Skočec menší
V tisku: Skočec menſſij
Určení
- Pryšec skočcový Euphorbia lathyris L. · střední jistota, neověřeno · Cataputia minor = pryšec křížatý.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCCLXIXr]s. [CCCLXIXv]s. [CCCLXXr]OCR ucházející
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. CVI, s. [CCCLXIXv]
Text hesla
O Pkorty meusím zkapitola Cv. Ročec Mensu, Prut samotný vynášy loketnu, prstu ztlouštu, vnit prázdný. Listí na prutu má obdlouzné, k Mandlovým podobné, nez užísý, mek, cejšý, černejšý, svrchuj zespod. Pri vrchu na vetvickach Listí jsou menšy a pri prutu důlkovaté. Pri vrchu vetviek Ovotce nese, v trojihraném jakem sy lůzku, okrouhlé, zelené jako Kapary, a v nim tri zrna prishradkami rozd ēlenié Dod obdlou Skocec menšy, Latyris,liue Cataputia minor. Sprinjkrout, Bylina jest plns vodnatosti mléčné. obdloužně k Semency podobné. spadne, ostavá zrno Sülé, sladké a tučné, Růrkuna sobe majü popelatou, jako vetšý Skocec, ta kd Koren má samocný, rovný a drevnatý, Všecka česísý nez vétý Skočec. Skocec mensy jest prvrozeni Horkeho na tretim stupni, a mokrého na prvním, a jest prud Prirozený a ocy. Srna, hvisackna dáveni privodü, a studenovlhkost i horkovlhkost a vodu vyháneji- Od sedn Od sedmi zrn a do bvanäcti se přijimají, a delají vrchemy zpodkem. Roo chce lépe se vys praskati, má zrna obloupiti, rozkousati najprv, a teprv pozríci: Ale kdo nepriliš chce se vypráa siti, ten nechi celá zrna pozre, a to se dobre hodi tem, kterí jsou mdlého zaludku, ac užitečnejí ji jakš i prvé povēdíno, od takových prudkých vecý se vystrihati. Což tuto píšem, nehodi e subtýlným a rozkošným lidem, neš tém sylným a Brubým, ještoby Voštíp v Briše zažiti mohli. Nekterí zrna vyloupená trou v Pánicy, potom zhrejíce, skrz šätek vytlačují Olej, a ten bávají proti kadodenni Zymnicy. Sinak: Vezmi čtvrtcy zrn Skočcových, protluka je vlož do Vina, nech tak státi pres noc pridaj k tomu Zázvoru, a ráno udelaj Trank, a zajez nekolika Hiebíky, a na zaludek piiloz tope nicy s rebíeky, ane Balšam a Pelynék. Jtem, téz Vino dobré jest poživati s Medovým Octem, to vihkosti vodnaté a zymničné rozhaní. tem, vezmi desit ane dvanáct zrn Skočcových, oblup je a protluc, piijmt v mikém Vaj cy, čiste se potom vydaviš, A to jest dobré proti trávení, Vendušce a Fertoušku: nebo všecek takový jed davením, a vlastní (proti takovému orávení ) mocý, vyhání, jakz odemne často, krát zkusfeno. Hdnímá se prudkost a škodlivost zrn Skočcových, přidáným Anýzu a Kopru Vlaského Jtem Miastyru s Hiebíčky a s Kalkánem: Proto tak Bezpečnijí kdo ude chtíti, Bude jich mo cy pozívati. tem, Skočcová zrna jsou k tému dobrá, jako i vitšyho Skočce zrna, toti ze Pishy, Sleky Dhry a sné poškvrny na Tvári, shánejí. Vodnatost mlečnatá, té Purguge jako i Chvojka, Anobrz i jistí, dokadz jsou mléčnateí mnozý varí s Zlim, jedí, a potom Sihaji.
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O Pkorty meuſijm zkapitola Cv. Ročec Menſu/ Prut ſamotný wynáſſy loketnu/prſtu ztlauſſtu/ wnit prázdný. Liſtij na prutu má obdlauzné/ k Mandlowým podobné/ nez vžjſý / mek, cegſſý/ černegſſý/ ſwrchuy zeſpod. Pri wrchu na wetwickach Liſtij gſau menſſy a pri prutu důlkowaté. Pri wrchu wetwiek Owotce neſe/w trogihraném yakem ſy luozku/ okrauhlé/ zelené yako Kapary / a w nim tri zrna priſhradkami rozd ēlenié Dod obdlau Skocec menſſy, Latyris,liue Cataputia minor. Springkraut, Bylina geſt plns wodnatoſti mléčné. obdlaužně k Semency podobné. ſpadne/oſtawá zrno Sülé/ſladké a tučné, Ruorkuna ſobe magü popelatau/yako wetſſý Skocec/ ta kd Koren má ſamocný/rowný a drewnatý, Wſſecka česjſý nez wétý Skočec. Skocec menſy geſt prwrozeni Horkeho na tretim ſtupni/ a mokrého na prwnijm/ a geſt prud Prirozený a ocy. Srna/hwiſackna dáweni priwodü/ a ſtudenowlhkoſt y horkowlhkoſt a wodu wyhánegi- Od ſedn Od ſedmi zrn a do bwanäcti ſe přigimagij/ a delagij wrchemy zpodkem. Roo chce lépe ſe wys praſkati/ má zrna oblaupiti/ rozkauſati nayprw/ a teprw pozrijci: Ale kdo nepriliſs chce ſe wypráa ſiti/ ten nechi celá zrna pozre/a to ſe dobre hodi tem/ kterij gſau mdlého zaludku/ ac vžitečnegij gi yakš y prwé powēdijno/od takowých prudkých wecý ſe wyſtrihati. Což tuto pijſſem/nehodi e ſubtýlným a rozkoſſným lidem/ neš tém ſylným a Brubým/ geſſtoby Woſſtijp w Briſſe zažiti mohli. Nekterij zrna wylaupená trau w Pánicy/ potom zhregijce/ ſkrz ſſätek wytlačugij Oleg/ a ten báwagij proti kadodenni Zymnicy. Sinak: Wezmi čtwrtcy zrn Skočcowých/protluka ge wlož do Wina/nech tak ſtáti pres noc priday k tomu Zázworu/a ráno vdelay Trank/ a zagez nekolika Hiebijky/ a na zaludek piiloz tope nicy s rebijeky/ ane Balſſam a Pelynék. Jtem/ téz Wino dobré geſt požiwati s Medowým Octem/to wihkoſti wodnaté a zymničné rozhanij. tem/wezmi deſit ane dwanáct zrn Skočcowých/ oblup ge a protluc/piigmt w mikém Way cy/čiſte ſe potom wydawiſs/A to geſt dobré proti tráwenij/Wenduſſce a Fertauſſku: nebo wſſecek takowý ged dawenijm/ a wlaſtnij (proti takowému oráwenij ) mocý /wyhánij/yakz odemne čaſto, krát zkuſfeno. Hdnjmá ſe prudkoſt a ſſkodliwoſt zrn Skočcowých / přidáným Anýzu a Kopru Wlaſkého Jtem Miaſtyru s Hiebijčky a s Kalkánem: Proto tak Bezpečnigij kdo ude chtijti/ Bude gich mo cy pozijwati. tem/Skočcowá zrna gſau k tému dobrá/yako y witſſyho Skočce zrna/ toti ze Piſhy/ Sleky Dhry a ſné poſſkwrny na Twári/ſhánegij. Wodnatoſt mlečnatá/ té Purguge yako y Chwogka, Anobrz y giſtij/ dokadz gſau mléčnatej mnozý warij s Zlim/ gedij/ a potom Sihagi.