Šalvěj lékařská
Salvia officinalis
Určení
- Šalvěj lékařská Salvia officinalis L. · vysoká jistota, neověřeno
Ježek, Kneippův herbář · 1914s. 78
Názvy v hesle
- šalvěj zahradnílidové
- Salvia officinalislat.
- Salbeiněm.
Vyobrazení

Ježek · 1914Tab. IX, obr. 36
Text hesla
Šalvěj lékařská (zahradní, Salvia officinalis, Salbei) má lodyhu dole dřevnatou, větvičky a mladé listy šedoplstnaté, podlouhlé, svraskalé a silně vonné, koruny fialové. Pěstuje se v zahradách; kvete v červnu a červenci. Květů se v lékařství neužívá, pouze natí a listů, jež nutno sbírati, než-li rostlina rozkvete. Nať a listy chovají v sobě silici a tříslovinu; odvar šalvěje pijí proti velkému pocení, jež tělo vysiluje. Šalvěji čistíme zuby, žaludek, střeva, ledviny, zaháníme vředy, hojíme rány, léčíme záněty v ústech (mandlí, dásní, čípku) atd. K odvaru či na thé béře se 1 deka listů na 20 deka vody. V lékárnách prodávají šalvějový olej a kapky. Šalvějové listy potřebují se hojně v kuchyni. T. IX. 36.
Text z OCR Digitální knihovny, opravené jsou jen technické chyby rozpoznávání; znění zůstává původní.