Houby
Fungi
V tisku: Hauby
Určení
Heslo zatím není přiřazené k druhu.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCCXXXIIIr]s. [CCCXXXIIIv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Fungipředlinnéovské
- Schwem
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. LXVII, s. [CCCXXXIIIv]
Text hesla
O vubách apitola LXVII. OUby jsou rozdülné, velikostí, malosti, spůsobem i Barevnosti, jak známé jest všem, z nich nkteré jsou škodlivé a jedovaté, Lak ze kdozby jich požíval, i Bnedby se zadusyl a náhle umicl.. Protoz príhodné mezy ji nými Gylinami jedovatými, toto místo jsme jim oddali, aby lidé ponevadz jich v jídle uivaji, a vnich mnozý zvlašinrozkoš sobe pokladají, škodlivé a jedovaté, od neškodlivých a nejedo vatých rozeznati, a jich se vstrihativ měli. Kterakby pak a po čem jedovaté se poznati měli, toto noučení jeden Zanby jedoh každý v paméti mej: Když oubu utrhneš, rozrež ji na křisalky, jestlize ma v sobē Bledou cerve vaté po em nost, zsynalou a jako zplesivelou, proužky zpukalé kraje Sledé, tem, jestli zlutá, strakata, po= poznazti. černalá, a Brzo shnije, Takové ouby a tem podobné, jsou velmi škodlivé a jedovaté, a máse jich kazdý vystríhati. D nás za najjedovatejšy drzi ty, kteréž slovou Muchomärky, a jsou červené: Nlebo i Mouchy jak jich okusý, zemrou, odkavadz i jmeno mají. tem, jsou taa kéjty jedovaté, kteréz rostou na drvví shnlém, na stiechach, na kamení i jinde, S nichž Byloby prilis dlouho vypisovati. Sou pak jiné které nejsou škodlivé: Vsfak kdyby jich vícnez náleži kdo požíval, nemo hou nez velice škoditi, A unás Čechnov známé a obyčejné jsou tyto: Hriby, Smrže, Posadky) Špicky, oloubky, Podborovníky, Kozaky, orké a Ryzce, Přirození a Mocy. Obecné jk prslovi, Co rzo roste, 6rzo zahyne, Kvet kter rzo vyskočí, zarazý jej Vraz To téz jedenkadý pri ubách také spatriti mů, ktré; malo víc nez sedm dní trvají. Ze pat tak rzo z zemé vyrostají, zádná toho jiná prícina není, ne prilišná jejich vlhkost, a ta Bru bá, lepká, nezažita a studená, kterou nemohou nez prirození lidskému velice škoditi, je nadýmati) zastuzovati, průduchy zil Srdečných zacpávaci, aby duchové zivotní, prudchodu svého muíti nemohli, odkavadz Šlak jinak Mrtvice, Stievní Dna, Kámen, zástava Močesvmrtvení za ludka, a sirt nenadálá častokrát pricházý, o čemy Galénus vypisüje. Protoz znaje to lid Sea dlsty ve Vlašých, strojí je sobe s Česenkem a s Peprem, a tak pozíva: Skrze to vopravujese hh i jejíich Zanoj. Funji. Schvem. jejich škodlivost. Ale jestlizeby se s planými ruškami, an s jinými süchými varili, všecka tudy jedovatost se odejme, Jest pak najlepšy a najbezpecnějšy rada ta, kdo chce své zdra ví zachovati, a jest mumilejšy neli jaké lahůdky a pomlsky, aby se odevšech us varoval. oki ste äive Kdoby se strávil ubami a mel po nich strevni Dnu, príjmi Piluli z Ajaryku čtvrtcy jeda ubam. n v Vine: Anebo Ble8 aby se Sobre vydavil, príjma Medový Ocet. Jtem, prach z Libečkua z Angeliky v Víni Jtem, jez Vetkev, a pi Vino Pelyňko vé, Tic,
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O wubách apitola LXVII. Auby gſau rozdülné/ welikoſtij/ maloſti/ ſpuoſobem y Barewnoſti/ yak známé geſt wſſem/ z nich nkteré gſau ſſkodliwé a gedowaté/ Lak ze kdozby gich požijwal/y Bnedby ſe zaduſyl a náhle vmicl.. Protoz prijhodné mezy gi nými Gylinami gedowatými/toto mjſto gſme gim oddali/aby lidé ponewadz gich w gijdle viwagi/ a wnich mnozý zwlaſſinrozkoſs ſobe pokladagij/ ſſkodliwé a gedowaté/od neſſkodliwých a negedo watých rozeznati/a gich ſe wſtrihativ měli. Kterakby pak a po čem gedowaté ſe poznati měli/ toto naučenij geden Zanby gedoh každý w paméti meg: Když aubu vtrhneſs/rozrež gi na křiſalky /geſtlize ma w ſobē Bledau cerwe waté po em noſt/ zſynalau a yako zpleſiwelau/praužky zpukalé krage Sledé/ tem / geſtli zlutá/ ſtrakata/ po= poznazti. černalá/ a Brzo ſhnige/ Takowé auby a tem podobné/gſau welmi ſſkodliwé a gedowaté/ a máſe gich kazdý wyſtrijhati. D nás za naygedowategſſy drzi ty/kteréž ſlowau Muchomärky/a gſau čerwené: Nlebo y Mauchy yak gich okuſý /zemrau/odkawadz y gmeno magij. tem/gſau taa kéyty gedowaté/ kteréz roſtau na drwwij ſhnlém/na ſtiechach/na kamenij y ginde/ S nichž Byloby prilis dlauho wypiſowati. Sau pak giné které negſau ſſkodliwé: Wſfak kdyby gich wijcnez náleži kdo požijwal/ nemo hau nez welice ſſkoditi / A vnás Czechnow známé a obyčegné gſau tyto: Hriby/ Smrže / Poſadky) Sſpicky/olaubky/ Podborownijky/ Kozaky/orké a Ryzce, Přirozenij a Mocy. Obecné gk prſlowi/Co rzo roſte/6rzo zahyne/ Kwet kter rzo wyſkočij/zarazý gey Wraz To téz gedenkadý pri ubách také ſpatriti muo/ktré; malo wijc nez ſedm dnij trwagij. Ze pat tak rzo z zemé wyroſtagij/ zádná toho giná prijcina nenij/ ne priliſſná gegich wlhkoſt/ a ta Bru bá/lepká/ nezažita a ſtudená/ kterau nemohau nez prirozenij lidſkému welice ſſkoditi/ ge nadýmati) zaſtuzowati/pruoduchy zil Srdečných zacpáwaci/ aby duchowé ziwotnij/ prudchodu ſwého mujti nemohli/ odkawadz Sſlak ginak Mrtwice/ Stiewnij Dna/ Kámen/záſtawa Močeſvmrtwenij za ludka/a ſirt nenadálá čaſtokrát pricházý/o čemy Galénus wypiſüge. Protoz znage to lid Sea dlſty we Wlaſſých/ſtrogij ge ſobe s Czeſenkem a s Peprem/ a tak pozijwa: Skrze to woprawugeſe hh i gegjich Zanoy. Fungi. Schwem. gegich ſſkodliwoſt. Ale geſtlizeby ſe s planými ruſſkami/ an s ginými ſüchými warili/ wſſecka tudy gedowatoſt ſe odegme, Geſt pak naylepſſy a naybezpecněgſſy rada ta/ kdo chce ſwé zdra wij zachowati/a geſt mumilegſſy neli yaké lahuodky a pomlſky / aby ſe odewſſech us warowal. oki ſte äiwe Kdoby ſe ſtráwil ubami a mel po nich ſtrewni Dnu/ prijgmi Piluli z Agaryku čtwrtcy geda ubam. n w Wine: Anebo Ble8 aby ſe Sobre wydawil/ prijgma Medowý Ocet. Jtem/prach z Libečkua z Angeliky w Wijni Jtem/ gez Wetkew/ a pi Wino Pelyňko wé, Tic,