Blín černý
Hyoscyamus niger
Určení
- Blín černý Hyoscyamus niger L. · vysoká jistota, neověřeno
Názvy v hesle
- Hyoscyamus nigerlat.
Vyobrazení

Dlouhý · 1923s. 15
Text hesla
Blín černý. Hyoscyamus niger L. Popis. V zemi má jedno- nebo dvouletý vřetenovitý kořen barvy žlutavé nebo světlohnědé. Lodyha jest 20—60 cm vysoká a tak jako listy lepkavými žlaznatými chlupy porostlá. "Sivozelené listy dolní isou řapíkaté, prostřední poloobjímavé, horní přisedlé, maií čepel podlouhle veičitou s velkými cho- | A | | | | botnatými výkrojky. Nálevkovité květy stojí níže jednotlivě v úžlabí listů, na konci lodyhy jsou však seskupeny v jednostranný listnatý a stočený klas. Baňkovitý kalich jest pětizubý, koruna špinavě menník je dvojpouzdrý a dlouhou čnělkou zakončený. Květy rozvíjejí se v červnu a červenci. V srpnu a září dozrává z nich tobolka, dole naduřelá a kalichem uzavřená, která obsahuje četná černohnědá, máku podobná semena a puká víčkem. Celá rostlina odporně zapáchá a jest prudce jedovatá. Stanoviště. Roste hojně u cest, zdí a plotů, na rumištích, polích, ve vinicích a v zahradách zelinářských. Pěstování. Miluje výslunné polohy; zvláštního pěstování nevyžaduje a sám hojně se vVvysévá, až často zbují ve velmi nepříčervená. Tyčinek jest 5; nadkvětý se- Blín černý. A větvička květná, v levo od ní řez semenem, B řez květem: semeník, blizna, U koruna, prašníky, nitka, C pestík: blizna, Cnělka, semeník, kalich, D Plod: Kalich, Tobolka, £ Tobolka, semena, víčko. iemnou plevel. Rostliny sbírají se v době květu, kořen ve druhém roce. Upotřebení. Jedovatá látka — hyoscyamin, která v celé rostlině jest obsažena, způsobuje tyto příznaky otravy: suchost v hrdle, dávení, těžkou hlavu, ospalost, úzkostlivost, ztrátu řeči, rozšíření zornice, vytřeštěný pohled, třesení a strnutí údů, bezvědomí, konečně i smrt. Otrava bývá nejčastěji způsobena požitím semen blínových nezkušenými dětmi i dospělými. Povolavše rychle lékaře, hleďme zatím u otráveného co nejdříve způsobiti dávení, což se i bez davidel podaří, lehtáme-li jej pérem v oleji namočeným na zadní stěně hltanu. Kdyby tento prostředek dávení nepůsobil, doporučuje se užiti za davidlo roztoku modré skalice (na malou špičku nože prášku do sklenky vody). Zatím připravme silnou černou kávu nebo ruské thé (čaji) a po vydatném dávenídávejme ji nemocnému v malých, ale častých dávkách. Studené obklady na hlavu, omývání octem, hořčičné náplasti na lýtka, také teplé koupele nohou a rukou přispívají k ulevení bolestí i zmenšení nebezpečenství. Také k tomu jest hleděti, aby nemocný neusnul, proto doporučuje se jej sem tam voditi, třeba se i vzpíral. Vše ostatní zařídí přivolaný lékař. Kdyby otrávený před příchodem lékařovým upadl v bezvědoimí, nutno postarati se o zavedení umělého dýchání. Sprostivše bezvědomého rychle všeho tísnivého obleku, přeneseme jej do chladné vzdušné místnosti, položíme na břicho a podložíme mu hlavu jednou paží. Pak přitlačíme mu. obě ploché ruce na záda, bychom vzduch v plících obsažený vytlačili, a povolivše v tlaku obrátíme s po- . mocí jiné osoby bezvědomého zvolna na ten bok, jehož rámě jsme pod čelo podložili, a otočivše jej ještě trochu vice, ryšíří se prsa, a vzduch vnikne do plic. Tyto pohyby opakujeme klidně, beze všeho chvatu, asi l6kráte za minutu tak dlouho, až bezvědomý počne sám zase dýchati. Jiný způsob umělého dýchání, k němuž stačí jediná osoba, jest tento: Položíme bezvědomého na záda a podložíme mu hlavu a hřbet tuhou poduškou tak, aby byly mírně zdviženy. om 22m 17, Postavivše se pak za jeho hlavu, uchopíme obě jeho paže těsně nad lokty a zdviháme je zvolna, ale pevně nad hlavu až do vodorovné polohy; podrževše je v ní asi dvě vteřiny, vracíme je zase po bok těla, přitlačíme je pevně asi dvě vteřiny k prsoum, načež opakujeme tyto pohyby asi lókrát za minutu potud., až se dostaví přirozené dýchání, což někdy stává se až i za půl hodiny i více. Jakmiie nemocný počne dýchati, třéme mu tělo, abychom oběh krve podnítili. Účinky malých dávek blínu jsou uspávací a bolesti mírnící, leč při veliké jedovatosti všech jeho částí nemělo by ho býti, zvláště vnitřně, nikdy užíváno bez předpisu lékařova. Také oblíbené u lidu nakuřování semenem nebo natí blínovou při bolestech zubů může se státi nebezpečným a mělo by býti proto zanecháno. Neivhodněji lze laikovi upotřebiti kašovitých obkladů z nati blínové, k níž přidáno bylo něco bolehlavu a rozetřeného lněného semene, při křečích žaludečních nebo svalových, při kolice jaterní, křeči v měchýři, bolestivých otocích a p. Obklady takové příkládají se na dotyčná místa. Témuž účelu dobře poslouží náčinky máčené v nálevu */5 litru vody na 4 až 8 g natě blínové. Vařením 1 dílu natě blínové se 4 díly olivového oleje nabude se oleje blínového, který se dobře hodí k natírání bolestivých míst. Směs 15 g blínového oleje a 2 g šedé masti doporučuje se na zatvrdlá prsa. Ze 2—6 g šťávy z čerstvé natě blínové a 30 g vody. připravuje se vodička na oči; ze 4 g takové šťávy a 30 g sádla inast na oči. Sušený kořen blínový zapuzuje myši.