Eben a Gvajákové dřevo
Ebenus
V tisku: Eben a Gwayákowé dřewo
Určení
- Diospyros ebenum Diospyros ebenum J.Koenig · střední jistota, neověřeno · Eben a guajakové dřevo.
- Guajak léčivý Guaiacum officinale L. · střední jistota, neověřeno · Eben a guajakové dřevo.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [XLVIIv]s. [XLVIIIr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Ebenuspředlinnéovské
Text hesla
4O Ebenn a Gvavákovtm dřevu Rapitola XLV. Akýby byl Strom Eenus, ponevadž toliko v ndý av Mou renínské Zemi roste, védeti nemůzem, a od zadného az posavád vypsan není. Protoz ani jak vysoký, jaké listi, jaký Kvét a Ovotce nes, nevüíme, a k námse neprinášý, než toliko drevo velmi černé, a nadevšecky jiné dreva tvrdé, tak e tre jeho spůsobu a váznosti, pro krerou ani na vode, jako jiné driví, nezply vá, spíšeby kamenem, nezli drevem, nazváno Býti mohlo, ocy benu Moučeninskeho. Moc ma zahrivati, skürati, a pronkati. Který jest čaný a hladký uako Roh, za najlep se Gýti pokladá, chuti palčivé a trpké. Davá sena uhlé pro vomé zakourmní. Drevo velmij loucovaté, a pojednou se zejme. la brusü Broušené, zryšaví. ndycký pak Ebéms není zcela černý, ale strakatý, maje fleky onde ilé, onde zluté, Mocy Ebénu Indyckeho. T Stüra Mrakotu Očísa slzy vysišüje, i eštovice. Tre se na Malirském kamenu, a skropu je se Vinem, a tak k Očüm sepotrebuje. tem palí se v novém rncy, potom se tre, a často vo dou vymývá, a Blíkavým Očim spomáhá. Hndovéz Ebém Čüše a Koslüky delají, a piji z mch, proti Kouzlům a zlému uinku, domnívattisce se, ze samým dotkmutím toho drevas tako va kouzla se zahaněti mohou. Ulyní ci i Truhličky, Kalamáre, a Hrebeny, z toho dreva delaa ni, a knám prinašeji- Onevadž pak nekteřu Dcenu Mužý, Dřevo ndycké, kteréž nyní všudy Svajakum a Francouzový drevo jmenujü, proto, ze proti té Kemocy velmi jest prospe šne, domnivají se Sýti jednoho kmene, Protož také toho dreva istori, tuto poradne vypiso vani Gudeme. Kde rost — Kde roste. Strom Gvajako vý roste v Zapadní ndí, jakz zprávu dávati kteríz jej videli, vyso uako Jesin, a tlustý jako Človek v prostrední mírnosti postavený. Nist nese témer k Jivro, lu podobiý, tvrdý a krátký, Kvet zlutý, Ovotce jako Vlaský Vorech, kteréz snidené, Bricho omekuje. Kůra starého Stromu černá, mladého pobelavá. Vtrocím spůsobu Gvajakové ane Francouzové drevo k nam se prinášy. Francouzov Dievo troji- Prvni dosti obtloustné a čerstvé, Po prepilovaní jeho, dvojnásobní spůso vnitē se uka I. ie, totiz prostredek, kde jako rikají Srdce dreva iva, černý, a vokolek nabledý, a na ném ja čarky krivé, smedé Barvy, všecko drevo na dýl rozdelujtíce. Druhé brevo k nam se prinašý v meršým kusi, netak čerstvé jako první, a přitom vokolee Imn zevmcrni nabledý, mnohem šršý jest nezli prostredek ten černý. Tretí drevo jest najdrobnejšý, a to zcela ilé jest, a zadné cernosti vtrni nemá, a téz deli III. dravo nadýl jakesý liní tenke, a krivé. A to drevo nad jiné vostrejšý jest i vonejšý. Nlenáme s pak domnüsvati, i toto driví, Barvou, veliko ski, a váno sti rozdilné, rozdulných stroa mov Bylo.Vebo že toto vner i zevmtr zcela Bilé, ono vniti černé jest, jina toho přüícia není, e že jedno mladistvejšý, druhé dospelejšý a staršý jest. Které drevo c čertost jiz na sebe vža », jiste jesk znamení Stromu mocného a dospelého, jako zas všicka ta Belost vmtení, mladist uého a v moc svou ješte nedoslého Stromu znameím ji, co i pri jiných nekterých Stromuíchy ašých to se spatriti může. Mako pri Morušy, a piiVlaském Vorechu, Ale Vik jednomu víc e druhému sly pridavá. A protu prüciu to za najlepšý drevo Býti soudime, kteréz zcela bilé est. Ulebo ponivadž vomejšý, sylnejšý, i Horčejšý, a trank jeho nad jié Bustšý, a mastnec sy, téz dobre perný a Horký jesk, zadný se diviti nemá, vida pri nem, jakozto pii mladistvecšým moc kzrostu Bůjnejšý, více prirozené vlhkosti, zej v jiných mocech a skutcých slnejšý, a nad iné vyvšenejšý jest. Po takovém drevu Bned druhé misto drží to, kteréz nema prilišné če noski vntenýí. To pak za najlehčejšý se poklada, kteréz velmi mnoho té černosti másyakozto ji karé a vyschlé. Černost zajisté ta, jest znamení süchosti, a potracenü přirozené zivelni Borkostia vlhkosti. Vidíme také na voko, ze parezové starých Svromův daleko černejšý jsou, nezli mla distvých. Vekterí tim spů sobem starých Stromův Ratolesti chváli, že v nch vüíce nezli v pa tezu, vlhkosti se nachazý. Tohoto pak pilné štriti slušý, aby to drevo zcela Bülé, novél a nepo rušené Bylo. Ponevadz zajisté nad jiné mladistvejšý jest, spešnejí i snázejí uvadne, a pro Bojnost vlhkosti, drive také spráchnví a shmje. Pro takovou prícimu mnohokrát lépeby By o, skarého Stromu dreva v nové ukatého, nezli mladého a dávno podkatého, uivan. Protož to Drevo za najlepšy míti Budeme, které z mladistvého parezu v novi jest uiato, vmitr i zevnitr j ülé, a nenif priliš zcernalé, am dýrkovaté, celé, tizké, nezpráchnvelé, vonné, perné, a prihorké, Ponévadz pak našeho časi, netoliko dreva toho k lékarstvi, ale takéj Kůry jeho, uuvame. Protoz téhoz spůsobu a noučený pri kůre, jako i pri dreve, štriti nalezü, totiz aby zl pšy po po ezu vzaty a vobloupany Byly, O okud se přináš. T Prinášy se k nam Gvajakum z Zapadnýíchy zVýchodních Indý. Vebo i išpano vez svých krajin nedávno nalezených, i Luštánové z Kalekutu Mesta, z Laprobaný a Mava Vo strovův, i Mourytanové, Eciptští, Arabští, a Perští, pres červené More, a potom na Vel bloudích do išpaní, do Lusytaní, a do Alerandrí Egiptské, to drevo prinášejtí. Oduud po tom po Mori dodává se do Benatek, do Antorsfu, a do jiných Vest, azy k nám také do Prahy, Přirozeni a Mocy Gvajákového dřeva. T Drevo Gvajákové jest slození Borkeho a süchéhosa jest mocy promkavé. Jest také i smot é, a to se poznává když se zapálí. A protož zahrisvá, vysišüje, ztenčuce, rozpoušti, vyčištiuje, a pot velmi sylne vyvodí. ítem, velice odpürá vsem neduhům shnilým a nakazujficým A tak proti Franské nemocy velmi uzitecné ji, aby z ného dvakrát za den ráno a pred večerí, za trid cet, čtyridcet, az i do padesati dnův, jakby toho potreba kázalaspili a prijýímali, Doma v Poko, jích se drzeli a potili, na vivr mkam nechodili. V jidle pak a v pití, i jinak jakby se chovati mé i, v tom mají radou Lékares zpraviti. Flebo nevšem jedno stajne rada můž se dati, A nekterým snad potrebí toho dreva v Viné, nekterým v vode, jiným opét v pálené nekteré vode, uzivati. Téz pri jüdle a pití, jak toho potreba káže, musý se chovati. Netoliko pak proti Franské nemo cy dievo toto užitečné jk, Ale také i proti zastaralé nemocy kloubní, lavy, ervům, zaludku, Ma ter, i proti jiným neduhůmm, které od Flejmy pocházejí- Jtem dnavé nemocy, toliko kdyzby nebyla velmi zastaralá, velice spomaha, Růíe
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
4O Ebenn a Gwavákowtm dřewu Rapitola XLV. Akýby byl Strom Eenus/ ponewadž toliko w ndý aw Mau renijnſké Zemi roſte/ wédeti nemuozem/a od zadného az poſawád wypſan nenij. Protoz ani yak wyſoký/yaké liſti/yaký Kwét a Owotce neſ/newüjme/ a k námſe neprináſſý/ než toliko drewo welmi černé/ a nadewſſecky giné drewa twrdé/ tak e tre geho ſpuoſobu a wáznoſti/ pro krerau ani na wode/yako giné driwj/ nezply wá/ ſpijſſeby kamenem/nezli drewem/nazwáno Býti mohlo, ocy benu Maučeninſkeho. Moc ma zahriwati/ſkürati/a pronkati. Který geſt čaný a hladký vako Roh/ za naylep ſe Gýti pokladá/ chuti palčiwé a trpké. Dawá ſena vhlé pro womé zakaurmnij. Drewo welmig laucowaté/ a pogednau ſe zegme. la bruſü Brauſſené/ zryſſawij. ndycký pak Ebéms nenij zcela černý/ ale ſtrakatý/ mage fleky onde ilé/onde zluté, Mocy Ebénu Indyckeho. T Stüra Mrakotu Očijſa ſlzy wyſiſſüge/y eſſtowice. Tre ſe na Malirſkém kamenu/ a ſkropu ge ſe Winem/a tak k Očüm ſepotrebuge. tem palij ſe w nowém rncy/potom ſe tre/ a čaſto wo dau wymýwá/ a Bljkawým Očim ſpomáhá. Hndowéz Ebém Czüſſe a Koſlüky delagij/a pigi z mch/proti Kauzluom a zlému vinku/ domnijwattiſce ſe/ze ſamým dotkmutijm toho drewaſ tako wa kauzla ſe zahaněti mohau. Vlynij ci y Truhličky/ Kalamáre/ a Hrebeny/z toho drewa delaa ni/a knám prinaſſegi- Onewadž pak nekteřu Dcenu Mužý/ Dřewo ndycké / kteréž nynij wſſudy Swayakum a Francauzowý drewo gmenugü/ proto/ ze proti té Kemocy welmi geſt proſpe ſſne/domniwagij ſe Sýti gednoho kmene, Protož také toho drewa yſtori/tuto poradne wypiſo wani Gudeme. Kde roſt — Kde roſte. Strom Gwayako wý roſte w Zapadnij ndij/yakz zpráwu dáwati kterijz gey wideli/ wyſo vako Geſin/ a tluſtý yako Cžlowek w proſtrednij mijrnoſti poſtawený. Niſt neſe témer k Giwro, lu podobiý/twrdý a krátký/Kwet zlutý/ Owotce yako Wlaſký Worech/kteréz ſnidené/ Bricho omekuge. Kuora ſtarého Stromu černá/mladého pobelawá. Wtrocijm ſpuoſobu Gwayakowé ane Francauzowé drewo k nam ſe prináſſy. Francauzow Diewo trogi- Prwni doſti obtlauſtné a čerſtwé, Po prepilowanij geho/dwognáſobnij ſpůſo wnitē ſe vka I. ie/ totiz proſtredek/ kde yako rikagij Srdce drewa ywa/ černý/ a wokolek nabledý/a na ném ya čarky kriwé/ ſmedé Barwy/wſſecko drewo na dýl rozdelugtijce. Druhé brewo k nam ſe prinaſſý w merſſým kuſi/ netak čerſtwé yako prwnij/a přitom wokolee Imn zewmcrni nabledý/mnohem ſſrſſý geſt nezli proſtredek ten černý. Tretij drewo geſt naydrobnegſſý/a to zcela ilé geſt/ a zadné cernoſti wtrni nemá/ a téz deli III. drawo nadýl yakeſý linij tenke/a kriwé. A to drewo nad giné woſtregſſý geſt y wonegſſý. Nlenáme ſ pak domnüſwati/y toto driwij/ Barwau/ weliko ſki/ a wáno ſti rozdilné/rozdulných ſtroa mow Bylo.Vebo že toto wner y zewmtr zcela Bilé/ono wniti černé geſt/ gina toho přüjcia nenij/ e že gedno mladiſtwegſſý/druhé doſpelegſſý a ſtarſſý geſt. Které drewo c čertoſt giz na ſebe wža »/giſte geſk znamenij Stromu mocného a doſpelého/yako zas wſſicka ta Beloſt wmtenij/ mladiſt vého a w moc ſwau geſſte nedoſlého Stromu znamejm gi/co y pri giných nekterých Stromujchy aſſých to ſe ſpatriti muože. Mako pri Moruſſy/a piiWlaſkém Worechu/ Ale Wik gednomu wjc e druhému ſly pridawá. A protu prüciu to za naylepſſý drewo Býti ſaudime/kteréz zcela bilé eſt. Vlebo poniwadž womegſſý/ſylnegſſý/y Horčegſſý/a trank geho nad gié Buſtſſý/ a maſtnec ſy /téz dobre perný a Horký geſk/zadný ſe diwiti nemá/ wida pri nem/yakozto pii mladiſtwecſſým moc kzroſtu Bůgnegſſý/ wijce prirozené wlhkoſti/ zey w giných mocech a ſkutcých ſlnegſſý/ a nad iné wywſſenegſſý geſt. Po takowém drewu Bned druhé miſto držij to/kteréz nema priliſſné če noſki wntenýj. To pak za naylehčegſſý ſe poklada/ kteréz welmi mnoho té černoſti máſyakozto gi karé a wyſchlé. Czernoſt zagiſté ta/geſt znamenij ſüchoſti/a potracenü přirozené ziwelni Borkoſtia wlhkoſti. Widijme také na woko/ze parezowé ſtarých Swromuow daleko černegſſý gſau/nezli mla diſtwých. Vekterij tim ſpuo ſobem ſtarých Stromůw Ratoleſti chwáli/ že w nch wüjce nezli w pa tezu/ wlhkoſti ſe nachazý. Tohoto pak pilné ſſtriti ſluſſý/aby to drewo zcela Bülé/nowél a nepo ruſſené Bylo. Ponewadz zagiſté nad giné mladiſtwegſſý geſt / ſpeſſnegij y ſnázegij vwadne / a pro Bognoſt wlhkoſti/ driwe také ſpráchnwij a ſhmge. Pro takowau prijcimu mnohokrát lépeby By o/ſkarého Stromu drewa w nowé vkatého/nezli mladého a dáwno podkatého/viwan. Protož to Drewo za naylepſſy mijti Budeme/ které z mladiſtwého parezu w nowi geſt viato/wmitr y zewnitr g ülé/ a nenif priliſs zcernalé/ am dýrkowaté/ celé/ tizké /nezpráchnwelé/ wonné/ perné/ a prihorké, Ponéwadz pak naſſeho čaſi/netoliko drewa toho k lékarſtwi/ale takéy Kuory geho/vuwame. Protoz téhoz ſpuoſobu a naučený pri kuore/yako y pri drewe/ ſſtriti nalezü/ totiz aby zl pſſy po po ezu wzaty a woblaupany Byly, O okud ſe přináſſ. T Prináſſy ſe k nam Gwayakum z Zapadnýjchy zWýchodnijch Indý. Vebo y yſſpano wez ſwých kragin nedáwno nalezených/ y Luſstánowé z Kalekutu Meſta/ z Laprobaný a Mawa Wo ſtrowuow/y Maurytanowé/Eciptſſtij/Arabſſtij/a Perſſtij/pres čerwené More/ a potom na Wel blaudijch do yſſpanij/ do Luſytanij/ a do Alerandrij Egiptſké/ to drewo prináſſegtij. Oduud po tom po Mori dodáwá ſe do Benatek/do Antorſfu/a do giných Weſt/azy k nám také do Prahy, Přirozeni a Mocy Gwayákowého dřewa. T Drewo Gwayákowé geſt ſlozenj Borkeho a ſüchéhoſa geſt mocy promkawé. Geſt také y ſmot é/ a to ſe poznáwá když ſe zapálij. A protož zahriſwá/ wyſiſſüge/ztenčuce/rozpauſſti/ wyčiſſtiuge/ a pot welmi ſylne wywodij. jtem/welice odpürá wſem neduhuom ſhnilým a nakazugficým A tak proti Franſké nemocy welmi vzitecné gi/aby z ného dwakrát za den ráno a pred wečerj/ za trid cet/čtyridcet/az y do padeſati dnuow/yakby toho potreba kázalaſpili a prigýjmali/ Doma w Poko, gijch ſe drzeli a potili/na wiwr mkam nechodili. W gidle pak a w pitij/y ginak yakby ſe chowati mé i/w tom magij radau Lékareſ zprawiti. Flebo newſſem gedno ſtayne rada můž ſe dati/A nekterým ſnad potrebij toho drewa w Winé /nekterým w wode/ giným opét w pálené nekteré wode/ vziwati. Téz pri güdle a pitij/yak toho potreba káže/muſý ſe chowati. Netoliko pak proti Franſké nemo cy diewo toto vžitečné gk/Ale také y proti zaſtaralé nemocy klaubnij/lawy/erwům/zaludku/Ma ter/y proti giným neduhůmm/které od Flegmy pocházegj- Jtem dnawé nemocy/toliko kdyzby nebyla welmi zaſtaralá/ welice ſpomaha, Růje
Text z OCR Digitální knihovny, opravené jsou jen technické chyby rozpoznávání; znění zůstává původní.