Benedykt
Garyophyllata
Určení
- Kuklík městský Geum urbanum L. · střední jistota, neověřeno · Caryophyllata = kuklík městský.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCXCVv]s. [CCXCVIr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Benedicten würcel
- Garyophyllatapředlinnéovské
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XIX, s. [CCXCVIr]
Text hesla
O Benedyktu apitola XIX. Hrebícky, od nchz Lannské jméno ma. Enedyke jest bylina známá mnohým. Kořenu jeju vonu uako né zelenosti, poněkad e Rsenicku nopon u a Prvostre, chlupaté, ten privostrý. padne, zůstava ponem Hlavicka okrouhlá, a vní Semeno na kocynkach. Kvet zlutý, podobný k Petilüstku anes k Patrzniku, kterýz kdy Prut má okrouhlý, chlupatý a bem jako Czertkus, a voní jako Hrebücky suchý i čerstvý, Rorení má množstvi drobného, ryšavého, a jako obkousaného, tim spů so Roste na Lukach av Lesých. Přirozenu a Mocy, ni i zevnitrni oudy. Jest pirození Borkého a suchého na druhém stupn, a jako ardus, syli a utvrzuje vniti dům: A tak tato Bylina vnitr i zevntr pozuvaná, Fistule a Vredy tezké k zhojený, Hojí- Vůni svou duchy posyliuje, a v mdlobu upadlé oberstvuje. Uzivasi ci Rannu Lékari do Trankův, proti vnitrnum ranám, a proti rozezüdavým Vre brý jest proti Červené nemocy, Uplavicy, ženské nemocy, a proti krvavému chrkaní. Benedykt vmitr i zevnitr poivaný, Průtrži spomáha. VViné varcný a pitý, vracení zastavuje, a všelijakou zidkost zialudkaa Strev: A tak do Vozku. Dává se také do Trankův proti Boleni Hlavy, a též delá se pytlicek na Hlavu, ku posylnenu vo vonné a chutné. vé dobre uvarené, syc mu malou plamnost prinese. brimysl, Malovec, Bobek, Prustvorec, a zavázíce do šätku pověsý do Sudu azahradí, einí Pe Čechové tento Benedykt kladou do Piva, aby chutné Bylo a nezoctilo, než musý Býti Pivo pr Vekcerif pridavajů ješte Rzepücek, Do Jezpené zachovány Byly. Ulékteri Benedykt kladou také mes i šaty, aby netoliko vonné Byly, ale také aby od Vo lno u Benedyke Benedyke, Garyophyllata. Benedicten vürcel.
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O Benedyktu apitola XIX. Hrebijcky/od nchz Lannſké gméno ma. Enedyke geſt bylina známá mnohým. Kořenu gegu wonu vako né zelenoſti/poněkad e Rsenicku nopon u a Prwoſtre/ chlupaté / ten priwoſtrý. padne/ zuoſtawa ponem Hlawicka okrauhlá/a wnij Semeno na kocynkach. Kwet zlutý/podobný k Petilüſtku anes k Patrzniku/ kterýz kdy Prut má okrauhlý/ chlupatý a bem yako Czertkus/a wonij yako Hrebücky ſuchý y čerſtwý, Rorenij má množſtwi drobného/ ryſſawého/ a yako obkauſaného/ tim ſpuo ſo Roſte na Lukach aw Leſých. Přirozenu a Mocy, ni y zewnitrni audy. Geſt pirozenij Borkého a ſuchého na druhém ſtupn/a yako ardus/ſyli a vtwrzuge wniti duom: A tak tato Bylina wnitr y zewntr pozuwaná/ Fiſtule a Wredy tezké k zhogený/Hogij- Wuoni ſwau duchy poſyliuge/a w mdlobu vpadlé oberſtwuge. Vziwasi ci Rannu Lékari do Trankuow/proti wnitrnum ranám/a proti rozezüdawým Wre brý geſt proti Czerwené nemocy/ Vplawicy/ ženſké nemocy/ a proti krwawému chrkanij. Benedykt wmitr y zewnitr poiwaný/ Pruotrži ſpomáha. WWiné warcný a pitý/ wracenij zaſtawuge/ a wſſeliyakau zidkoſt zialudkaa Strew: A tak do Wozku. Dáwá ſe také do Trankuow proti Boleni Hlawy / a též delá ſe pytlicek na Hlawu/ku poſylnenu wo wonné a chutné. wé dobre vwarené/ ſyc mu malau plamnoſt prineſe. brimyſl/Malowec/Bobek/ Pruſtworec/a zawázijce do ſſätku powěſý do Sudu azahradij/ einj Pe Czechowé tento Benedykt kladau do Piwa/aby chutné Bylo a nezoctilo/než muſý Býti Piwo pr Vekcerif pridawagů geſſte Rzepücek/ Do Gezpené zachowány Byly. Vlékteri Benedykt kladau také mes y ſſaty/ aby netoliko wonné Byly / ale také aby od Wo lno v Benedyke Benedyke, Garyophyllata. Benedicten würcel.