Ellebor bílý
Elleborus albus
V tisku: Ellebor bijlý
Určení
- Kýchavice bílá Veratrum album L. · střední jistota, neověřeno · Elleborus albus = kýchavice bílá.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCCLXVv]s. [CCCLXVIr]s. [CCCLXVIv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Elleborus albuspředlinnéovské
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. CI, s. [CCCLXVIr]
Text hesla
dO Pülim lltboru apitola CI. Lleborilý, jinát Rýchavka, anebo Čemerice Bilá, roste v Lesých a na Boráich. Lístí má podobné k Jitrocelu, ne sišsí a delší. Item tenší, tvrdš, černej sý, pričervené, žilovaté, a ostré jako Trtina. Prut má zlábkovatý okrouhlý, pidní a nékdy většý, šipinek na sobē má nikoe lik, které kdyz Gylina usychá, samy se loupí a spadaji. 2.íst Ellebor Bnly Elleborus albus. Veiš Nie vürn. u ee bnr oe onlnes oet sa í le i u oo d r ter ovo stko o pteni otio šl. d s n důvolen ce 4 Htrtn Liski které jsou pri prutu, nejednostajne vychazejů. Kviti nese mnozství klaso vitého ía temné červenosti. Roren mápalce ztlouští, zevnier počernalý, vnitr Bilýseidký, s ko smatinka mi Bilými, pálcivý, tak ze kdyžsev ustech rozkusuje, rovne jako Peltram sliny mnozi. Kopá se ve zně, Piebo toho casu korení jeho najmocnijšý jsou. Roj se kopá Roren najlepšý jest Bilý, krehký, mašyty, bez velikého Koškalu, nevelmi pálcivýsa nepría liš vyvodícý sliny: lebo syc takový zardusoje, Půvr Přirození a Mody T Jest ohnivého prvrození na tretím stupni. Vocý svou ztenčuje rozrází, ovvírá, stirá nečistoty na tele. Vašeho časi ékari ridcý jsou, kteruzby Elleboru ilého do Lékarstvis potrebovali, proto se jest náramne sylný a nebezpečný, zvlášté Prach z Rorene, a jest daleko prudšý a Boršý, nezli čera ný ellebor. Ale já jsem z ného častokrát jednu čtvrtcy, prott zbláznení a tesknosti, v nápoji v kterém močen Syl, s znamenitým prospechem, a Bezevš tazkosti nemocneho, dával, a to jai takž v tichto krajinách studených ýti mohlo, kde pro studenost jich, tento Ellebor nema takové mocy prudké a ukrutné, jako onen kterýz v Borkých krajinách roste, oném starí vypisovali. Takový nápoj, do kteréhoz pridávám Cycváru půl škrupule, a zrn Pivoňkových deset, moc ne dávení vzbuzuje, a rozličné vlhkosti, zvlášte černé vyvodi. Rajchavra Prach zRoreneskajchaní činí (odkavadž i vůbec Kajchavka slove) a vodnokrevnostz Hlavy táhne. Jtem, Rorenna Lůno zenám přilozený, lemoc jich privodi, nez činí pálčivost, kteruíz o dej meš, pomaze Máslem neslaným. Jtem, Korens Medem, e Sajrem a s Mukou, anes s Vorechy Vlaskými siíšený, Myšyk Krty, plchy,ranostaje, mori. Kdožby jej s Mašem varil, zirá je. Stari Lekari uisvali o proti dlouhým a tizkým nemocem, jako Paducý nemocy, Závratu) zbláznená, tesknosti, Slonovine, Malomocenství, Bozcy, tresení, Dne, Vodnotedlnosti, a pro ti jiným tém podobným nemocem. Ale nyní pro jeho škodlivost, rídcý jsou kterízby ho uzívali, leč Basy a zeny všetečné, a Dryáčnícy, a to s znamemitym ubliením zdravi lidského: Protoz rada jest, aby se každý od takových prudkých a škodlivých vicý vystrüíhal, Koren v Octi varený a v ustech drzený, olest zubův odjímá. VLuhu varený, Vš a Bnydy morí, a v Vléce Marchy: Pebo jak toho okusý, zemrou. tem, Boren Fistule vyčištiuje a rozšyeuj. Delají také mnozý ve Vlastéj v išpanské zemi, z Mízky této Gyliny Jed, jimz Mysliva cy natiraji Strely: Ale toho já pro zlé sdi nechcy oznámici. Lakový Jed, jakz mám toho jisté zkusfení, jakz krve dojde, Bned Brzo po ném Bovada ze mrou. ho přijal. Tomu se pak velmi divím, ze do zivota piijatý, zadné škody necini, lečby ho kdo velmi mno Protož Myslivcy když se purgovati chtijü, 6ezpečné ho uzivaji: A an Zver tak postrele ná poivajiscým ji, zádné škody a tezkosti neprinašy, Plez jak dojde taková Strela krve, mu sy takové hovado umríti, a mčím zachováno Syti nemů, lečby kde Kduli dojíti mohlo, aby je snadlo, coz častokrat sam od jeho mlosti Cýsarsté Ferdynanda ač, jsem slyšal,