Kopytník
Asarum
V tisku: Kopytnijk · Aſarum
Určení
- Kopytník evropský Asarum europaeum L. · střední jistota, neověřeno · Asarum = kopytník evropský.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [VIIv]s. [VIIIr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Asarumpředlinnéovské
- aselwuri
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. VIII, s. [VIIIr]
Text hesla
dO vopytníku vkapitola VIII. Opytník jest Bylina, kterouž nekteří Lesní Špikou nazývajái Listí nes k Brečtanu podobné, však okrouhlejšý a mekčejšy. Kvítí má Srua nátné, Blénovým pupemom podobné, které Bned od Kotemu mezy listim vy cházý, a vis na obdsouzné a tenké stopce, vomé a na pohledēnif pekné, Proutee ma Hranaty a mekky. Korení má mnozství tenkého, sükovatého, a zkrívaní ho rovné jako Pajř, ne jest sibtýlnjšý, voné a zahevvajícý, chuti kousavé, Kderoste. Roste v mistech stimých a vyprahlých, zvlášte pri vršych, v chrastinách a v Lesých, Kvecne dvakrát do Roka, jednou na Podletí, a podruhé na Podzym. Kdy se kopá. C Ropá se Mýce záii, Přirozeníí, T Prirození jest horkého na druhém, a sinchého na tietím stupr. Skutkové Kopytníka. Skutkové jeho jsou tito: Ztencovati, ovvisrati, rozpoušteti a vyvoditi, a vše s jakansy vrpkostí. Koren varený a pitý, vyhaní Moč, Vodnotedlnosti spomáhá, i všy zastaralé Bolesti Kyce. Pitý ztií jednoho otu, vyvodí zenski nemoca purguge rovne jako Kajchavka. Proti Vooo Proti Vodnému teleti, takto prospešé jej strojiti, a uívati Budeš mocy: Vezm Ropymnnku co notedlnosi. chceš, vso jej do nového Brnce polévaného potom nalína nij Mstu nového, a zamaz Srne dobie, a nechaj stan dva Mzsyce, potom proced skrze šatek, a pí ráno a večer. To Víno Vodno tedlnost, zloutency, Zymncy vvrtého dne uzdravuce, posylnuje Mechýre a Ledví, a výborne Bricho čisti od vlhkostis zbytečných. Vekterí z Ropytníku Víno strojí v čas zbirky, a uzivají Ho tím spůsobem jakz povēdino. Vočisva se také i v Syrovatce Kozý, a uzisvá proa ti olení v Ryclach a v Koubich. Takovým spasobem prijatý, více flejmy ne Rolery vyhaa ní. Kdozby pak kolr jej prijímal mocený ne varený, užitečný jest proti zacpání ater a Sle zyny, a pron vvrdým zpuchlinam, Zahaní Zymicy kazdého dneí ktera z Brubovlhkosti pocházy. Ropytník s Pryskyricý, která slove Loudamm do O leje vložený, a na Slunce za dlouhý čae vystavený, kdozby takovým O lecem Pater pri teple sobe maza, prvvodi potí a tresení zymmnnic, né, prvé neby prislo, odjíma. V Luhu zvarený Ropytnik, Vozku a Nlervův posylnuje dožby tím ouhem Blavu sobe my zvášte kdyzby z nastuzení takový nedostatek Byl. K moce ní má s vzýti jeden oth. V Prachu pak můž se ho piijíai čmvrtce jedna ncbo dve. Kopyenrre Rníia. Ropytnůk. Asarum. aselvuri pldr os p ýe šise o e eo d on í o r e š kkeo so sle ce d et d te r on ušt kno e c2l p p toe r er
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
dO wopytnijku wkapitola VIII. Opytnijk geſt Bylina/kterauž nekteřij Leſnij Sſpikau nazýwagái Liſtij neſ k Brečtanu podobné/ wſſak okrauhlegſſý a mekčegſſy. Kwijtij má Srua nátné/Blénowým pupemom podobné / které Bned od Kotemu mezy liſtim wy cházý/a wiſ na obdſauzné a tenké ſtopce/womé a na pohledēnif pekné/ Prautee ma Hranaty a mekky. Korenij má mnozſtwij tenkého/ſükowatého/ a zkrijwaní ho rowné yako Payř/ ne geſt ſibtýlngſſý/ woné a zahewwagijcý/ chuti kauſawé, Kderoſte. Roſte w miſtech ſtimých a wyprahlých/zwláſſte pri wrſſych/w chraſtinách a w Leſých, Kwecne dwakrát do Roka/ gednau na Podletij/ a podruhé na Podzym. Kdy ſe kopá. C Ropá ſe Mýce záii, Přirozeníj, T Prirozenij geſt horkého na druhém/ a ſinchého na tietijm ſtupr. Skutkowé Kopytnijka. Skutkowé geho gſau tito: Ztencowati/ owwiſrati/ rozpauſſteti a wywoditi/ a wſſe s yakanſy wrpkoſtij. Koren warený a pitý/ wyhanij Moč/ Wodnotedlnoſti ſpomáhá/y wſſy zaſtaralé Boleſti Kyce. Pitý ztiij gednoho otu/ wywodij zenſki nemoca purguge rowne yako Kaychawka. Proti Wooo Proti Wodnému teleti/ takto proſpeſſé gey ſtrogiti/ a vijwati Budeſs mocy: Wezm Ropymnnku co notedlnoſi. chceſs/wſo gey do nowého Brnce poléwaného potom nalijna nig Mſtu nowého/ a zamaz Srne dobie/a nechay ſtan dwa Mzſyce/potom proced ſkrze ſſatek/a pij ráno a wečer. To Wijno Wodno tedlnoſt/zlautency/ Zymncy wwrtého dne vzdrawuce/ poſylnuge Mechýre a Ledwij/ a wýborne Bricho čiſti od wlhkoſtis zbytečných. Vekterij z Ropytnijku Wijno ſtrogij w čas zbirky/ a vziwagij Ho tijm ſpuoſobem yakz powēdino. Wočiſwa ſe také y w Syrowatce Kozý/ a vziſwá proa ti olenij w Ryclach a w Kaubich. Takowým ſpaſobem priyatý/ wijce flegmy ne Rolery wyhaa nij. Kdozby pak kolr gey prigijmal mocený ne warený/ vžitečný geſt proti zacpánij ater a Sle zyny/a pron wwrdým zpuchlinam, Zahanj Zymicy kazdého dnej ktera z Brubowlhkoſti pocházy. Ropytnijk s Pryſkyricý/ která ſlowe Laudamm do O lege wložený/ a na Slunce za dlauhý čae wyſtawený/ kdozby takowým O lecem Pater pri teple ſobe maza/ prwwodi potj a treſenij zymmnnic, né/prwé neby priſlo/odgijma. W Luhu zwarený Ropytnik/ Wozku a Nlerwuow poſylnuge dožby tijm auhem Blawu ſobe my zwáſſte kdyzby z naſtuzenij takowý nedoſtatek Byl. K moce nij má ſ wzýti geden oth. W Prachu pak muož ſe ho piigijai čmwrtce gedna ncbo dwe. Kopyenrre Rnijia. Ropytnůk. Aſarum. aſelwuri pldr os p ýe ssise o e eo d on j o r e ss kkeo so sle ce d et d te r on vsst kno e c2l p p toe r er