Kaštany
Castanea
V tisku: Kaſſtany · Caſtanea
Určení
- Kaštanovník setý Castanea sativa Mill. · střední jistota, neověřeno · Castanea = kaštanovník jedlý.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [LVIIr]s. [LVIIv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Castaneapředlinnéovské
- Kestenbaum
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. LV, s. [LVIIv]
Text hesla
dO valstaníth Rapitola Lv. Aštan jest Strom mnohým známý: Ačkoli nenůí ho takiamnoho v Čechách, jako ve Vlašých a v jiných nékterých Krajinách. Jest vysoký, rozlosntý, Kůra Barvy syvé. Listí nese jako Vlaský Vorech, nez šršý, zilo vatejšý, a vůkol zsteihané. Kvetne v Léte Kvétem obdlouzným, Bunatým jako Ržasa, Barvy Bledé, a voní jako Vosk. Pese Ovotce v jakesy okrou hlé a odlavé šipiné zavrené, a v jednom zavrení dva i trt Kaštany mívá) z nich ti kteríz po stranách jsou, okrouhlejšy a vypuklejšý Bývají: Kterisz pak v prostredku se dý, pleskatí. Dvoji maji küru na sobe: První tlustou, Barvy Hrebisčkové, Druhou tenkou skrčenou a zškvrklou, chuti naramné trpké a Borké, Mádro pod ni Bálé a sladké. Rašiano v ní, Jedcn Ovotce vetšý nes, a druhý menšý. Domácýho Kaštam Gvotce jakz málo poza Vsetrurü nacházý se v dvojím spůsobu, jeden Domácý, druhy Lesní. Domácý zas Svo dvoj. vadnou, snadniko se vylupuji, a chuti jsou lié a sladké. Lesní myak se loupiti nedadí, leč je pr vé zvarí: Protož k chovaní Veprův a Sviní prihodnejšý jsou, nezli lidem k jedení A ty také mnohem vrpčejšý a sišsý jsou, nezli domácý, což kazdému Ovotcy planému a Lesnímu oby čejné jest. Kde roste. Raštan radiji roste na Horách a v mistech tmavých, neli na Lukách a na sluni. Ovotce k Podzymku dozrává: Pebo jak se ta šüpina svrchní zpuká, Bned snadno samo vypadá. Ačko li nekde i rdlami a Bolemt jako Vorechy, klátí se. Pri horách kde Obili neroste, Horácy samým Raštany zivi jsou. Vajprvé prazí je na Rendlícých v pecy, a vyloupíce je od obojáí šu pij, netoliko je s jiným varením varísa az do sytosti jimi se nasycují: ale takéj Mouku z moh ky. melí, a Chlé pekou. A protož kdez jest Bojnost Kaštamov, nebrzo tam draho Bývá. Drevo E Stavení a k rozličným domácým půžitkům, užitečné jest: Plebo netoliko z neho Trámy, Bre vna, Prkna, Kolí, ale i dešiky k Vimým Kadem delají. K palivu nehodí se, proto, že vzdy cky piští a praská, a uhlí rozhazuje, Samy Kaštany mezy zialudy najlibejšý jsou k jedeníh a davají dobrou zivnost, Přírození a Mocy. C Prirozený jsou Horkého na prvním, a süchého na druhém stupni. Mocy jsou vrpké, stüíra jícý, nadýmání činí, ale méné ne Zialudy studí, anobrž sladkost, kteráz se pri nich nachazý, Borkost pavrné pri mch Býn ukazují. Zastavuji mocné plynutí zaludku a Bricha, zvlášté suché. Jsou prospešné také Krví chrkajícým. Rozetrené s Soli a s Medem, zkousaní od vsteklých Psiov uzdravují. ítem s Ječnou Mukou a s Octem, tvrdost zenských Prsý rozhanejtí. S Peprem a s Cukrem prisaté, chlipnost vzbuzují. Prilišné jich uívaní, olení Blavy uvozua si, tážce se zazívaji, a Gricho tvrdí. Chtejí tomu, že kdo jich mnoho jí, plodí Všy v Gla vej v šatech. Proti tem Vsm: Vezmi prach z Kvému Lavendule, a posajpaj nim Blavy a šatův, a zbudeš jich. Pečené v Borkém Popele nejsou tak škodlivé, jako syrové anes vare né, zvlášie kojby se s Solí a s Peprem pozivali. Šüpinka ta tenká okolo Mádra, mnohem trpa čejšý jest než samo Mádro, Sueva zavírá, a Cervenou nemoc zastavuje, zvlášte aby z té šu K. pinly Raštany. Castanea. Kestenbaum. stavení všelikého toku uzívame, pinky prachu nadelal, coby ho na Lzícy vzýti mohl, s vodou Vocelivou prijímal. Takové prijímání, zavírá také zivotzenský. Az té príciny klade se do Mastí a do Leknov, jíchz k za Dávají se také Raštany proti jedovatosti,