Ostružiny
Určení
- Ostružiník křovitý Rubus fruticosus · střední jistota, neověřeno · Heslo latinu neuvádí; ostružiník v souhrnném pojetí (Rubus fruticosus agg.). Poslední třetina hesla je o ježiníku (ostružiník ježiník, Rubus caesius).
- Ostružiník ježiník Rubus caesius L. · střední jistota, neověřeno · Heslo latinu neuvádí; ostružiník v souhrnném pojetí (Rubus fruticosus agg.). Poslední třetina hesla je o ježiníku (ostružiník ježiník, Rubus caesius).
Názvy v hesle
- ostružiníklidové
- ostružinalidové
- malina černálidové
Vyobrazení

Ježek · 1914Tab. XVI, obr. 63
Text hesla
Ostružiny rostou na keři, jenž slove ostružiní k a má krátký, tlustý oddenek, z něho>ž vyhánějí přímé, oblé a dvouleté větve. V prvém roce nesou tyto lodyhy pouze listy; teprve ve druhém roce vznikají z nich vrcholíky bílých květů. Plod — malina černá neboli ostružina jest z počátku červená a v srpnu u nás zčerná. Ostružiník roste v lesích, na mýtinách, zpra- \idla hojně pospolu; pěstuje se také v zahradách. Čerstvé ostružiny jedí se k osvěžení; šťáva z nich dává se na pečivo (vdolečky) nebo do pečiva. Nezralé a sušené upotřebují se proti průjmu. Nat a listí vaří se a odvaru užívá se proti krvotoku, průjmu nebo za kloktadlo při bolení krku, zánětu mandlí. Odvar z kořene je prostředkem počisťujícím a žene na moč. Listí malinové a ostružinové vařeno v louhu barví vlasy na černo. Tak prostým způsobem připravuje se dobré barvivo na vlasy, a prodává se lidem nesvědomitým za drahý peníz. Ostružníku podobný je ježin nik, jehož plody nezralé a sušené slouží proti průjmu. Listí, květu a ovoce lze užiti uvnitř i zevně jako odvaru i obkladku, jenž mírní horkost. Proti vyraženinám a lišejům radí se pití thé ježinníkové z listí sušeného a mladé nati rovněž sušené. Večer uvaří se v půl litru vody hrst tohoto listí z mladé nati, nechá se státi přes noc a ráno se pije. Šťávou ostružin natíráme kůži, bychom zahnali vyra'ženiny a rozličnou ostrost krve. Dřevo a listy ostružinové vaří se a nad tím naparují si naši venkované oteklé nohy. Z toho všeho je zřejmo, jakou zásobárnou a nevyčerpatelnou lékárnou je příroda tomu, kdo si jí jen trochu všímá. T. XVI. 63.
Text z OCR Digitální knihovny, opravené jsou jen technické chyby rozpoznávání; znění zůstává původní.