Bez černý
Sambucus nigra
Určení
- Bez černý Sambucus nigra L. · vysoká jistota, neověřeno
Názvy v hesle
- Sambucus nigralat.
- bezinkylidové
- bezovílidové
Vyobrazení

Dlouhý · 1923s. 13
Text hesla
Bez černý. Sambucus nigra L. Jména lidová: bezinky, bezoví. Popis. Bez černý jest strom nebo keř 3—10 m vysoký s široce rozloženými větvemi. Mladá kůra iest zelenavě šedá, bradavičnatá; starší popelavá a rozpukaná. Jednoleté výhonky obsahují měkkou, bílou dřeň (duši). Nepříiemně zapáchající listy stojí vstříčně, jsou lichozpeřené a skládají se ze 3—7 vejčitých, zašpičatělých, nestejně pilovitých lístků, z nichž konečný jest největší. Ploché složené chocholíky isou zprvu vzpřímené, po odkvetu však převislé. Maií hlavní stopky pětičetné a lysé. Žlutavě bílé libovonné květy rozvíjejí se v červnu a červenci a mají 5zubý kalich, 4 až 5dílnou kulovitou korunu, 5 tyčinek a 2—3pouzdrý podkvětý semenník s trojdílnou bliznou. Černofialové, jako hrách veliké bobule obsahují 2—3 pecičky a dozrávají v září. Stanoviště. Roste u potoků, na pokraji lesů; u osad a příbytků lidských často zdivočuje. V sadech pěstují se někdy odrůdy s listy bíle a žlutě skvrnitými. Pěstování. Daří se nejlépe v suché půdě a výslunné teplé poloze. Zvláštního ošetřování nevyžaduje; vysévá se sám a velmi snadno zbují až přílišně. Občas jest dobře na podzim starší větve seřezati. Květy sbírají se za slunečného dne brzy po rozkvětu; plody dříve než úplně změkly. Kůry a listí upotřebuje se nejčastěji čerstvých. S květů se tlusté stopky odstraní, načež se květy suší a pak v plechových nebo dřevěných schránkách uschovávají. Bobule se také suší nebo na kaši a povidla rozvářejí. Upotřebení. Od dávných dob a u nejrůznějších národů připisována jest bezu černému zvláštní moc kouzelná a bájeno, že v něm nebo pod ním přebývají zlí bůžkové, ba i sám ďábel. Stejně však známa byla již od pradávna léčivá moc různých jeho částí, a lidové pořekadlo praví proto, »před bezem aby člověk smekal«, neboť všecko na něm jest zdravé a léčivé. (Sobotka, Rostlinstvo v podání lidovém, str. 191.) Pomíjejíce pouhých pověr, uvedeme choroby, při nichž se bez skutečně osvědčuje. Hlavní účinek různých částí bezu záleží v tom, že podněcuje různá 'vyměšovadla k úsilovnější činnosti, zejména žene na pot a moč. Z příčin těch jeví léčivé účinky při chorobách vzniklých nedostatečnou činností dýchadel a zažívadel, při rheumatismu, vodnatelnosti, zánětu hltanovém, vyraženinách kožních, střídavce. Upotřebení je různé. Vodnatý odvar kořene nebo vnějšívrstvy korové žene na moč a doporučuje se při vodna- 5 : Bez černý. st odvar v ni“ 4 větvička s listem a vrcholíkem květův; | | 98T KUry ZDŮSO- B větvička bobulí. C kvítek: C koruna. : buje průjem a lehké Zyčinky. Pestík, D pestík: Kalick. ólizna. | dávení. Zelená kůra Semeník. : | přiložená na lehčí spáleniny mírní bolest. : Odvar z listů čerstvých nebo sušených 6—8 drobně —— rozkrájených listů (vaří se asi 10 minut v kotlíku vody) pije se po nějakou dobu denně hodinu před snídaní. Celá čerstvá květenství zadělávají se do mouky a vajec a smažívají se na másle — kosmatice. Odvar květový připravuje se ze 4—5 g sušených květů na koflík vody a pije se večer před spaním a ráno hodinu před snídaní. Učinek na pocení zvýší se přísadou šťávy citronové nebo araku, a pije se horkého thé 1—2 koflíky před spaním po malých douškách v přestávkách několika minutových. Odvar bezových květů ve vodě nebo v mléce jest vý- - borným kloktadlem při zánětu hltanovém a doporučuje se také píti vlažný takový odvar hodně často při začínajícím záškrtu. Květy navlhčené vínem neb octem a přiložené na čelo mírní bolesti hlavy a zapuzují nespavost. Smíšených s květy jinýcH aromatických bylin užívá se květů bezových k pytlíčkům bylinným, iež se přikládají na záněty rheumatické, opuchliny, zatvrdliny a p. Svaří-li se květy bezové s vepřovým sádlem a směs protlačí se plátnem, nabude se dobré hoiivé masti na různé boláky. Kaše zčerstvýchbobulí žene na pot, u větším množství způsobuje průjem; sušené bobule, také kaše nebo thé z nich uvařené účinkují velmi dobře při prudkém průjmu. Osobám mnoho sedícím doporučuje farář Kneipp užívati častěji lžíci bezinek s medem zavařených a ve sklenici vody rozmíchaných.