Bedrnik
Pimpinella
Určení
- Bedrník větší Pimpinella major Huds. · nízká jistota, neověřeno · Podle velkých lístků bedrník větší; kapitola mluví i o bedrníku obecném.
- Bedrník obecný Pimpinella saxifraga L. · střední jistota, neověřeno · Bedrník větší a menší.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCCXIr]s. [CCCXIv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Pimpinellapředlinnéovské
- Bibernel
- Bedrník
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XXXIX, s. [CCCXIr]
Text hesla
O Pedrníku apitola XXIX, Bedrnik. Pimpinella. Bibernel. Eorník jest dvojí: Jeden vetšý, Sruhý menšy. Vets nes pet Bedrnjíe a i sedm lístkův u jedné špicky, jako pri domácým Paštrnáku, priokrouhlých, a vů š. kol rozdelených, jako veešý Krvavé korení. Prut nes prázdný, sukovaty půldruhého lokte zvyš a nekdy většý, Pil vrchu nese okolek s ilým Kvitým. Roien dlouhý pobělavý, rovný, k Petrzeli podobný, pevný. CK9e Kde ro ste, Roste na Lukach, na horách, a na vršých pisčitých a Slunečných. T Menšy Bedrníe vevšem prvnímu jest podobný, krom že Listí má menši, Proutí drob, nejšý a mzšý, Okolek téz menšy, Fijůry jeho neklademe: Proto ze jedenkady znaje vetsy menšy také säm od sebe poznati můze. Roste v mistech piscitých, na Horách a mezy skalím. Koren má dlouý kterýz pouštie do rozsedlin skalnich, a odtad mnozý nazvali Bedrnik také Lomkamenem, Chuni jest perné, a palcivéjšý než první. Přirození a mocy T Obojí Bedrník jest Borkého prirození na tretím stupr. Vocy ztenuctícý, rozplývajýcy stazylosti studené, promkanícý a piitahujícý, a menšý Bedrnit v tech mocech sylnijý jet. Uzíváme v Lékatství Semena i Korene. Koren, v Ledvináchy v Mechýrt vlhkosti studené rozpouští, kteréz Kámen ploditi obycej mají, a od nich vyištiuje, s Močem ven je vyháneje; tem, tezaní vody odjümá, a zásta vu jeji propravuje, Kamen lomí. ítem, Koren jedený, Bolení zaludka a Strev od nadýmání a od studené příciny, ukladá, a Tzmajruj pot vyvodí: Neo zkušená jest vic, když zeny mají zástavu, a ráno a na noc Bedrs níkové vody uivají čtvrt zedlüku, pridadouc Šašránu a Cukru, velmi rzo Nemoc jejich piivodí. tem, Matku studenou z nisto Bilé a vodnaté mokrosti tahnou se, opravuje. Semeno té jest mocy: Protoz nikterif i do Cukru je vdelávají, jako Anýz a Koryandr, Starým dušiým a kaslavým, na noc zrezati s Vomanem a s zazvorem smüsýti a jistiVo bnotedlným a oteklým z studenosti, pomáhá. Syc kterí jsou Horkého prvrození, nemaju ho po sívati: ebo Mátra i Ledví a krev zapaluje. Voda Bedrnková, poškvrny na Tvári skirá, když se ní umýva komu toho potrcba, Mnozý také k Ranám Hlavním Bedrníku uživajíí.
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O Pedrnijku apitola XXIX, Bedrnik. Pimpinella. Bibernel. Eornijk geſt dwogij: Geden wetſſý/ Sruhý menſſy. Wetſ neſ pet Bedrngje a y ſedm lijſtkůw v gedné ſſpicky/yako pri domácým Paſſtrnáku/priokrauhlých/a wů ſſ. kol rozdelených/yako weeſſý Krwawé korenij. Prut neſ prázdný/ ſukowaty půldruhého lokte zwyſſ a nekdy wětſſý, Pil wrchu neſe okolek s ilým Kwitým. Roien dlauhý pobělawý/rowný/k Petrzeli podobný/ pewný. CK9e Kde ro ſte, Roſte na Lukach/na horách/a na wrſſých piſčitých a Slunečných. T Menſſy Bedrnije wewſſem prwnijmu geſt podobný/ krom že Liſtij má menſſi/ Prautij drob, negſſý a mzſſý/ Okolek téz menſſy, Figuory geho neklademe: Proto ze gedenkady znage wetſy menſſy také ſäm od ſebe poznati muoze. Roſte w miſtech piſcitých/na Horách a mezy ſkalijm. Koren má dlauý kterýz pauſſtie do rozſedlin ſkalnich/a odtad mnozý nazwali Bedrnik také Lomkamenem, Chuni geſt perné, a palciwégſſý než prwnij. Přirozenij a mocy T Obogij Bedrnijk geſt Borkého prirozenij na tretijm ſtupr. Wocy ztenuctijcý/rozplýwagýcy ſtazyloſti ſtudené/ promkanijcý a piitahugijcý/ a menſſý Bedrnit w tech mocech ſylnigý get. Vzijwáme w Lékatſtwij Semena y Korene. Koren/w Ledwináchy w Mechýrt wlhkoſti ſtudené rozpauſſtij /kteréz Kámen ploditi obyceg magij/a od nich wyiſſtiuge/s Močem wen ge wyhánege; tem/ tezanij wody odgümá/a záſta wu gegi proprawuge/ Kamen lomij. jtem/ Koren gedený/ Bolenij zaludka a Strew od nadýmánij a od ſtudené přijciny/ vkladá/ a Tzmayruy pot wywodij: Neo zkuſſená geſt wic/ když zeny magij záſtawu/a ráno a na noc Bedrs nijkowé wody viwagij čtwrt zedlüku/ pridadauc Sſaſſránu a Cukru/ welmi rzo Nemoc gegich piiwodij. tem/Matku ſtudenau z niſto Bilé a wodnaté mokroſti tahnau ſe/ oprawuge. Semeno té geſt mocy: Protoz nikterif y do Cukru ge wdeláwagij/yako Anýz a Koryandr, Starým duſſiým a kaſlawým/na noc zrezati s Womanem a s zazworem ſmüſýti a giſtiWo bnotedlným a oteklým z ſtudenoſti/pomáhá. Syc kterij gſau Horkého prwrozenij/ nemagu ho po sijwati: ebo Mátra y Ledwij a krew zapaluge. Woda Bedrnkowá/poſſkwrny na Twári ſkirá/když ſe nij vmýwa komu toho potrcba, Mnozý také k Ranám Hlawnijm Bedrnijku vžiwagjij.