Křivatec
Bulbus Maialis
V tisku: Křiwatec
Určení
Heslo zatím není přiřazené k druhu.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCCXCIr]s. [CCCXCIv]s. [CCCXCIIr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Bulbus Maialispředlinnéovské
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. CXXIX, s. [CCCXCIv]
Text hesla
O řivatry apitola CXXIX. ním nkoli nepominnusl, Rživatec Bylinka jest toliko (mám za to )nám Čechům známá aobra cházým. Vstarém Verbári Českém, dosti pilné jest vypsaná. Proto videlo mis za sušné, abych ji také tuto aspoň na koncy tohoto našeho Herbáre vložil, a ji mlcea čejná: Pebo by kdo jiný prvé v jazyku Latinském anes émeckém o ní psal, nena Sest tehdy Kiivatec Bylinka malá, keeraz roste na Lukách Ses anebo Rřivatec. Bulbus Maialis. anebo pri Lesych. ZMara vypoušiisproutek zvýšý prstu, zelen, posmahlý, tenký jako Šaffran ane věteí. Rorínek ma jako Vlas, a okolo korínka zespod pod Hlavkou tri zrnícka, nétco nacer ve nalá, kteraz když sezraji, tehdy pozcernají. Spůso toho proutku jest tento, ze lezí na zemi celou noch a pii vyjití Slunce zdviha se od zeme, az o Poledn upiimo stoju. Po Poledni počüna se poma lu pokladati, až do zapadu Slunce, a tu ji zcela na zemi se polozí, a tak trva celou noc, až do vy váva. Mohiaby slouni Slunečna; Mebo ponevadž nim samým se rdi a spravuje, takét od jití Slunce, tnopeetým spůsobem se zdvihá, jak povedýno, a takový spůso kazdý den zacho= neho něho moc i vlastnost Bere a prijímá, jiz Bozcy Detinskému a Paducý nemocy spomahá. Poledniho času najlépc jest ji Bledati, proto, ze toho času na horu právé stoji. A maš jej kopa ti Miisyce Maje, okolo S' Silipa a akuba: Vebo potom Brzo pomine. Přirození a Mocy. C Makzz chuti jeho poznáno Býti mů, jest prirozeni Horkého a mírného, Prott Bozcy detinskému: Vezmi zrnícek Krivatcových, ztluc je na prach, a s Mlékem Ma teriným pouštej v usta díteti, nékdy po nám proskocí díte zelené, lute a Bile, a Bned piestanet. Jtem týz prach prijatý, Paducý nemocy spomáhá. Bylaliby pak ta nemoc veliká starému človeku: Vezmi tri zrniska Krivatce, rozetri je, a daj v Pivé vojpiti. Praví ze po nem najprv zerná jako Hlavne, a tak lehne témer za Bodinu. A potom Bude zas probelávati, a vyskocá zneho psota, zelená jako zluč, a potom mkdá s zase nenavrátí taková nemoc. Mne se pritom vidí, že mohou se víc nez tei zrnícka, a radejí v Lavendulové vodé nezli v Pivé, piijísi ti, Jiné mocy a užitky, na ten čas nejsou nám vedomé,
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O řiwatry apitola CXXIX. nijm nkoli nepominnusl, Ržiwatec Bylinka geſt toliko (mám za to )nám Cžechuom známá aobra cházým. Wſtarém Verbári Czeſkém/ doſti pilné geſt wypſaná. Proto widelo miſ za ſuſſné/abych gi také tuto aſpoň na koncy tohoto naſſeho Herbáre wložil/ a gi mlcea čegná: Pebo by kdo giný prwé w yazyku Latinſkém anes émeckém o nij pſal / nena Seſt tehdy Kiiwatec Bylinka malá/keeraz roſte na Lukách Ses anebo Rřiwatec. Bulbus Maialis. anebo pri Leſych. ZMara wypauſſiisprautek zwýſſý prſtu/zelen/poſmahlý/tenký yako Sſaffran ane wětej. Rorjnek ma yako Wlas/a okolo korjnka zeſpod pod Hlawkau tri zrnjcka/nétco nacer we nalá/kteraz když ſezragi/tehdy pozcernagj. Spůſo toho prautku geſt tento/ ze lezj na zemi celau noch a pii wygitj Slunce zdwiha ſe od zeme/az o Poledn vpiimo ſtogu. Po Poledni počüna ſe poma lu pokladati/až do zapadu Slunce/a tu gi zcela na zemi ſe polozij/ a tak trwa celau noc/až do wy wáwa. Mohiaby ſlauni Slunečna; Mebo ponewadž nim ſamým ſe rdi a ſprawuge / takét od gitij Slunce/ tnopeetým ſpuoſobem ſe zdwihá/yak powedýno/a takowý ſpůſo kazdý den zacho= neho něho moc y wlaſtnoſt Bere a prigijmá/ giz Bozcy Detinſkému a Paducý nemocy ſpomahá. Poledniho čaſu naylépc geſt gi Bledati/proto/ze toho čaſu na horu práwé ſtogi. A maſs gey kopa ti Miiſyce Mage/ okolo S' Silipa a akuba: Vebo potom Brzo pomine. Přirozenij a Mocy. C Makzz chuti geho poznáno Býti muo/geſt prirozeni Horkého a mijrného, Prott Bozcy detinſkému: Wezmi zrnijcek Kriwatcowých/ztluc ge na prach/a s Mlékem Ma teriným pauſſteg w vſta dijteti/nékdy po nám proſkocij dijte zelené/lute a Bile/a Bned pieſtanet. Jtem týz prach priyatý /Paducý nemocy ſpomáhá. Bylaliby pak ta nemoc weliká ſtarému čloweku: Wezmi tri zrniſka Kriwatce/ rozetri ge/ a day w Piwé woypiti. Prawij ze po nem nayprw zerná yako Hlawne/ a tak lehne témer za Bodinu. A potom Bude zaſ probeláwati/ a wyſkocá zneho pſota/ zelená yako zluč/ a potom mkdá ſ zaſe nenawrátij takowá nemoc. Mne ſe pritom widij/ že mohau ſe wijc nez tei zrnijcka/ a radegij w Lawendulowé wodé nezli w Piwé/ piigijſi ti, Giné mocy a vžitky/na ten čas negſau nám wedomé,