var ji s ŠedivkemíCkankou, Chmelemí Koprovým, Miikovým, a romovým Korením, pridada Skorice a Cukri užívaj s Octo vým Medem. Pron Zymnicy tietího dne, vai jif s Šterbákem, Čakankou, Štiovíkem, Vo sovým Zazykem, a s korením Vlaského Ropru, a užívaj. Prospívá také i proti Slezymným Ulemocem, varena s Ceterakem, Vetikem, Rorou Kapparovou a Jesenovou, téz i s Korením Vlaského Kopru a Petruželným. Jestlize pak Bricha neobmekuje, tehdy predivne chut k jáküra kterého dlu vzbuzuje, syc kojzBricho měkčí, toho nečiní. Kůra má s loupiti na Podletü, a nadalasus se leoupi bych se zeby mnohem uitečnejšy Byla od Korene, neli od dreva. Vrchní pak küra nemá té mo cy, nez ta vmtrní zlutá: Protoz má se najprvé Nložem ta vrchní zstrouhati dolův, a teprv ta zlutá loupiti, a potom vysišovati, aby ji celý Rok k potrebé míti mohl, a nášy starí Čechove) často jí uívalt. Jiným Farodům není tak známa. Ajá v jednéch starých Českých Rnihach, našel jsem o ní takto napsano: Proti najvetšýmu Gtoku Brichaj všeho Tela, Vezmí dieva Krušnového küru zelenou prostredmí, srchní pryc odvrz, var v Vine právi dobrém zvícý jako dvi Vajce, Vína půl pinty ane vri zedlíky, jeden ak uvie, vopeňuj a vyčištuj Silkem vajecným, jak obyej, a procedē, pí ráno a večer truňk. Delá se také z Uhlí Krušynového Prach do Ručmc výborný, o čemz sami Prachári vysvēdčuji. C Proti Prašyvosti toto obzvláštní Lékarství míti chtejí, moc vu kůru zelenou v Octē, a ji prašyvosti potisraj, v krátkých dnech zhojík se. tem zvai tu kůru v Octá, a tím usta proplakuj, ervivým Zubům spomáhá, Bolesi jich ukrocuje a je vycišiiuje.