Fiola
Viola purpurea
Určení
- Violka vonná Viola odorata L. · střední jistota, neověřeno · Viola purpurea = violka vonná.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCCLIIIv]s. [CCCLIVr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Viola purpureapředlinnéovské
- Mervzen
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. LXXXVIII, s. [CCCLIIIv]
Text hesla
4 Fiole Rapitola LXXXVIII. Fiola. Viola purpurea. Mervzen. Violen. — en čsev. ola dobřeznámá jesty detem. RRoste v Šepnicých v mistech skinných, podlé plotův, cé i na vršých. Listí nese sroké temné zelenosti okrouhlé, téměr jako Ropytnüík, nez menšy, tenšý, černejšy a ostrejšy, na zem ležícý. Proutí zadného nenes, nez samy špicky tenké, dlam zvýšý, a každý ne se Kvítek Brunátnýsa vonný, Ten kdy spadne, vyrostá po nám Hlavicka ze lecntaí - lenä, velikosti Cyzrny, a v ní Semeno, k Prosi podobné. Koren tenký, obdloužný, s drobným koreníkem. Roste netoliko z Semene, ale i sama od sebe: Pebo vypouští z sebe Roren kmení znehoz potom jiné korenícko se ujimá a roste, rovne jako Mahodník a Chlupáček, tak ze vsad toliko nekterý krtíek, ten mnoho jiných rozplodí. Jest také Fiola Bílého kvētu, Grunátné vevšem podobná: Ale Bývá ane zcela nevonnáí ane siradlava, a takové Fioly ohyejne v studenejšych a v tmavejšých mistech rostan. Přirození a Mocy T Eiola jest velmi mírné a příhodné Lékarství, jim se promenují zlé spůsoby vlhkosti. Ty pak Fioly jsannajlepšý, které Bncd z Mara vyskakují, Borkost prilišou Slunečnou neli bují, ani také dešte: Vebo Horkostí moc jejich se vytahuje, a mokrosti pokažutte. Fiola čerstvá studí a mokrí na prvním stupni. Suchá méné trochu studí a mokrí. Pit suché nacházý se jakasy malá horkost, kteráz prvé v zelené pro mokrost svou skryta Gyla, a poznati se nemohla. La pak mokrost která prt zelené se nacházý, má moc zivot obmekovati s zidkostí: Ale sia chá Ftola mekčí Jeicho, me pro svou mokrost, kteráž ji zní vycichla, ale pro svou moc vlastnit. Pričítá se k tem věcem, které mdle zidkost uvodí. Dlá se z Kvití Syrop, který slove Fiolový, a ten svlazuje oudy vyprazené, kroti Bolestt Syrop Srolo Vedrní, sen uvodi, drsnatost Crubic Grdelních a Prs vyšlechkuje, Bočni líze a kasfli suché= vý. mu spomáhá, Borkost pálčivých Zymnic, Mater i Srdce, a tak i zižen Hasý, Bricho obměkcuje. Delá se také i Lektvar; čerstvé Fioly, kteráž v Apacékach slove Conserua Violaruv, a téz Zektvar Sto jest mocy jako i Syrop. lová. Suchá Fiola Borkovlhkostz tela pudi, loutenicy rozptyluje, vnitiní liszy a zebrní kazý, zizeň krotí, olest Hlavní s Borkostí, Očí suchost, umenšüje, tez sen dává, Prsy vyprahlé od Bor, kosti opravuje, a chrkání snadnejšy privodí, a ktomu tento Traňk myozeš sobe pristrociti: Vai Fiky, Máe Bilý, Kavias, Fiolu, Jecmen, a pí s Cukrem, horkost cdví, pálivost Mo ce a zvredovanf hojí. Jtem, Kvití mto moc zvláštní svého prirození má, ze detem od Ziáby a od Mozce, kojzby je v vodē studničné varíc pili, spomáhá. Palí se také i vodaz Kvití Fiolo véhosa té můž kazdý poivati, proti zymnčné Vor Voda Stolo n páleivosti, pro ochlazení Mater, pro vyčišténí Matky, proti zbytí rozumu, proti zvredová= vá. ná Prsý, proti odení Srdce, proti Škrkavkám a Boleni Bricha, proti schntí, proti Bolení Bla vy, aby ní sobe Blavu smácel, proti Fiku v zadku, aby téz často šatky smnáčeje, sobe prikladal, tem, delá se také Olej z Fiolysa ten uzitečny jest proti Borkostem velikým zymničným. OUdy uschlé, s Olejem Mandlovým, opravuje, a suchost jich zahaní, lízy rozrází, a k zra TOlej Srolo losti obmekuje, olest, klaní od horkosti krotí. Prot Borkosti a Golení Očí: Vezmi Listí Fiolové, vršky Ostruzimé, sti Makové, ztluc spolu, a zavra Oči přtlos.