Chvojka větší
Pityusa, siue Esula maior
V tisku: Chwogka wětſſij · Pityuſa, ſiue Eſula maior
Určení
- Pryšec Euphorbia L. · střední jistota, neověřeno · Pityusa, Esula maior = pryšec (E. esula?, druh neurčen).
Mattioli, Herbarz ginak Bylinář · 1562s. [CCCLXXIv]s. [CCCLXXIIr]OCR ucházející
Názvy v hesle
- Pityusa, siue Esula maiorpředlinnéovské
Vyobrazení

Mattioli · 1562Kap. CVIII, s. [CCCLXXIIr]
Text hesla
O Ehvojee vetši apitola CVIII. vojka vetsý vůbec slove tato Bylina, a jestz počtu ane ; kmene jiných Rolovratcův a Chvojek, o mchz v predesflé Kapitole mluveno! Ale ze tato jinačejšýho spůsobu jest od onech prvních, Dyoškorydes zvlášt ný Kapitolu ji oddal, a my té jeho následujíce, tuto Rapitolu od oné jsme oddelili, ac v Češtiné jménem se nedelí, kromze tato Chvojka slove vécšy. Jestpak Gylina Busta a kiovatá. Prutu vyšsýho nez lokte, sukovatého, a na nem Lisiní Smrkové, špičaté, drobné. Kvétu Brunatného, v spůso vrcholáku se rozkladajüícýho. Semeno k Riáse podobné, sroké. Koren tlusty, ilý. Růru tlustav a mléčnatou, kterou půinášejíce z hůry Garjanské v Apulí, za Turbít prodávají- Rde roste. Roste na horách, a v mistech pustých. Přirození a Mlocy. Jest ohnivého přirození. Svreduje, zirá, stirá, a tizce stolicemi zente. Vesie o ní psal, že jest Purgacý Sedlských lidí: Nlebo mnohé tezkosti činí, kteri ji přijimají. Proto lépe jest, jakz i prvé o jiných tém podobných Gylinách, povidino, odní se zdr zeti, a dobrí Lékari vystrihaji s od ni, a kazdý kdoz miluje své zdraví, mélby se strícy Dryáčníkův, Lantffalirnov, Bas, , a jiných tem podobných lidí všetečných, Bez svédomií Fkého, u Víne davaji. i ez umenu, kterisz častokrát Prach ; Chvojky na Purgacý, s znamenitým ublizením zdraví lid Jestpak vevšem tých mocý a uitkův, jako predešlí Kolovratcově, A jestlizeby kdo j uívat chtel, má ji sobēprvé opraviti, jakz v prcdešlé Kapitole povédíno. Chvojta Chvojka vetí í Pityusa, slue Elula maior. Denffels milch.
Přepsáno do dnešních písmen podle pravidel; chyby rozpoznávání textu zůstávají.
Znění podle tisku
O Ehwogee wetſſi apitola CVIII. wogka wetſý wuobec ſlowe tato Bylina/a geſtz počtu ane ; kmene giných Rolowratcuow a Chwogek / o mchz w predeſflé Kapitole mluweno! Ale ze tato ginačegſſýho ſpuoſobu geſt od onech prwnijch/ Dyoſſkorydes zwláſſt ný Kapitolu gi oddal/a my té geho náſledugijce/ tuto Rapitolu od oné gſme oddelili/ac w Czeſſtiné gménem ſe nedelij/ kromze tato Chwogka ſlowe wécſſy. Geſtpak Gylina Buſta a kiowatá. Prutu wysſſýho nez lokte/ ſukowatého /a na nem Liſinj Smrkowé/ſſpičaté/ drobné. Kwétu Brunatného/ w ſpuoſo wrcholáku ſe rozkladagüjcýho. Semeno k Riáſe podobné/ ſroké. Koren tluſty/ilý. Ruoru tluſtav a mléčnatau/ kterau půináſſegijce z huory Garganſké w Apulij/za Turbijt prodáwagij- Rde roſte. Roſte na horách/a w miſtech puſtých. Přirozenij a Mlocy. Geſt ohniwého přirozenij. Swreduge/zirá/ſtirá/ a tizce ſtolicemi zente. Weſie o nij pſal/ že geſt Purgacý Sedlſkých lidij: Nlebo mnohé tezkoſti činj / kteri gi přigimagij. Proto lépe geſt/yakz y prwé o giných tém podobných Gylinách/powidino /odnij ſe zdr zeti/a dobrij Lékari wyſtrihagi ſ od ni/a kazdý kdoz miluge ſwé zdrawij/ mélby ſe ſtrijcy Dryáčnijkuow/ Lantffalirnow/Bas//a giných tem podobných lidij wſſetečných / Bez ſwédomiij Fkého /v Wijne dawagi. y ez vmenu/ kteriſz čaſtokrát Prach ; Chwogky na Purgacý/s znamenitým vblizenijm zdrawij lid Geſtpak wewſſem tých mocý a vitkuow/yako predeſſlij Kolowratcowě / A geſtlizeby kdo g vijwat chtel/ má gi ſobēprwé oprawiti/yakz w prcdeſſlé Kapitole powédijno. Chwogta Chwogka wetí j Pityuſa, ſlue Elula maior. Denffels milch.