Cybule Mořská
Scilla
V tisku: Cybule Mořſká
Určení
- Urginea přímořská Drimia maritima Stearn · střední jistota, neověřeno · Scilla Mattioliho = urginea přímořská.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CLXIIIv]s. [CLXIVr]s. [CLXIVv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Scillapředlinnéovské
- Meer Zwybel
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. LXXVII, s. [CLXIVr]
Text hesla
O Ejbali ořlké apitola LXXVII. Mbule Mořská jest podobná k nas Cybuli, než že jest véts, dels) šipinck tlustšch, korovatých, a pobrunatnelých, pri zpodku kosmata. Prut ma Dlouhý, okrouhlý a lehký. Kvet Bilý, který jednostajné z prutu ven vycházý, a jej obkliuje, Ten kdy uvadá, teprv List vycházý zadné špicky nemajte, k ki liovému podobný. Cybule Morská 6ez všeliké vláhy samým vetrem, dloubo Strvou můš, zavesýce ji na provázek, kverej. Roste ji hojnost v Apultí a v Sycyli pri Mori. Ta se za najlepšý pokládá, kteráz je o dvou Blavkách, a jest spolu sladka, Gorkas a perná. Přirození a mocy. Tato Cybule Morská jest velmi ohnvého prirození, a tak slne rozrází, že i zpryskuje Sereí kouse, palá, vytahuje, tem, stirá, otvürá, Brubé a lepké vlhkosti zteněuje, od porušení telo za. chovavá, znamente Horká a kousavá, plná mízky lepké. Zelená nchodi se k ekarstvoí, zvolá sté které se do zvvota prijímá. Protoz obmazíce jí Testem, pekou v horkém popele, anebo zre Fíce jí na kusy, prostrkaji na mti, tak aby jeden kus druhého se nedotýkal, a tak vysušují v stinu za čtyridceti dnáí. Vnitrní částka této Cybule v Oleji zvarená, a s Smolou ílou siísíiná, rozpadliny na Nohách Bojí. Prikladá se s Octem na ušikmtí Ješterčá. Vlápoji pri jata, dobrá jest proti zastaveni Moče, prot Vodnotedlnosti, prot nezazivajícýmu pokrmu, pro Loch de Sc tiloutenicy, proti ztemí v Gřiš. C Delá se z ní Lektvar v Apatice, kteraž slove Loch de Seil, la, a ta dobra jest proti zastaralemu Rasfli, a zadušyvosti: Vebo Prsy čisti, chrkáni a vymitani uvodí. Ale keeríz mají zvredovaná Stieva, mají se jí varovati. Bradavice shánif a odznobení uzdravuje. Cybuli Moiskou bdozby ve dverích pověsl, obyvatele toho domu odevšech kouzlův chrání a zachovává. Prach ztiif jedné čtvrtce davá se s Miedovým Octem, pro vyhnaní stolicemi hrubých a kepkých vlhkostí, i také Melankoli. Výbomai jest také proti Bolem Blavy, proti Zavramu, prot Paducý nemocy, a proti kloubní nemocy. Delá s takē z Morské Cybule Ocet, k mnohým vicem užitečný, timto spnosobem: Vezmi te to Cybule piipravené a vysušené lotův XV, Gcta slného dva zedláky, moč já v tom Gctá na Sluny Cybuleořská. Scilla. Meer Zvybel. — r ol o o Sluncy čtyridceti dní, potom proced Ocet, a schovaj k potrebé.Takový Ocet (podlé vysvédčen) Galéna ) dobrý jest k mnohým vicem, Kdozkoli zacisté jeho malo ráno pozívä, anes nism usta proplakuje, tomu v ustech všecko, zuby i dásne čiste se utvrzucí, Bnlosti i smrad odjüma, vrob ku dýchavicnou čistü, a volné mluveni davá, zaludek zdravý čmní, zacpáni otvirá, zrak vo strí, Gluchotu odjimá, azádná povetrnost v riše se nezarodi, ani zadný OUd vmtiní nezpu chne, volný duch, a Barvu peknou müsti Bude, ke všem vecem způsobný a rychlý vzdycky Budeí zadného rihánü, ani kyselého, am šaného, a jako z Vajec porušených, nepocýti. Toho Dcta Do kdo o uivá, By pak v jidle mifru přestupoval, proto vscken pokrm zažývá, a škody zádné na dopoušti, ani se nentaplní, ale vzdy dal vecšý prospech pozná, v íiroote zbytkvov zadných neza nechává, ai povétrosti, ani penokrevnosti zbytečné, an Najn, ani Moce: nebo to všecko ven vyháni, By i v kostech jaké necistoty Byly. Paducý nemocy ji davni, prospivá, a ncdopoušt ji tak často přichazeci: Ale dokad není zastaralá nemoc, zcela jý uzdravuce, a zahání aby se za se nkdáncnavracovala. Prmnášy také prospech i Kloubnám nemocem, tvrdosti Mater a Sle zyny napravuje, A tyto jsou obzvlášini uzitky Octa tohoto, ctichž pro milost zdraví lidskeho s ne mohl jsem mlčmím pomiouti. Písý Ditelé, se Pitajoras ten veliky Mudiec, najprvé jest toto Lékarství vypsal: Nebo vjcho Knhách nalezeno jest, že kdozkoli tohoto Lékarstvi uzía vá, dlouhoveky ude, a v celosti a do konce zachovan Gude, A takový il sam Pitajoras. Pak jest zajisté dlouhovéky Gyl, znamé jest všém: Počal uüvou tohoto Lékaistvü teprv v Pade fäni letech, a Byl živ zdráv jsa az do Sta a desýti let, a zadných v tom asi nemocý nepocytil. CDelá se také z této Cybule i Výíno tímto spůsobem: Haklas této Cybule pripravené do V na, a noch tak stati, to Vino čum staršý, tim lepšý Bude, Potom proced po šesti Mesycých, a schovaj k potrebé, ne Zymičným ho ndávaj. To Vino má tyto mocy, chut dávák judlu Baludek čistí, rihání kazý, i studenohrubost z neho zene, iz StrevíSlezynu měkcí: Dne, Zavra tu, Bolesti Blavy, Paducý nemocý, voduravosti spomáhá. Spů so Vodnotedlnosti ojý, záa stavu Moče propravuje, Dnu Stievní léci, zacpaní vnitiní otvirá, a sümmou ke všem tem ncdostatkům uzitečné jest toto Vino, k ktcrým Ocet Byti jsme pravili, a šyroce dosu vypsalt,