Dřín
Larix
Určení
- Modřín opadavý Larix decidua Mill. · střední jistota, neověřeno · Modřín (Larix) a z něj Agaricum = choroš modřínový.
- Verpáník lékařský Fomitopsis officinalis Bondartsev & Singer · střední jistota, neověřeno · Modřín (Larix) a z něj Agaricum = choroš modřínový.
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [XXIIIv]s. [XXIVr]s. [XXIVv]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Larixpředlinnéovské
- Lerch baum
- Agaricumpředlinnéovské
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. XIX, s. [XXIVr]
Text hesla
O Dřinu Rapitola XIX. Ržin jest Strom velmí vysoký, a roste na horách. Kůru má vela mi tlustou, durkovatou, vmte červenou. Ratolesti všüdy vůkol poradné vzdy uajš jedm od druhé, jako ntyaké stupné, vypouští. Prutvov a pramemov m mnozství, jako Vrba Bebkých, Garvy názlutlé, vůne libé. Listicka anes jehliček okolo prouci mozství, jako nijaký chomaček ane tiapček z jednoho uzliku visy, Husteho, obdlouznea Ruíha. Dřín. Larix. Lerch baum. obdluznéhosmikého, Buňatéhosvsýho nezli Borovicemkčejšhoílehčejšýho, ani tak špičatého kterézto na zymu zbledna, uvadá a dolův spadá. Tak säm Drin mezy témi Stromy kteriž sišky nesou, na zádnou zymu mc nedbaje, sam jako nahý Bez listí pres zymu vostavá a vytrvavá. Šišky Driové Cyprišovým podobné jsi, ne mnohem mdléjšý, vůne dosti libé. Rvét kteryz na Podleti vynáš, mnohem vomecšy jest. Drevo náramne tvrdé, zvlašte v prosteedku pne, kde i ry savé jest. A protoz ke všemu Stavení nad jiné lepšý jest. U nas v Čechách najvíc zlabyz neho dlají, a do Prahy i jinam od Brumtalu z hor Pomezý Moravského a Slizského, vozý, Vydáva ferebintý na- vají. lebo pravá Terebintýna z samého Stromu Terebinthu teče, očem obzvláštne svým mí stem mluvia se Bude, Ale ze Kupcy nekterého času pravé Terebinthýny k nam neprinašijíce, Léka ki a Apatékári této Diinové na miste pravé museli uisvati, a skrze tak časté její uzivání, pri= slo, že ji a podnes Terebinthýnou jmenujsí. jí, v Lét pen toho Stromu dlouhým ebozezem vyvrtaci as do stdce. Nekterí Panthákem spunt vyroubí, odkavadz potom mnoštvi Pryskyrice vytiká, kterázto tim svētlejšý Sývá, čim mladistvejšý Strom jest. Ulacházý se také v velmi starých toho stromu pnech, vnitr vokolo Fdce jakýs šat povelavý, nékdy lokte zdylí, velmi podobný k kůzi z které Rukavice delaji. Vydáva Dřint velmi uitečnou Pryskyricy, kterouz omylne v Apatékách Tercbintýnou nazys Kterí tuto Drinovou Pryskyricy zbírati chtes Mocy a skutkové Pryskyřice Dřino vé. Mocy a skutkové této Pryskyrice Drmnové jsou tito: Zahrivati, zmékčovati, rozháneti a vyčištiovati. VApatékách všudy jest obyčejná. Davá s do slastrův a do Mastí rozliených kterés se i kranám poteebují. Prtyata zvícý dvou lovův, stolice činí, Ledví vyištuje, Ka men vyhani, Moc zene. Proti toku Semene vezmi vuto Pryskyricy, vyper ji ciste v Jivrocýlo vé vode, pridaj půl čtvrtce Akštajmu výborného, anes prachuz Ceterakusa prijmi. Vlee vvari prtyatá, prsy od Brubých a talovitých nečistot vycištiuje. A protoz prthodne dává se vy schlým, a krví chrkajícým. Destylluje sez ni voda a Glej k hojení nových Ran, té proti a len Nervův a kloubův, od Flejmy a studenosti. Voda ktera najprv vycházý, ta s Vinem Sílým prijata ztizí jednoho Škrupule, kdyžby zaludek flejmou obtiszen Byl, Bned gis veli kým prospichem skrze davení vyhaní. Pühy na Lvári, a sleky jakéz koli na tele, siníšená s Ol jem Vinštýro vým, stisrá. Uzitečná jesty Vredům rozjedlým, téz i k umorení Škvoru, anes ialy v Ušch, pirdadouc k ní málo Volové zluči. Oste také na Dřinu Agarykus, to jest houba aneb vyrostlina, k mnohým ve Ucem uitečná. Moc Ajaryka jest zazvvati, zahrivati, rozpoušieti, rozdelovati, a ztenco vati vlhkosti Brubé. tem otvírati vsfecka zacpaní vntiních OUdův. Ulajlepšy jest silý, Bladký, krchký, lehký, dürkovatý, a rídký velmi. Ulajprv kdy ho Člověk košiuje jest sladký, a Bned z toho Borckne, i trpkost jakousy prinašý. Svrchní častka jeho jest lepšý nežli zpodní. Který jest podobný k drevu shnlému, není dobrý, jako i který jest bievnatý, černý, vvrdý, Bustý, tezký, a kdy se rozlomí čárkovatý, k lékarství není príhodný. Okrouhlý Samicý. Po Sluhovatý Samcem se jmenuje, Vyhaní Choleruj Mielancholi, a najvíc flejmu Brubou, lep kou a klejovatou, Mocy aSkutkové Mjaryka. C Vlastní jeho Moc ji, Mozk, Rervy, a všecky vnitiních sijslův nastroje, Plíce a Pra od lepkých a shmlých vlhkosti stírati, Zialudku, Mater, Slezyny, Ledví aMatku vyčišiova ti. Dává se Dajchavičným s velikým prospechem, i kterisz krví chrkají. Htem, kteri kyselinou rihaji, a v zaludku tézkost cýtí. Uzitečný jest proti všem Bolestem kloubním. A pro takové jeho Mocy, není div ze jej Demokrytus domacým a Čeledním Lékarstvím nazval. Nlebo ke všem témer vmtrním nedostatkům náramne jest prospešný: Mako proti zastaralému Boleni Glavy, Mozku, Zavratu, Šlaku, Paducý nemocy, zbláznení, pominuti Smysla, a proti jiným neduhům, kteris od rozníceni Mozku pocházectí. tem, zenam také velmi půitečný jest, zvláa šte kdy pii sobe tizkost cýtí pro zastavu prvrozeného toku, A, jako ríkají, kdys jim Matka k Srd cy pristupuje, s Medovinou prijatý. Zloutency, Vodnotedlnost, i Slezym uzdravuje. Moč zene. Tok zenský uvodí. Barvu dobrou, a dobrý spůsö tela navracuje. V Briš Škrkav ky umoruje a vyhání. Bolení Kyčel uzdravuje. Zymice dlouhé a zastaralé rozhání. Mialo prvé pred tím nezby Zymice treseni prislo kdyby prijat Gyl, pryc jí zahán, a na Človēka pri jíti nedopouští. Davá se proti všem jedovatinam a tráveninám, ztizí jednoho zlatého v Víne. Prikladase prospešné na mista ta, ktera asou ušikmutá od jedovatých zivotcichův. Vzbuzuje také i davení, proto ze svou lehkostí v zaludku zplývá, a na Horu vstupuje. Davá se v prachu ztizí od jedné čtvrce az do dvou, Pakli sé ma močiti ane variti) od dvou čtvrtcý a do pěti. Můz s e chovati čtyti Létha, Kapitol