Kašya Fistula
Cassia solutiua
V tisku: Kaſsya Fiſtula · Caſsia ſolutiua
Určení
- Kasie obecná Cassia fistula L. · střední jistota, neověřeno · Kasie trubkovitá; oddíl o skořici v téže kapitole.
- Skořicovník pravý Cinnamomum verum J.Presl · střední jistota, neověřeno · Kasie trubkovitá; oddíl o skořici v téže kapitole.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [Xr]s. [Xv]s. [XIr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Cassia solutiuapředlinnéovské
- Rassta Fistel
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. X, s. [Xv]
Text hesla
O iaslí apitola X. Ašyakteréž velmi často Lékaki k obmekčení Sřicha užáívajá, aest O votce Stromu Egiptského, keeréhoz tuto podobenství dáváme. Drevo to ho Stromu jest tvrdé, Küra Bušpano vé Barvy, sama v obé vniti černá, ue mi jako Franeouzové drevo. Zelené sln vomí, siché nic. List ma špica tejšý nezlt Vlaský Vorech. Korení veliké jako Vlaského Vorechu. Jdra tolestí visý trubice lokemní a delšý, voblé a Busté. A kdy dobre uzralé šou, Gývajáí višno vé arvy temé. Ty trubice maji vniti štiavu černou a sladkou, ne tal vsfaidy zouplna, jako v kostech mozk Býva: Ale rozdilne mezy jakymisy prishradkamiscs penizky okrou hlými, A půitom zrno co pecka náramné tvrdé, všho spůsobu a podobenství jako Svatéhoa na Chlis. Takze kdyby je spolu smísyl, jedno od druhého sStva rozeznáno Býti můž. Z té príčiny nejsem naodpor tem, kteiisz domnívali s ty Stromy z jednoho kmene Gýti. jMísto v kterém roste. Roste v mistech dobre vypravených. Trubice Raše ty mají Brány Býti, kteréz z Memsfi, a z Alerandrí jiptské přinášejí se nevelmi tluste, leskiutésnověscizké a plné, v kterých zrna nechrestí. Přieozeni a Mocy Kašyez trubic vytažené, Štiáva zahiivä a vlhí na prvním shupní. tem, mocý svou obmtkelje, rozplý vásrozpouští, krev čisti, a zeviení pinokrevonostl uhašiije. Prijatá ztizi půl tretůho lovi život velmi lehce mékcí. Voc její zaludku nepronká. A proto; Bezpečno dává se od Lékarův půi pocátku Zymic, i v jiných Borkých nemocech pred krve pouštáním. ebo tolko zaludek vy čištie, a Jiicho obmekčuje. Škodi pak cim kterlíž Stieva mdla maji, a velmi mikcý jsou jinak velmi prospesfiá jest. Odjímá se takový při ní ncdostatek, pridaním Mirabolano v Rabarbárum, Špikanardysa Mastire. Kteriž velm v životé zatvrzeni jsan, má se imn Kaša zvosteici temi léky, kteréz jsou jednostajného přirozeití. Protoz jsou mnezý ješto k ni prida vajý O lej Mandlový, ane Chmelíko vou slemovatost. Vitečná jest proti zloutency a Bo leníater, A můž se dáti Bezpečne Tehomným ženám a détem. Spomahá i tem kteiiz s tizkosti Moč poušijtí, zvlášk kdyžby s temi léky smíšena a prijata Byla, kteréz vodu Bnati moc majá- Sama od sebe mdlé obmékčuje, a nemá pri sobe zadné vostrosti kousavé. Protož nikterí chtejíce mi zsliti pridávaji zop, ne Syrovatku Roz). Penokrevnost a vodnokrevonost vyháná Seze všý tizkosti, Prsy a Brolo mikci a čistí, zapálení jejich rozhaní, edyzby rozpusté ji v vodé psí ho vina, tim usta se proplakovaly. Ledví od Kamene a pisku vycišiuje, zvlašie s jichou od Vosladiče, ane s jinými léky Moc pudícými, prijatá. Ano i časté ji prijímaní, kamema ledví st rodia Grání. Mimo to všecko jest uzitečná pálivým zymnicem. Vezmi Rašie dva loty, Lckvvate Růžové dvé čvvrtce, Syrovátky v niszby Mrabolámi zlutí vieli s dobrý erunik rozpuk tim, proced, a vypí rano, udeš míu lehké obmékení. Zevnitr pomazaná, uoušuje Eryfipelas, to jest zardení vsfelijaké podkoznýí. Jest uzitecná i Podakiesa jiným Bolením klou nim, týmž spůsobem prilozená. Davá s také asto s Prachem Hiery Salénovy, zvlašte kd zaludek a Stieva nedostatecná jsou. Onevadz pak tato Rašya obmēkčujícýsprivedla mi ku paméni Rašý vonnou, keeréz vši Rašvá v abých o ní vto také nenapsal, Pe Svomu jejiho vymalovaní dati jsem nemohl, proto, ze v dy misto Skorice uívame, nemajíce pravé a vlastní Skorice. Klemohl asem pominars ti na kterouz n Skortcý jn nujev, B ni všý ku Rašya Fisiula. Calsia solutiua. Rašta Fistel. Dpí všý urope nkdez neroske, nez toliko v ndi. Nachazým pak ze Kaša vomá jest, Strom ve likoski a všeho spůsobu jako Vrba, Kůry tlusté, vomné, a s jakousy sladkosi prnkrésyakz jedcn kazdý z našý Skorice poznati můze. Uzüvame jí, jakž povédíno misto Skorice, proto ze jt jednostajné mocy. Vebo cei nynü pravé Skorice nemame, a jí se doptati mkdé nemůzeme. Ptal jsem se s pilností v Benatkách i jinde u znamentých Kupcův, kteri témei kazdého Roku do Alerandrí se plavisvaji, meliliby uakou vedomost o pravé Skoricy, od cných Rupcdv Lu tamkých, kteri s velkou Lodi do ndi a do Arabu pro Korení, a pro jiné vicy rozlicné se pla vivaji. půvati. Té Bylaliby Cýsarům, Králnom a nízatům známa, A a posavad mičeho jsemse optati nemohl. Čemuž se tohoto našeho časü nevelmi dvvim, znajte ze i za času Galéna, kterr v ol étha Pané 1 4o,v Vlaské Zemi, veliký ji nedostatek Bylsa nkdé junde se nenacházela ne Cýsaicn, kteriz ji sobe za znamemty poklad chovali, o čem Galéms v svoých Kmhách de Anidotis vypisüije, jehozto slov zcela pro krátkost neni potreba tuto privozovati. Ponevadz tehdy a čas Rimských Cýsarnov, kterisz témti po všem Svēce panovali, tak veliký Skorice nedotatek Gyl, mc divného není, ze i našiho časi nam také neznámá jest, a ji se nedostává. Plez tom více divici máme, ze Kašya a Skorice, podlé vysvedčení Plija a Theosfrasta, nedaleko ce= DSna od druhé rostouce, Kašya na horách, a Skorice dole na polích, Kaše veliké mnoštvit tám se prinášý, a Skorice zhola mc: ješto jednostajne, jakz Kašye a jiného Korení, tak takej Skořice pravé, pro znamentý zysk, kdyby s nachazeti mohla, k namby se prinašela. Protož neni marné domnéní, ze stezkem pravá Skorice v Arabí zcela všecka nezahymula. Plebo i Plunryus v Knhách XII, v Rapitole XIX, vajslovné toho dokládá, ze za jeho časi okolo Léthaod Naroze umnožství Lesirov Skoričných vyhorelo. (n Páné rrüi Přirození a Mocy Skořice. C Prtrození jest Borkého a süchého, na tretím stupni. Rozdeluje, rozrazü, zažívä, sylí rozpoušií, a jakousy malou trpkost při sobé má. Pitá v Viné, Brubé nadýmaní vyhaní. Čmajru vyvodí i Moč. Zialudek, ater a Mozku, proti studeným neduhům, posylňuje. Čini jasný zrak, často pitá v Vint s Ambrozkovým prachem. Prach Skorice s Mledem smišený, sa mým pomazaním, píhy a jiné poškvrny na tvári stisrá a zahání. V Nápoji pityatá, uzdraa vuje ušikmutí Ješterčí. Davá se jedna čtvrtce v Víne, k vyhnání Dítite a loze pii porodu. Spomaha Vodnotedlným a zlouteničným. Posylňuje Srdce, zarozuje dobrou krev, a všecky nedostatkySrdečné zapuzuje a zahání. Obzvlaštné pak dobrá jest zaludku zaskuzenému. Pali sezní Vodanákladná, a k prijimaní velmi rozkošná, zvlaši tim kterisz chuti k jsinému lekarství nemají, A js jest v nekterých Apatékách obycejna. Uzitena jest pak prou vsíem ji dotčeným nedoskatkům studeným, nebo ona všcku vodnokrevnost lepkou a Bustou zazüvá, roz ráží a vyprazöuje, vētrnosti rozhání. Obzvlašie pak zaludku, ater, Slezyny, Srdce, Moz ku, alervův poslňuje. Vomdlení a srdečným tezkostem Bned pojednou spomahá. Jed a jedo vaté uštkmití uzdravuje a zahaní. Stevním Dmiom spomahá, nechutenství zapuzuje. item neduhům Matky velmi uzitečná jest. Ano i soptivým a dajchavičným, Šlakem pora Zeným, a paducý nemocy. Náramne libé chuti jest, činí i duch vonný. Summou kdyzkoli zahrivati otvírati, rozrázeti, zazívati a sliti poticba kaze, tato voda velmi znamentý prospech ni PanI, piinašy.